Inflace v Rusku nebrzdí, centrální banka zvýšila úrokové sazby již na 19 %

V souvislosti také s prudce rostoucími vojenskými výdaji na válku na Ukrajině inflace v Rusku o prázdninách dále vystoupala. Zatímco v červnu meziročně ceny vzrostly o 8,6 %, v červenci i v srpnu pak již o 9,1 %. Inflace tedy dále nabrala na tempu na nejvyšší úrovně za více než rok a půl. Loni na jaře přitom klesla naopak na jednu z nejnižších úrovní na 2,3 %. Stalo se však tehdy po předchozím enormním zdražování, kdy po startu války na Ukrajině ceny v dubnu 2022 meziročně poskočily dokonce o 17,8 %.

Letos již sedmé zvýšení sazeb

Rusům v posledních měsících zdražují především potraviny, a ještě o něco více služby. Situace je každopádně dalece vzdálena inflačnímu cíli vlády stanovenému na vlastně nadprůměrné 4 %. Centrální banka se zkrátka rozhodla na zpomalení růstu cen dále zvýšit základní úrokovou sazbu, tentokrát o 100 bodů již na 19 %. Ke svému pátečnímu kroku mj. uvedla: „Současné inflační tlaky zůstávají vysoké. Do konce roku 2024 meziroční inflace pravděpodobně překročí červencovou prognózu v rozmezí 6,5-7,0 %. Růst domácí poptávky stále výrazně převyšuje možnosti rozšíření nabídky zboží a služeb.“

Válka má za následek nedostatek pracovních sil

Dále rostoucí úrokové sazby jsou jistě další ranou pro tamní podniky využívající bankovní financování, když jim dále v tomto ohledu vzrostou náklady. Nehledě již v souvislosti s válkou také na nedostatek pracovních sil, vlastně vysoké sazby z druhé strany mohou ovlivňovat růst cen výrobků. Situace zkrátka roztáčí inflační spirálu. K pracovnímu trhu možno uvést, že nezaměstnanost v Rusku klesla na historická minima 2,4 %. Před válkou se držela nad 4 %. Možno zavzpomínat, že například v době ruské krize v roce 1998 vystoupala i na více než 13 %.

Vývoj inflace v Rusku v jednotlivých měsících za posledních 10 let (meziroční údaje)

^{Zdroj: tradingeconomics.com}

Velkou část výdajů každopádně v Rusku řídí stát. Podle prezidenta Vladimira Putina má země v letošním roce vynaložit na obranu a bezpečnost téměř 9 % svého HDP, což je hodnota, která nemá obdoby od dob Sovětského svazu. Ruský federální rozpočet vyskočil za poslední tři roky téměř o 50 % - z 24,8 bilionu rublů (cca 280 miliard USD) v roce 2021 na plánovaných 36,6 bilionu rublů (cca 400 miliard USD) v letošním roce.

Důvěra Rusů v ekonomiku potažmo rubl navíc dle všeho v posledních dvou letech klesla na bod mrazu. Garnitura se ji společně s centrální bankou přitom snaží udržet zhodnocováním úspor. V návaznosti na vyhlášené vysoké úrokové sazby banky totiž nabízejí obdobně výrazné zhodnocení na vkladech. Pro představu lze zmínit, že dle posledních údajů centrální banky deset největších tamních finančních institucí v první třetině září nabízelo u vkladů úrok až 17,63 %. Například loni touto dobou to bylo „jen“ cca 9,7 %.

Jak se dále zachová Centrální banka Ruské federace, v jejímž čele stojí guvernérka Elvira Nabiullina, uvidíme ke konci příštího měsíce. Na 25. října má naplánováno další měnově politické zasedání.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.