Vývoj na devizovém trhu v 5. týdnu (1.2.-5.2.2021)

Klíčové události a ukazatele

CZ - HDP ve 4. čtvrtletí 2020 vzrostl o 0,3 % k/k, poklesl o 5,0 % r/r a celkově za 2020 poklesl o 5,6 %
CZ - ČNB v únoru s úrokovými sazbami nehýbala - hlavní sazba zůstává na 0,25 %
EZ - Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 0,2 % m/m a o 0,9 % r/r
PL - Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 0,1 %

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Průmyslová produkce a zahraniční obchod (prosinec)
CZ - Index spotřebitelských cen (leden)
DE - Index spotřebitelských cen (leden) - finální údaj
US - Index spotřebitelských cen (leden)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v pondělí posílila pod hranici 26 CZK/EUR, kde se následně pohybovala po zbytek týdne. Během pátku se obchodovalo v blízkosti hladiny 25,80 CZK/EUR (nejsilnější hodnoty koruny v letošním roce a od loňského března). Za posilováním koruny stojí jak zlepšení tržního sentimentu (akciové trhy v tomto týdnu smazaly ztráty z konce ledna a výrazně poklesla i tržní volatilita), tak i rétorika České národní banky (ČNB), že zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku zůstává stále reálnou variantou. Jednoznačně se zvyšuje pravděpodobnost toho, že se koruna i v nadcházejících týdnech udrží pod hranicí 26 CZK/EUR, pokud tedy nedojde k významnějšímu zhoršení sentimentu na finančních trzích.
• Čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB se obešlo bez výraznějších překvapení. S úrokovými sazbami se nehýbalo (hlavní sazba zůstává na 0,25 % a diskontní sazba na 0,05 %). Klíčovým sdělením zasedání je, že bankovní rada je i nadále připravena začít ve druhé polovině letošního roku zvyšovat úrokové sazby, a to za předpokladu zřetelného odeznívání pandemie během jara. A zároveň navzdory tomu, že v nové makroekonomické prognóze ČNB počítá s výraznějším zpomalením spotřebitelské inflace v letošním roce ke 2 % a se silnějším kurzem koruny vůči euru (25,80 CZK/EUR v průměru pro letošní rok). Rizikem, že cyklus zvyšování sazeb začne později, zůstává naopak pomalejší odeznívání pandemie, což by znamenalo nutnost udržovat déle uvolněné měnové podmínky.
• V nové makroekonomické prognóze ČNB významněji snížila odhad inflace pro letošní rok na 2 % (v listopadové prognóze 2,3 %) a zároveň průměrný kurz koruny vůči euru v letošním roce na 25,80 CZK/EUR oproti 26,60 CZK/EUR v listopadové prognóze. V letošním roce zároveň ČNB počítá se zrychlením HDP o 2,2 % (v listopadové prognóze 1,7 %). Pouze výhled na tržní sazby (3měsíční PRIBOR) zůstal v podstatě nezměněn s průměrem 0,7 % v letošním roce.
• V úterý byly rovněž zveřejněny předběžné odhady výkonu domácí ekonomiky, které pozitivně překvapily. Podle předběžného odhadu totiž HDP vzrostl o 0,3 % mezičtvrtletně (velmi překvapivý údaj) a meziroční pokles činil 5,0 %. Díky oživení domácí ekonomiky ve druhé polovině roku tak HDP v souhrnu za celý loňský rok poklesl jen o 5,6 %. Jedná se sice o nejhlubší propad HDP v historii samostatné ČR, avšak vzhledem k okolnostem v průběhu roku je výsledné číslo výrazně nad očekáváními. Detaily Český statistický úřad ještě nezveřejnil, avšak je jasné, že mezikvartální pokles sektoru služeb ve 4. čtvrtletí musel být kompenzován velmi silným přírůstkem průmyslu. Z poptávkové strany se pravděpobně opět velmi dobře dařilo zahraničnímu obchodu. Jen tak si lze totiž vysvětlit to, že domácí ekonomika v závěru loňského roku mezikvartálně nepoklesla.

Vývoj USD/CZK

• Vůči americkému dolaru koruna v tomto týdnu mírně oslabila. Obchodovalo se primárně v rozmezí 21,40 – necelých 21,70 CZK/USD.
• Z makroekonomických statistik v USA stály za pozornost lednové indexy podnikatelských nálad (ISM), které zůstávají na velmi vysokých úrovních, což platí jak pro výrobní sektor (58,7 bodu), tak i pro sektor služeb (59,9 bodu). Zlepšuje se situace na pracovním trhu, když v lednu vzniklo 174 tis. nových pracovních pozic v soukromém sektoru (ukazatel ADP) a ke zlepšení došlo i v případě týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k rychle postupující vakcinaci americké populace (naočkováno je již přes 10 %) lze očekávat rovněž dřívější hospodářské oživení oproti eurozóně, k čemuž dopomůže i fiskální balík prezidenta J. Bidena (o celkové sumě 1,9 biliónu dolarů se jedná).

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči zlotému probíhalo na začátku února v rozmezí 5,73 – 5,80 CZK/PLN. Zajímavé je, že zlotý vůči euru posílil pod hladinu 4,50 PLN/EUR, aniž by na to polská centrální banka (NBP) reagovala. Postoj NBP ke kurzu zlotého zároveň představuje v únoru riziko – čím hlouběji se bude zlotý nacházet pod hladinou 4,50 PLN/EUR, tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že NBP bude intervenovat.
• Středeční zasedání polské centrální banky (NBP) podle předpokladů změnu v nastavení úrokových sazeb nepřineslo. Hlavní sazba zůstává na 0,1 % a diskontní sazba na 0 %. V informaci k zasedání byly zopakovány věty, že silný kurz zlotého představuje riziko pro rychlé hospodářské oživení a že si NBP vyhrazuje právo v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu. Na úterní posílení zlotého pod hladinu 4,50 PLN/EUR však NBP nijak nereagovala, takže nejistota, co vlastně od NBP čekat se v tomto ohledu zvyšuje. Trh bude pravděpobně během února testovat, jaké posílení zlotého NBP snese.
• Zároveň si však NBP svými rozhodnutími začíná zahrávat s důvěryhodností. V závěru loňského roku totiž několikrát proti zlotému intervenovala a část centrálních bankéřů se nepřímo vyjádřila tak, že preferuje kurz zlotého kolem hladiny 4,50 PLN/EUR a výše. Na konci ledna sice pozitivně překvapil odhad HDP za loňský rok (pokles HDP o 2,8 % byl nižší, než byla nastavena tržní očekávání), ale zároveň nedošlo k žádnému zásadnímu kvalitativnímu posunu hospodářského výhledu na letošek. Trochu světla může do uvažování NBP vnést rozhovor s šéfem NBP A. Glapińskim, který se uskuteční dnes odpoledne od 14 hod. Více v tomto kontextu však pravděpodobně napoví až březnové zasedání NBP, na kterém bude zveřejněna nová makroekonomická prognóza.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru euro v tomto týdnu oslabovalo. Nejprve došlo k proražení hladiny 1,206 USD/EUR a následně i 1,20 USD/EUR. Z technického pohledu je důležité pásmo 1,18 – 1,19 USD/EUR, které by mělo další ztráty společné evropské měny limitovat. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se v příštím týdnu bude obchodování odehrávat primárně v rozmezí 1,19 – 1,206 USD/EUR.
• V lednu podle indexů PMI zůstaly rozevřené nůžky mezi výrobním sektorem (54,8 bodu) a sektorem služeb (45,4 bodu) v eurozóně. Restriktivní opatření kvůli Covidu19 aplikuje drtivá většina evropských zemí a negativně je pociťují především podniky ve službách, především v těch kontaktních. Vzhledem k okolnostem se naopak velmi solidně daří podnikům ve výrobě. To nepřímo potvrdil i předběžný odhad HDP eurozóny ve 4. čtvrtletí (-0,7 % k/k a -5,1 % r/r). Struktura HDP sice ještě zveřejněna nebyla, avšak z předstihových ukazatelů i tvrdých čísel ve 4. čtvrtletí vyplývá, že zatímco průmysl přispíval do HDP pozitivně, tak v případě sužeb to bylo mínusové znaménko.
• Spotřebitelská inflace v úvodu nového roku vzrostla o 0,2 % m/m a 0,9 % r/r a jádrová sloka inflace zrychlila na 1,4 % r/r. Detailnější pohled ukazuje, že zrychlil především růst cen průmyslového zboží a služeb. Zároveň v lednu pokles cen energií nebyl zdaleka tak hluboký jako v prosinci. Ceny potravin byly relativně stabilní. Meziroční dynamika inflace tak v lednu zamířila prudce nad nulu, zatímco se po větší část druhé poloviny loňského roku nacházela v mínusu. I přes lednové zrychlení se však spotřebitelská inflace nachází stále pod 2 % inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB) a navíc současné zrychlení inflace není dlouhodobě udržitelné, takže velmi expanzivní měnová politika ECB bude jednoznačně pokračovat. Poslední rok navíc jasně ukázal, že důležitým cílem ECB není pouze inflace, ale i udržování nízkých výnosů vládních dluhopisů zemí eurozóny, tak aby se neopakovala krizová léta 2010–2012.