Sazby ČNB zůstávají beze změny, jejich zvýšení čekáme v listopadu (Tématické reporty)
Centrální banka podle očekávání dnes úrokové sazby neměnila, a to především v důsledku přetrvávajícího negativního vlivu pandemie na ekonomiku. Ve své nové prognóze ukázala pro letošní rok vyšší růst ekonomiky, a naopak nižší inflaci. Nová prognóza oproti té předchozí obsahuje přísnější měnové podmínky, zejména vlivem silnější koruny. Ta však kompenzuje expanzivnější působení fiskální politiky a předpoklad vyšší zahraniční inflace. Prognóza ČNB i nadále očekává trojí zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, první z nich již ve druhém čtvrtletí. Z vyjádření guvernéra Rusnoka vyplývá, že bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB zdrženlivější a zpřísňování měnové politiky nechce uspěchat. Podle nás k prvnímu zvýšení základní repo sazby o 25bb dojde v listopadu, kdy by již měly být zřejmé výsledky zlepšující se ekonomické situace. Normalizace měnové politiky pak bude podle naší prognózy pokračovat také v příštím roce, na jehož konci očekáváme repo sazbu poblíž 1 %.
Česká národní banka se na dnešním měnově politickém zasedání rozhodla ponechat úrokové sazby na současné nízké úrovni. Rozhodnutí bylo jednomyslné, když pro něj hlasovali všichni členové bankovní rady, a také bylo v souladu s očekáváními analytiků. Základní repo sazba tak stále činí 0,25 %. Beze změny zůstává také diskontní a lombardní sazba (0,05 %, resp. 1,00 %). Hlavním důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb je podle centrálních bankéřů i nadále vliv koronavirové pandemie, v důsledku čehož je další vývoj ekonomiky značně nejistý.
Nová prognóza ČNB ukazuje v letošním roce vyšší růst ekonomiky, ale zároveň nižší inflaci. Zatímco v minulé prognóze centrální banka čekala nárůst tuzemského HDP o 1,7 %, nyní již počítá s 2,2 %. Významná část první poloviny letošního roku bude podle centrálních bankéřů ve znamení jen pozvolna se uvolňujících vládních opatření a oživení ekonomiky tak bude probíhat především v jeho druhé polovině. Výraznějšího ekonomického růstu se tak podle ČNB dočkáme až v příštím roce, kdy by ekonomika měla vzrůst o 3,8 %. Pomalejší růst spotřebitelských cen v závěru loňského roku a silnější koruna se naopak odrazily v nižší prognóze inflace. Pro letošní rok ČNB očekává inflaci ve výši 2,0 % a v příštím roce 2,2 % (minulá prognóza počítala s 2,3 %, resp. 2,0 %). Změny v prognóze ČNB jsou tak v souladu s tím, co jsme očekávali a psali v našich aktuálních Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde https://bit.ly/KB21Q1CJ. Ty obsahují také naši novou prognózu, která je v oblasti očekávaného ekonomického vývoje velmi podobná prognóze ČNB, jak dokazují i výše uvedené grafy.
Ve srovnání s minulou prognózou zahrnuje nová prognóza ČNB přísnější měnové podmínky, a to především v důsledku silnější koruny. Ta je na celém prognostickém horizontu vůči euru silnější o zhruba korunu. Pro letošek tak ČNB čeká kurz koruny ve výši 25,80 CZK/EUR a v roce příštím pak 24,90 CZK/EUR. Vývoj úrokových sazeb je oproti minulé prognóze téměř stejný. Prognóza ČNB tak i nadále ukazuje na jejich trojí zvýšení v letošním roce, když první z nich by mělo být realizováno již ve druhém čtvrtletí. Úroková sazba 3M PRIBOR by pak v letošním roce měla činit v průměru 0,7 % a v příštím roce 1,5 % (minulá prognóza zahrnovala stejnou hodnotu pro rok 2021 a o desetinu nižší úroveň pro rok 2022). Lze předpokládat, že silnější kurz koruny v nové prognóze ČNB kompenzuje jednak expanzivnější působení fiskální politiky, vyplývající z prodloužení většiny podpůrných programů a ze snížení daní z příjmu fyzických osob, ale také vyšší zahraniční inflaci, kterou centrální banka v letošním roce očekává. Zatímco minulá prognóza ČNB předpokládala růst spotřebitelských cen v eurozóně o 1,0 %, v případě produkčních cen pak o 0,4 %, tak nová už obsahuje 1,4 %, resp. 1,6 %.
Podle bankovní rady jsou však rizika nové prognózy ČNB vychýlena ve směru nižšího ekonomického růstu, a tedy i pomalejšího zvyšování úrokových sazeb. Guvernér Rusnok zmínil zejména možnost horšího vývoje pandemie, než s jakým počítá základní scénář prognózy. Jeho vyjádření je tak v souladu s předchozí komunikací bankovní rady, která je oproti jestřábí prognóze ČNB více zdrženlivá a zpřísňování měnové politiky nechce uspěchat.
První zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů čekáme na listopadovém zasedání bankovní rady. Druhá polovina letošního roku by už měla nabídnout hmatatelné výsledky zlepšující se ekonomické situace. Vyřešeny by měly být i nejistoty spojené s vývojem pandemie a jasné by mělo být i to, kam směřuje tuzemská inflace. Listopadová prognóza ČNB tak pro bankovní radu bude představovat jistější ukotvení jejich očekávání ohledně dalšího vývoje ekonomiky. Z tohoto úhlu pohledu je pro nás nerealistické především zvýšení repo sazby již ve druhém čtvrtletí, které prognóza ČNB obsahuje. Je totiž vysoce pravděpodobné, že vliv pandemie bude ve druhém čtvrtletí stále přítomen, když podle dostupných informací se ve větším měřítku začne očkovat až právě na jaře.
Důležitý je rovněž fakt, že centrální bankéři pravděpodobně zvýší úrokové sazby až ve chvíli, kdy si budou jisti, že v tomto mohou pokračovat také v průběhu následujících zasedání. To je i důvod, proč listopadové zvýšení sazeb zřejmě odstartuje proces postupné normalizace měnové politiky, který by měl vést k vyšším sazbám i v příštím roce. Na jeho konci očekáváme repo sazbu poblíž 1 %. Zatímco lombardní sazba bude podle nás růst společně se základní repo sazbou, tedy už od listopadu, diskontní sazba by měla zůstat na současné úrovni až do konce 2022. Stejně jako v minulém cyklu zpřísňování měnové politiky (od dubna 2017 do loňského února) bude totiž centrální banka chtít obnovit standardní symetrické pásmo kolem základní repo sazby ve výši 1 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Vyhledání plátců DPH podle jejich identifikačního čísla (IČO)
- Životní minimum 2020 - zvýšení a online kalkulačka. Jaké je životní minimum vaší rodiny?
- Zvýšení důchodu
- Pěstounská péče - dávky a jejich výše
- Stravenky a mzda 2020 - Jsou pro vás stravenky výhodnější než zvýšení mzdy?
- Kalkulačka zvýšení důchodu
- Zvýšení platů 2022
- Mobilní operátoři 2023 - přehled operátorů v ČR a jejich tarifů.
- Zvýšení důchodu 2024 - kalkulačka: důchod 18.000 Kč se od června 2023 zvýší o 722 Kč.
- Úrokové sazby - úroky z vkladů.
- Srovnání hypoték - porovnání úrokových sazeb a poplatků hypotéky
- Graf úrokových sazeb hypoték
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpověď - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Mgr. Timur Barotov, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Okénko finanční rady
Lukáš Raška, Portu
Do důchodu v 67? Bez vlastního zajištění se tomu nevyhnete (2.1.2025)
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Spotřebitelské půjčky rostou nejrychleji na jižní Moravě, jih Čech "zaostává"
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Levnější elektřina, dražší suroviny: Svátky se prodraží hlavně kvůli máslu
Martin Thienel, Kalkulátor.cz
Vojtěch Šanca, Delta Green
Základ flexibility: začít šetřit můžete hned teď, třeba i v bytě
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Ztráta zaměstnání vás může potkat nejen v předdůchodovém věku
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Umíme si chránit svůj majetek pojištěním? Průzkum ukazuje zajímavá čísla