Ranní glosa: Proč si české HDP vedlo lépe než během první vlny pandemie?

České HDP za čtvrtý kvartál dnes pravděpodobně ukáže na další pokles ekonomiky. Podobně jako na eurozónu i na Česko dopadla ke konci roku naplno druhá vlna pandemie (náš nowcast ukazuje na pokles HDP v Česku o 0,5-1 % a o něco lepší výsledek eurozóny). Přes daleko ostřejší průběh pandemie (počty nakažených i zemřelých) je však jasné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody než ta jarní, kdy například česká ekonomika mezikvartálně poklesla o necelá 4 %. Proč?

Za prvé, svoji roli může hrát to, že některé oblasti ekonomiky se jednoduše nedostaly v průběhu léta zpátky na předkrizové úrovně, a proto pak znovu nezažily takový propad jako na jaře. To sice neplatí úplně pro nejpostiženější odvětví jako pohostinství a hoteliérství, ale v Česku je to vidět například na maloobchodu s textilem, který se z jarní vlny pandemie nikdy úplně nedostal.

Za druhé, reakce společnosti (a nejen české) na druhou vlnu pandemie nebyla tak výrazná. I když vládní nařízení v mnoha ohledech dorovnala jarní vlnu, pokles mobility (pohybu lidí v obchodech, dopravě, aj. veřejných místech) byl mírnější než na jaře. To platí zejména pro západní Evropu, zatímco v Česku nakonec mobilita až v průběhu ledna 2021 poklesla ještě výrazněji než v první vlně pandemie.

A za třetí, nejdůležitější pro “mělčí” přistání ekonomiky v druhé vlně byla vyšší odolnost průmyslu. Na rozdíl od služeb, řada průmyslových odvětví se v druhé vlně pandemie těšila růstu poptávky (zejména výrobci elektroniky, chemický průmysl, hůř je na tom investičně zaměřené strojírenství). A na rozdíl od jara čelil průmysl také daleko menším výpadkům v subdodávkách z Asie. Problém je, že to se v posledních týdnech trochu mění. Start do roku 2021 je ve znamení natahujících se subdodávek, rostoucích cen vstupů a omezení produkce v některých automobilkách…