Damodaran: Nevěřte zjednodušeným poučkám

Známý valuační a investiční odborník Aswath Damodaran na svém blogu přemítá o uplynulém roce a o lekcích, které (nejen on) přinesl. Podle profesora žijeme v době, ve které uctíváme data. Zároveň ale mají přístup k datům téměř všichni a to snižuje jejich investiční hodnotu. A platí, že „data jsou zajímavá, ale pokud je nelze jednoduše monetizovat prostřednictvím nějakého produktu či služby, nemají hodnotu“. Jaké jsou další Damodaranovy postřehy?

Profesor podle svých slov pracuje s běžně dostupnými daty a k tomu má přístup k datům z placených databází, ale ten má dlouhá řada jiných. Má tedy smysl s takovými daty pracovat? Podle Damodaran ano, a to hned z několika důvodů. V první řadě umožní vytvořit si svou vlastní perspektivu a obrázek, podle kterého pak posuzujeme konkrétní případy a situaci. Někdo se tak může například domnívat, že nějaká firma a akcie je atraktivní, pokud se obchoduje s poměrem tržní hodnoty akcie a její hodnoty účetní ve výši 1,5. Jenže takový závěr je lepší činit až poté, co víme, jak se tento poměr běžně pohybuje v celém odvětví nebo u podobných společností.

Se získáním perspektivy souvisí problém takzvaného tunelového vnímání. Tedy vnímání, které představuje úzký pohled na nějakou věc daný tím, že se na něco specializujeme. Pokud například nějaký analytik či investor sleduje jedno nebo dvě odvětví a pár firem v něm, může podle něj soudit i odvětví jiná či celou ekonomiku, kde ovšem panuje jiná situace. Data pak umožňují rozšířit tento tunelový pohled a získat širší obrázek.

Damodaran pokračuje s tím, že data pak někdy pomáhají odbourat vyložené nesmysly. Jinak řečeno, „každý má právo na svůj názor, ale ne na svá data.“ Problém, kdy si lidé zakládají své názory na pochybných základech, je podle profesora rozšířen. Otázky, jako je vývoj zadlužení firem, finanční stabilita společností, které provádí odkupy, či skutečná daňová zátěž amerických firem by měly být zodpovězeny daty a ne volnými argumenty a názory.

V neposlední řadě je pak podle Damodarana dobré nepřijímat automaticky osvědčená pravidla a rady, ale zkoumat je pomocí faktů a dat. Podobná pravidla mohou mít například formu používání příliš zjednodušených valuačních násobků. Jiným příkladem je podle Damodarana používání rizikové prémie za malou velikost. „Tato prémie byla objevena na počátku osmdesátých let, když vědci zjistili, že akcie malých společností v USA vynášejí výrazně víc než akcie velkých firem. Ukazovala to data z let 1926–1980. V následujících desetiletích ale prémie malých společností zmizela, ovšem zvyky a lenost ji udržují při životě a je při valuacích stále používána,“ píše Damodaran.

Na závěr Damodaran poukazuje na to, že data nemusí být objektivní a neplatí, že lidé, kteří s nimi pracují, musí mít objektivní názory. „Pokud máte nějaký předsudek či předem vytvořený názor, je neuvěřitelné, jak rychle jste schopni ohnout data tak, aby reflektovala vaši pozici,“ míní profesor, který na svém blogu (http://aswathdamodaran.blogspot.com/) umožňuje přístup k mnoha databázím s investičními a valuačními daty.

Zdroj: Blog Aswatha Damodarana