Ranní glosa: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce

Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí.

Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných. Na silné závěry z prvních týdnů očkování je však zatím asi brzy. V EU teprve k rychlejšímu náběhu dodávek vakcín dojde v průběhu dalších měsíců a zejména na začátku jara.

Hlavní výzvou tak bude na jedné straně dobře řídit distribuci vakcín a dostupnost očkovacích kapacit, na straně druhé “přesvědčit” vlastní občany, aby se nechali naočkovat. To může být ve finále hlavní kámen úrazu. Jak vidíme například v USA (které je v očkování napřed), v případě rostoucích obav v populaci může tempo vakcinace zpomalovat.

Podle průzkumu agentury STEM ochota nechat se očkovat v Česku zatím není nejvyšší - a naočkovat by se nechalo přibližně 38 %. I to ale může být pro určitou normalizaci života české společnosti velmi důležité. Analýzy centra BISOP ukazují, že pokud bychom naočkovali milion nejstarších občanů, snížíme počet úmrtí na COVID-19 až o 70 %.

Za nejoptimističtější scénáře pro řadu evropských ekonomik včetně Česka lze stále považovat vládní očkovací strategie, které jsou postavené na odhadovaných dodávkách od farmaceutických firem a jaksi automaticky počítají s tím, že se lidé nechají naočkovat. Na jejich základě by mohly první dávku vakcíny dostat rizikové skupiny do začátku druhého kvartálu a polovina české populace by byla otestovaná na přelomu července a srpna…, o něco později než v Německu nebo Itálii, kde odhady sází spíše na červen. To by ukazovalo na výraznější rozvolnění sociálních kontaktů a vzpruhu pro ekonomiku od druhé poloviny druhého kvartálu…, v tu chvíli nám bude v boji s covidem pomáhat také lepší počasí.