ECB chce podpořit inflaci a finanční stabilitu, sazby však asi zůstanou beze změny - Ranní glosa

ECB chce podpořit inflaci a finanční stabilitu, sazby však asi zůstanou beze změny

Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání CHristine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7%) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce. Pozice ECB je zcela opačná a dnes se můžeme těšit minimálně na rozšíření pandemického programu skupování aktiv (PEPP). ECB pravděpodobně natáhne jeho účinnost za horizont poloviny roku 2021 a navíc zvýší celkový možný objem programu z dnešních 1,35 bilionu eur (řádově o stovky miliard eur). Je také pravděpodobné, že ECB ještě zatraktivní a protáhne program TLTRO, který je pro ni asi nejefektivnějším nástrojem na posílení obranyschopnosti finančního systému proti sílícímu šoku z reálné ekonomiky. Znepokojivé jsou v tomto směru pro ECB zprávy z průzkumu mezi bankami (Bank lending survey) i interní analýzy, o kterých hovořil nedávno hlavní ekonom Philippe Lane. Program TLTRO3 tak pravděpodobně bude natažen také za polovinu roku 2021 a současně věříme, že jej bude chtít ECB představit v ještě atraktivnější podobě. V tuto chvíli je to pro ni hlavní nástroj, kterým dokáže bránit přenosům pandemického napětí do finančního systému (přebytky likvidity jsou vysoké, ale problém může být rostoucí neochota bank posílat peníze dál do ekonomiky). A v neposlední řadě ECB bude probírat možnost dalšího poklesu depozitní sazby. Ta však podle nás nakonec zůstane beze změny. Byl by to sice dobrý nástroj na oslabení velice silného eura a tím pádem i podporu inflačních očekávání, ale pro komerční banky a finanční systém by představoval dodatečnou zátěž a mohl by paradoxně přispět k ohrožení finanční stability. Základní i depozitní úroková sazba pravděpodobně zůstanou stabilní, což může být pro euro střednědobě lehce pozitivní zpráva.