Taylor: Kryptoměny jsou hledáním alternativ, Fed má co vysvětlovat

Známý ekonom John Taylor, který působí na Stanford University, se domnívá, že Fed by měl lépe vysvětlit své záměry. Třeba v souvislosti s faktem, že jeho projekce nyní počítají s tím, že v budoucnu budou sazby mezi 0 – 0,5 % i v době, kdy se nezaměstnanost výrazně sníží a inflace se bude pohybovat u 2 %. Přitom na počátku letošního roku byly ty samé projekce nezaměstnanosti a inflace spojovány s výrazně vyššími projekcemi sazeb. „To je docela změna a myslím, že je třeba to trochu osvětlit, protože to je nekonzistentní,“ řekl Taylor, který je autorem známého Taylorova pravidla a expertem na monetární politiku. Má obavy z rostoucí popularity kryptoměn. A jaký je jeho pohled na fiskální politiku?

Taylor obavy z kryptoměn nemá, jejich rostoucí popularita je podle něj známkou toho, že lidé hledají alternativy. K tomu se přidávají centrální banky, které zvažují vlastní digitální měnu a k celému procesu přispěl mimo jiné Facebook. Jde o odraz našeho technologického pokroku, který „přináší pro lidi lepší systém“. Dolar je ale i nadále globální rezervní měnou, jeho občasná slabost odráží spíše změny v ekonomické politice. Včetně možných nejasností týkajících se nákupů aktiv americkou centrální bankou či zmíněné nejasnosti ohledně projekcí vývoje v ekonomice na straně jedné a projekcí vývoje sazeb na straně druhé.

Mohla by současná politika Fedu vést k vytvoření systematických problémů ve finančním systému a v ekonomice? Podle ekonoma ano a opět v souvislosti s nejasnostmi v současném přístupu americké centrální banky. Fed podle něj dříve více hovořil o tom, jak bude jednat v budoucnu, ale dnes není jasné, proč očekává sazby dlouhodobě nízko, když jeho ekonomické projekce vypadají dobře. „Možná se obávají něčeho, o čem nemluví,“ řekl Taylor o vedení Fedu s tím, že podle něj „tu je určitá nekonzistentnost“.

Pokud by lidé nemuseli hádat, co Fed v budoucnu udělá, prospělo by to podle ekonoma celkové fiskální stimulaci, tedy jak její monetární, tak fiskální části. „A také mohu říci, že by nebylo vůbec špatné, pokud by se řeklo, co se v budoucnu stane s politikou fiskální,“ dodal ekonom. Podle něj se velmi málo diskutuje o tom, jak se budou vládní finance vyvíjet v delším období. Ekonomice by pomohla „fungující vakcína“, ale to také znamená, že politici by to již měli reflektovat v úvahách o dalším rozpočtovém vývoji a jasně o něm hovořit.

Taylor míní, že když se centrální banky držely „takzvaného Taylorova pravidla“, výsledky byly dobré, když se od něj výrazně odchýlily, „nebylo to tak dobré.“ Podle ekonoma pro to existují důkazy a nejde o nějakou velkou vědu. V poslední době pak dochází k větší propojenosti mezi fiskální a monetární politikou, což Taylor nehodnotí právě pozitivně. Podle něj by bylo lepší, pokud by centrální banky jasně řekly, jak budou jednat v budoucnu a čeho se budou držet. Následně by vláda nastavila svou politiku v souladu s tím, jak se bude vyvíjet politika monetární. „To fungovalo v minulosti a fungovalo by to v budoucnu,“ míní ekonom.

Tématu Taylorova pravidla a nastavení monetární politiky se nedávno věnoval i Roberto Perli. Ten nyní vede ekonomický výzkum ve společnosti Cornerstone Macro, dříve působil jako ekonom v americké centrální bance. V následujícím grafu ukazuje vývoj sazeb Fedu a také rozpětí „doporučované“ Taylorovým pravidlem, které bere do úvahy míru inflace a nezaměstnanosti. Když Perli pro následující roky použil očekávanou inflaci a nezaměstnanost, různé verze Taylorova pravidla ukazovaly, že v letošním roce by měly být sazby mezi minus osmi a šestnácti procenty. „Nejde o překlep“, komentoval ekonom výsledky kalkulací na Twitteru.

Sám John Taylor v březnu letošního roku ukazoval, jak měly být sazby nastaveny podle různých verzí jeho pravidla:

Zdroj: Bloomberg Markets, Twitter