Kudy vede cesta k příležitostem desetiletí

Abychom včas identifikovali trendy a viděli na jejich horizontu příležitosti, musíme se nejprve podívat nazpátek. Hypoteční a následná finanční krize, která propukla ve Spojených státech amerických v září 2008 pádem investiční banky Lehman Brothers, zasáhla celý svět. Téměř v troskách se ocitl bankovní systém nejen v USA, ale o přežití bojovaly také významné bankovní domy v Evropě. Do problémů se dostaly i takové renomované peněžní ústavy jako Deutsche Bank, Erste, Banca Monte Dei Paschi Di Siena, Unicredit, ale například i Royal Bank of Scotland se sídlem na Britských ostrovech.

Finanční systém se zadrhl, přestože vlády a centrální banky jednotlivých zemí přišly s poměrně masivní pomocí, která nakonec bankovní systém před naprostým rozvratem zachránila. Krize, která se zpočátku šířila jen světem peněz, se následně přelila i do reálné ekonomiky a nejvyspělejší země světa musely čelit nejhlubším meziročním propadům své výkonnosti od Velké deprese z 30. let minulého století.

Těžaři, končíme

Krize způsobila obrovskou nejistotu nejen ve firemním sektoru, ale také u domácností. Ty radikálně omezily své spotřební výdaje, což jako jeden z prvních pocítil automobilový průmysl. Ve Spojených státech i v Evropě se začalo zavádět takzvané šrotovné, administrativa tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamy dokonce zestátnila automobilku General Motors, aby ji zachránila před pádem.

Vlády i centrální banky dál napínaly veškeré síly, aby nedošlo k zopakování největší globální ekonomické krize v dějinách. To se do značné míry podařilo, v roce 2010 a letech následujících se dostavilo ekonomické oživení. Cenou ovšem byl nárůst zadlužení veřejných rozpočtů. Vlády to ale nemuselo právě díky mimořádně uvolněné měnové politice (tedy fakticky nulovým úrokovým sazbám) trápit.

Struktura i rovnováha globální ekonomiky se začala měnit. Jestliže až do zmíněné krize žebříčkům nejhodnotnějších firem světa vládly automobilky, bankovní domy nebo těžařské firmy, během následující dekády se do čela začaly dostávat technologické společnosti. Například už koncem roku 2011 se dočasně stala nejhodnotnější firmou světa společnost Apple, která nakrátko sesadila z trůnu těžaře Exxon Mobile. V únoru 2012 se Apple na pozici jedničky vrátil a vydržel na ní prakticky až do současnosti.

Ejhle, Čína

V průběhu roku 2013 se v první desítce objevil Google, který se už o rok později ocitl mezi prvními třemi. V polovině minulé dekády technologické společnosti regulérně ovládaly pomyslné stupně vítězů, když se za Applem seřadily Google a Microsoft. V první desítce se ale stále držely Exxon Mobile, Petro China nebo bankovní dům Wells Fargo. Růžky ale už začala vystrkovat také společnost Johnson & Johnson coby zástupce farmaceutického průmyslu. Jako by předznamenala, co přijde o pět let později. Výrazněji o sobě dala vědět značka Tesla, kterou lze chápat nejen jako automobilku, ale i právě technologickou společnost, a na významu postupně nabíraly kryptoměny v čele s Bitcoinem.

Vedle výměny stráží na čele globálního žebříčku firem minulé desetiletí přineslo také změnu světové ekonomické rovnováhy velmocí. Zatímco ještě před rokem 2010 sotva mohl někdo zpochybnit vůdčí postavení Spojených států, zemí Evropské unie, potažmo Japonska jako světového hospodářského triumvirátu, od poslední krize o sobě dává stále hlasitěji vědět nová ekonomická síla, kterou je Čína.

S nejlidnatější zemí světa je nutné stále více počítat. Nejenže čínská ekonomika dohání co do své velikosti tu americkou, ale čínský rozvoj jde ruku v ruce s technologickým pokrokem. Čína je už dlouho zasíťována chytrými telefony, inteligentními dopravními systémy nebo průmyslovými roboty mnohem hustěji než řada vyspělých západních států. Říše středu je dnes klíčovým technologickým hráčem, kterého se obávají samy Spojené státy.

Zlomový rok 2020

V lednu 2017 byl do funkce amerického prezidenta uveden Donald Trump, který sliboval navrátit Spojeným státům drajv. K ledu poslal návrh obchodní dohody s Evropskou unií, která by výrazně prohloubila společný hospodářský prostor. Krátce poté Donald Trump vydal pokyn, aby USA odstoupily od smlouvy transpacifického partnerství, a začal vést obchodní válku s Čínou. Zlí jazykové v tom ovšem viděli především snahu zbrzdit technologický a ekonomický nástup nejlidnatější země světa.

Přesto americké hospodářství zaznamenalo nejdelší nepřerušený hospodářský růst od druhé světové války. Zdálo se, že každou chvíli musí přijít zlom. Ten nakonec přišel, nikoli však v podobě standardního hospodářského cyklu, nýbrž jako pověstná černá labuť převlečená za koronavirovou pandemii.

S ní se dostavila na celém světě bezprecedentní hospodářská krize, neboť vlády byly nuceny přijmout drastická protiepidemická opatření. Po počátečním propadu finančních trhů se ukázalo, které společnosti budou tvořit jádro budoucího hospodářského oživení. Zatímco tradiční odvětví jako těžba nerostných surovin, automobilový průmysl nebo letecká doprava dosud nenašly své dno, převahu definitivně upevnily technologické společnosti. Ke Googlu či Applu se přidal také Amazon nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose, dramatický vzestup předvedli také jejich čínští konkurenti (Alibaba nebo Huawei). K nim se přidala odvětví zdravotnických služeb a farmacie.

Svět míří do virtuálna

Následujících deset let se tak nejspíše odehraje ve znamení dalšího dramatického rozvoje robotizace, nanotechnologií, biotechnologií a digitalizace. Do čela globálního hospodářského pelotonu se dostane země, která bude schopna rychle a efektivně vybudovat infrastrukturu pro 5G sítě, dokáže rozvíjet internet věcí a zajistí plynulý tok obrovského objemu dat. Odtud už bude chybět jen krůček k dosažení čisté a autonomní mobility.

Energetika nabídne nové možnosti svého rozvoje. Zřejmě se posune od modelu velkého centrální zdroje a husté distribuční sítě směrem ke smart grid modelu, kdy se místa výroby a spotřeby elektřiny přiblíží. Technologický pokrok způsobí, že chytrá řešení budou dostupnější stále širšímu okruhu uživatelů. Hospodářský systém se pravděpodobně začne více opírat o lokální zdroje, aniž by to ovšem mělo negativní dopad na dělbu práce a specializaci, které jsou jedním z motorů hospodářského rozvoje.

Význam, jaký lidstvo přisuzuje zdravotním rizikům souvisejícím s koronavirovou pandemií, zase ukázal, že farmaceutický sektor nejen v letech 2020 – 2021, ale i do budoucna bude patřit mezi vysoce sledovaná odvětví.

Z geopolitického pohledu pak doporučujeme sledovat rozvoj Indie, která je druhou nejlidnatější zemí světa. Její význam bude narůstat, podobně jako v případě východních států, které nedávno podepsaly dohodu o Regionálním ekonomickém partnerství. Zdá se, že těžiště globálního hospodářského dění se definitivně přesune z Evropy a Ameriky do Asie.