Centrální bankéři se do zvyšování sazeb v příštím roce nepohrnou
Prosincové zasedání bankovní rady ČNB podle
předpokladu žádné změny v nastavení měnověpolitických parametrů
nepřineslo. S úrokovými sazbami se nehýbalo a hlavní úroková sazba zůstala
jednomyslně ponechána na úrovni 0,25 %.
Prosinec potvrdil, že argumenty pro další
uvolnění měnové politiky v podstatě vyprchaly a momentálně je krajně
nepravděpodobné, že by se bankovní rada touto cestou vydala. Na druhé straně
ještě rozhodně nenazrál čas na to, aby se centrální bankéři opravdu vážněji
zabývali diskuzí o zpřísňování měnových podmínek. Pokud se nestane nic
mimořádného, tak se zasedání bankovní rady i v 1. čtvrtletí příštího roku
ponesou v podobném duchu jako to prosincové. Ostatně tak se nepřímo
vyjádřil v závěru tiskové konference i guvernér J. Rusnok s tím, že
jasněji by mohlo být spíše až v květnu.
Rizika spojená s naplněním
makroekonomické prognózy ČNB však zůstávají i nadále velmi výrazná. Situace se
komplikuje v případě fiskální politiky. V posledních týdnech se totiž
řada centrálních bankéřů vyjádřila v tom smyslu, že expanzivní fiskální
politika v příštím roce může uvolnit bankovní radě ruce ke zvýšení
úrokových sazeb. Dnešní informace Ministerstva financí o přípravě na rozpočtové
provizorium však výhled na fiskální politiku dále znejišťují. Guvernér J.
Rusnok však naznačil, že si bankovní rada dovede představit sazby
v příštím roce zvýšit. Velmi mírný posun v bankoví radě tak v tomto
směru oproti listopadu přeci jen nastal. Do jasného vzkazu ČNB, že bude sazby
v příštím roce zvyšovat je však stále velmi daleko.
Podle mě jsou aktuálně spekulace o zvýšení
sazeb předčasné a nejbližší měsíce přináší takovou dávku nejistot, že přístup
„wait and see“ je od centrálních bankéřů jednoznačně nejpravděpodobnějším
scénářem. Zároveň se domnívám, že by další posilování koruny v příštím
roce mohlo dostatečně neutralizovat expanzivní fiskální politiku a tlumit tak
potřebu zvyšovat úrokové sazby. Obzvláště v kontextu toho, že Evropská
centrální banka a další centrální banky v regionu aplikují uvolněnější
měnovou politiku než ČNB.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři