(Ne)opatrní Češi hromadí hotovost

Češi začali během pandemie COVID-19 ve velkém hromadit hotovost. Co nás k tomu vede a jaká jsou negativa spojená se spořením peněz do šuplíku?

Nakažlivé bankovky

Jedním z důsledků pandemie koronaviru byl výrazný nárůst podílu bezhotovostních plateb nejen u nás, ale i ve světě. Během prvního kvartálu letošního roku vzrostl v tuzemsku počet karetních transakcí meziročně o necelých 24 %, obchodníci v tomto období zpracovali 339 milionů transakcí. Důvod je samozřejmě prostý. Papírové bankovky mohou zvyšovat rizika přenosu infekčních onemocnění. Studie American Society for Microbiology z roku 2008 prokázala, že například virus chřipky dokáže na bankovce přežít až 17 dnů. Proto také čínská centrální banka v některých provinciích během jarní vlny nákazy hotovost z nemocnic, tržišť či autobusů stahovala a okamžitě likvidovala, případně sterilizovala. Podobně americká centrální banka FED v únoru dočasně zablokovala vypuštění dolarových bankovek stažených z Asie do oběhu ve Spojených státech.

Rekordní objemy hotovosti

Současně s výrazným nárůstem bezhotovostních plateb ovšem začali Češi během koronakrize také v hojné míře shromažďovat hotovost. Podle posledních statistik České národní banky obíhalo v České republice na konci září více než 650 miliard korun. To je o téměř 59 miliard více než před rokem. To představuje více než dvojnásobný nárůst oproti období září 2018 - září 2019, kdy meziroční nárůst hotovosti v oběhu činil pouze necelých 29 miliard korun. Aktuální meziroční nárůst oběživa v české ekonomice je tak nejvyšší minimálně za posledních 17 let, jak to vidět i na grafu níže. Výrazný nárůst hotových peněz v oběhu způsobila už první vlna pandemie na jaře, druhá vlna ale posunula objemy oběživa na ještě vyšší úrovně.

Vývoj objemu oběživa v České republice a jeho meziroční přírůstky (stavy ke konci září daného roku, v mld. Kč)

Zdroj: Databáze časových řad ARAD České národní banky

Peníze „na dřevo“

Příčin, proč současně s významným nárůstem podílu bezhotovostních plateb došlo i k enormnímu nárůstu objemu hotovosti v oběhu, může být několik. V první řadě se domácnosti i podnikatelé v krizových situacích zpravidla zásobují hotovostí pro případ mimořádného vývoje. A nejinak tomu bylo i v tomto případě. Z hlediska stability finančního systému však nebyl důvod k obavám. České banky jsou silné a jejich kapitálové vybavení je více než dostatečné. Zároveň nehrozil ani žádný výpadek dodávek hotovosti. Přestože provoz na přepážkách bank byl omezen, poptávka po hotovosti u bankomatů byla a i nadále je plně uspokojována. Jiná je ovšem situace z hlediska rizik v běžných obchodních vztazích. Jestliže musely zavřít hotely, ubytovny a restaurace, jsou naprosto na místě obavy jejich dodavatelů o jejich platební morálku. Řešení je snadné – nechat si za dodané zboží nebo služby zaplatit pěkně z ruky do ruky. V těchto případech touha po finanční jistotě jednoznačně převýšila obavy z přenosu nákazy prostřednictvím bankovek.

V neposlední řadě mohou přispívat k růstu objemu hotovosti v oběhu i přetrvávající velmi nízké úrokové sazby na bankovních běžných a spořicích účtech, které nijak nemotivují k tomu, aby na nich lidé peníze drželi. 

58 % lidí spoří v hotovosti

Z letošního průzkumu Ministerstva financí, který se zabýval finanční gramotností Čechů, vyplynulo, že 58 % lidí si spoří v hotovosti. Tento přístup však vzhledem ke stávajícím podmínkám na trhu není příliš prozíravý. V situaci, kdy se míra inflace pohybuje okolo tří procent, to znamená, že kupní síla našich peněz držených v hotovosti se každý rok sníží o 3 %. Po 25 letech tak reálná kupní síla našich peněz schovaných v knihovně nebo v matraci klesne o více než polovinu. 

Vývoj reálné kupní síly částky 10.000 Kč držené v hotovosti za podmínky konstantní inflace ve výši 3 % p.a. po dobu 25 let

Zdroj: Vlastní propočty autora článku

Kladné zhodnocení přinesou jen investice 

Jak již bylo naznačeno, situaci bohužel neřeší ani ponechání peněz na běžném nebo spořicím účtu v bance. Nominální zhodnocení úspor na běžném účtu je u většiny bank nulové nebo jen těsně nad touto hranicí, v případě spořicího účtu na tom nebudeme o mnoho lépe. Reálné zhodnocení našich úspor tak bude v současné době ve většině případů přesahovat mínus 2 procenta. Pro ochranu našich úspor před inflací je proto potřeba si ponechat v hotovosti nebo lépe na spořicím účtu pouze nezbytnou částku na neočekávané výdaje a zbývající část úspor investovat.

Jestliže jsme až dosud drželi většinu svých volných prostředků v hotovosti nebo na běžném či spořicím účtu v bance, pak nám budou zřejmě nejbližší investice do nemovitostí, které jsou považovány za konzervativní a dává jim přednost velká část investorů. K výhodám spojeným s investicemi do nemovitostí patří:

• v případě nemovitosti určené k pronájmu pravidelné inkaso nájemného,
• jsou reálným aktivem, které představuje v dlouhodobém horizontu stabilní hodnotu,
• jsou pojistkou proti růstu inflace – s rostoucí inflací rostou zpravidla i ceny nemovitostí,
• jsou vhodným nástrojem pro diversifikaci portfolia – charakteristická je nízká míra korelace s cenami akcií a dluhopisů,
• ceny nemovitostí v České republice v posledních letech významně rostly a řada faktorů, které působily ve prospěch růstu cen, působí v ekonomice i nadále

Ing. Petr Golka

Petr Golka je analytikem a odborným poradcem společnosti RONDA INVEST. Vystudoval obor bankovnictví na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné, během studia absolvoval výměnný pobyt v rámci programu Erasmus na Karelia University of Applied Sciences ve Finsku. Petr má 14 letou praxi v bankovnictví a financích se zaměřením na risk management a produktový management.

RONDA INVEST

RONDA INVEST a.s. je českou P2B platformou, která se na jednu stranu zaměřuje na poskytování úvěrů zajištěných nemovitostmi pro malé a střední podnikatele v Česku a na Slovensku, a na straně druhé nabízí možnost firmám i lidem do těchto úvěrů investovat. Každý úvěr k investici je zajištěn bonitní nemovitostí se zástavním právem a notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. Výše poskytovaných úvěrů nepřesahuje 70 % hodnoty dané nemovitosti. Výnosy dostávají investoři každý měsíc na účet a neplatí žádné vstupní ani pravidelné poplatky.

Za společností stojí podnikatelská skupina Alphaduct, a.s. podnikatele Vladimíra Komára, kam patří mimo jiné značky Dermacol, Axigon, Krondorf a 15% podíl akcií patří podnikateli Gabrielu Kovácsovi, majiteli společností Citfin – Finanční trhy, a.s. a Citfin, spořitelní družstvo.

Investoři mají možnost investovat online s výnosem až 6 % ročně na stránkách: https://www.rondainvest.cz/investovani

Více na https://www.rondainvest.cz.