Lagardeová a spol. sáhli po údajně nejefektivnějších nástrojích

Šéfka Rady guvernérů ECB Christine Lagardeová na říjnovém zasedání slíbila velkou rekalibraci nástrojů měnové politiky. A dnes ji doručila. Změny byly provedeny v podstatě v souladu s očekáváním trhu. Důraz byl přitom kladen na nástroje, které se osvědčily především ve snaze udržet příznivé podmínky financování. Na inflaci alespoň přibližující se nastavenému cíli si ale ještě dlouho počkáme.

Dnešní rozhodnutí bylo výsledkem debaty, která začala v podstatě už na říjnovém zasedání. Rozhodli jsme se změnit nástroje, které považujeme za nejefektivnější v současném koronavirovém prostředí, uvedla během tiskové konference guvernérka ECB Lagardeová.

Změny se dočkal pandemický program nákupů aktiv, tzv. PEPP. Potvrzeno bylo očekávání trhu o navýšení objemu skupovaných aktiv o 500 miliard euro, tedy na celkovou hodnotu 1,85 bilionu euro. Zároveň byla prodloužena doba fungování tohoto programu, a to z června 2021 až minimálně do března 2022. Prodloužena do konce roku 2023 pak byla i doba reinvestic prostředků plynoucích z držených instrumentů před splatností.

U prodloužení pandemického programu nákupů aktiv se centrální banka řídí krátkodobými dopady druhé pandemické vlny a předpokladem, jak dlouho se s nimi bude ekonomika vypořádávat a jak dlouho bude trvat, než ekonomická obnova zapustí kořeny. To by odpovídalo roku 2022, uvedla během tiskové konference guvernérka Lagardeová. Vedle toho pak zdůraznila, že program může být dále rekalibrován. Pokud to bude ekonomická situace vyžadovat, ECB nebude váhat s jeho navýšením nebo prodloužením s cílem zajistit příznivé podmínky financování.

Ve výstupu z dnešního zasedání je rovněž uvedeno, že celá obálka pandemického programu nemusí být využita. Jestliže se ukáže, že příznivé podmínky financování je možné udržet i bez pandemických nákupů, ECB nebude mít problém s nevyužitím připravených prostředků. Toto tvrzení dle reakce kurzu trhy podpořilo, snad i ve víře, že na takovou situace nakonec dojde, aby začaly skupovat eura.

Navazujíce na nákupy dluhopisů, program skupování aktiv, tzv. APP, zůstal beze změn. Jeho měsíční tempo zůstává na 20 miliardách euro. Nákupy budou dle vyjádření centrální banky probíhat, dokud to bude nutné k udržení akomodativního dopadu nízkých sazeb. Ukončeny pak budou těsně předtím, než ECB začne úroky zvyšovat. Reinvestice prostředků z držených instrumentů před splatností budou probíhat až za dobu zvýšení sazeb ECB.

Dále byla představena úprava programu poskytování cílené dlouhodobé likvidity, tzv. TLTRO. Prvně byla prodloužena doba poskytování výhodných půjček o jeden rok až do června 2022. Souběžně s tím byla prodloužena doba trvání uvolněných podmínek ohledně kolaterálu. V době mezi červnem a prosincem 2021 se pak budou konat celkem tři nová kola, během kterých mohou banky o půjčky zažádat. Rada zároveň rozhodla o celkovém navýšení možného objemu dodávek likvidity z 50 % na 55 % hodnoty způsobilých půjček.

ECB bankám nad rámec TLTRO poskytne další likviditu, a to prostřednictvím pandemických refinančních operací dodávek likvidity, tzv. PELTRO. Během příštího roku budou instituce moci o likviditu požádat v rámci celkem čtyř kol.

A nakonec, co zůstalo beze změny, byly úrokové sazby. Na současných, případně nižších, úrovních zůstanou do doby, než centrální banka zaznamená, že inflační výhled v  horizontu projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Všechna opatření by dle ECB měla přispět k zachování příznivých měnových podmínek v době, kdy dopady pandemie koronaviru stále způsobují naklonění rizik ekonomického výhledu směrem dolů. Nejistota se týká nejen šíření koroanviru, ale i vakcíny proti viru, u níž není známo jasné načasování hromadného využití postupně vedoucího k hromadné imunitě.

Na to navazuje i aktualizovaná prognóza. Ta ukázala snížení ekonomického růstu během příštího roku z 5 % na 3,9 %. V roce 2022 by pak růst měl zrychlit na 4,2 %, aby poté v roce 2023 zpomalil na 2,1 %. Výhled inflace pro letošek byl snížen z 0,3 % na 0,2 %. Pro příští rok byl zachován na 1 %, v roce 2022 pak snížen z předchozích 1,3 % na 1,1 %. Pro rok 2023 ECB očekává tempo růstu cen na úrovni 1,4 %, které je stále hodně daleko od nastaveného cíli poblíž, ale pod 2 %.