Holub a Benda z vedení ČNB promluvili

Vyznění rozhovoru jiného člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy pro agenturu Reuters bylo méně jednoznačné. Souhrn dat z reálné ekonomiky za uplynulý měsíc (HDP v 3. čtvrtletí, mzdy, trh práce) posouvá podle Bendy výhled inflace „spíše proinflačním směrem“, přičemž nedávným posílením devizového kurzu je tento posun kompenzován jen „částečně“.

Odtud by se dalo usuzovat, že podle Bendy by bylo možné o prvním zvýšení sazeb uvažovat dříve, než to naznačuje poslední prognóza ČNB zveřejněná před měsícem. Následně však v rozhovoru zaznělo spíš potvrzení zmíněné prognózy: „pokud bude tento vývoj pokračovat dál v souladu s prognózou, vyvstane příští rok otázka, kdy začneme znovu zpřísňovat měnovou politiku“.

Pandemická situace se podle Bendy vyvíjí v souladu s předpoklady uvedené prognózy. Výslovně upozornil, že rozsáhlé snížení daní, které nyní projednává Senát, by vedlo k rychlejšímu růstu ekonomiky, ale ani to by ČNB k dřívějšímu zvyšování sazeb nejspíš nepřimělo. Bankovní rada je podle jeho názoru totiž teď ohledně zpřísňování měnové politiky velmi opatrná, a to „i za cenu rizika možného pomalejšího návratu inflace k cíli“.

Úvahy na půdě bankovní rady o uvolnění měnové politiky za použití nekonvenčních nástrojů jsou podle něj teď velmi nepravděpodobné. Nicméně připustil, že pokud by velká fiskální expanze vedla k růstu rizikové přirážky na českých státních dluhopisech (a tedy k růstu střednědobých korunových výnosů), „pak by centrální banka musela přemýšlet o tom, jestli je toto kompatibilní s plněním inflačního cíle a jestli není třeba začít přemýšlet, zda nerozšířit repertoár měnově politických nástrojů třeba o větší moderaci výnosové křivky na delších tenorech“.

Michal Skořepa