Koruna jako stabilizátor (Ozvěny trhu) (10.11.2020)

Od doby zavedení kurzového závazku v listopadu 2013 si nejenom investoři, ale i firmy a domácnosti zvykli na to, že kurzový vývoj je relativně nezajímavý, když kurz koruny vůči euru byl poměrně stabilní. Navzdory očekáváním, že po ukončení tohoto režimu se pohyby na koruně značně zvýší, ty i po dubnu 2017 zůstaly spíše střídmé. Teprve v průběhu letošního roku můžeme pozorovat celkem významnou rozkolísanost kurzu.

Přes letošní zvýšení kurzové volatility, které může být na obtíž exportně orientovaným podnikům, se však kurz chová stabilizačně a v podstatě učebnicově, což mimo jiné zdůrazňují i centrální bankéři. Finanční trhy obecně mají tu vlastnost, že předbíhají reálný ekonomický vývoj, zároveň ale mají tendenci přestřelovat. A devizové trhy, v tomto případě kurz koruny vůči euru, nejsou výjimkou.

Letošní kurzové pohyby lze dát jednoznačně do souvislosti s pandemií covid-19. Tím, že aktuálně zažíváme druhou vlnu, můžeme porovnávat s tou první, které jsme byli svědky na jaře. A z kurzového pohledu zde zásadní rozdíl není. Nejvýraznější oslabení zaznamenala česká měna v průběhu března a vpředhledícně tak přispěla svým dílem k žádoucímu uvolnění měnových podmínek, přestože z pohledu ekonomické aktivity byl nejhorším měsícem duben. Podzim pak přinesl v podstatě obdobný výsledek – nejvýraznější oslabení zaznamenala česká koruna v průběhu září, i když je naprosto zřejmé, že z ekonomického pohledu přinesou nejhorší čísla říjen a listopad.

Pokud se dramaticky nezhorší vnější prostředí, je nejvýznamnější oslabení koruny v rámci druhé kovidové vlny za námi. Posílení tuzemské měny v posledních dvou týdnech vůči euru o téměř jednu korunu ale bylo opravdu razantní a z krátkodobějšího pohledu jsou současné úrovně u 26,50 CZK/EUR podle nás neudržitelné. Zveřejnění veškerých špatných dat za říjen či listopad je zatím stále před námi. Z dlouhodobějšího pohledu s přesahem do roku 2021 má však koruna stále prostor, kam posilovat. Pakliže nedorazí na jaře třetí pandemická vlna.