Průmysl bojuje, viru navzdory

Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.

Z pohledu jednotlivých sektorů se srpnovém útlumu na pozici tahouna českého průmyslu vrátila výroba motorových vozidel, která meziročním nárůstem o 4,9 % přispěla pěkným jedním procentním bodem do celkového výsledku. Pomohla i výroba potravinářských výrobků, která se zvýšila podobně (4,8 %), ovšem vzhledem k její nižší váze to stačilo na příspěvek na úrovni +0,2 procentního bodu. Za zmínku stojí i výroba pryžových a plastových výrobků, která se meziročně zvedla o 4 % a celému průmyslu tak přihodila 0,3 procentního bodu. V útlumu naopak zůstává výroba strojů a zařízení, která zůstává o 8,3 % pod loňskými objemy, čímž celorepublikový výsledek stahuje o 0,7 procentního bodu. Podobně neslavně na tom je i oprava a instalace strojů a zařízení s meziročním propadem o 14,3 %, což stačilo na negativní příspěvek -0,5 procentního bodu. Celkově lze ovšem říct, že většina odvětví byla v září již na dohled svých loňských výsledků. V souhrnu za celý kalendářní rok ovšem nadále zůstává český průmysl citelně poznamenán nevydařeným jarem. Letošních prvních devět měsíců roku bylo o 11,1 % horších než vloni. Motorových vozidel pak z výrobních linek dosud vyjelo o téměř 20 % méně.

Podzim tak v průmyslu nezačíná vůbec špatně, hlavně pak s ohledem na zotavující se zahraniční poptávku. Potvrzují to ostatně i dnes zveřejněná data o přeshraničním obchodu, který též výrazně předčil očekávání. I v nadcházejícím období se tuzemské výrobní podniky zřejmě nemusí bát o odbyt, což naznačují dostupné předstihové indikátory. Český index nákupních manažerů roste sice pomalu, ovšem za říjen již vykázal solidních 51,9 bodů a usadil se tak v pásmu růstu. Ještě slibněji ovšem vypadá vývoj v partnerském Německu. To díky dobrému zvládání průběhu pandemie, masivní fiskální podpoře a orientaci na již znovu svižně rostoucí asijské trhy, šlape na plyn, když tamní index PMI v říjnu dosáhl dokonce hodnoty 58 bodů. Vzhledem k úzké provázanosti se tak český průmysl může těšit na pokračující zájem ze strany německých odběratelů a během podzimu od něj můžeme očekávat, že podepře jinak poněkud skomírající ekonomiku.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik


Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.