Zotavování průmyslu se v srpnu zadrhlo. Letos se propadne o deset procent

Tuzemský průmysl v srpnu zklamal. Propadal se v meziročním pohledu výrazněji než v červenci. Obecně se čekal slabší srpnový propad, než k jakému došlo. Ovšem tento vývoj jde ruku v ruce s vývojem průmyslové výroby v okolních zemích, která například v Německu v srpnu rovněž zklamala. 

Po očištění o vliv odlišného počtu pracovních dní se průmysl v ČR v srpnu propadl o 5,5 procenta, zatímco v červenci to bylo jen o pět procent. To znamená, že postupné zotavování průmyslové výroby, které začalo v květnu, se v srpnu „zaseklo“. 

Prázdninové výsledky průmyslové produkce jsou však tradičně zkreslovány časováním celozávodních dovolených, pročež srpnová čísla nelze přeceňovat. Moudřejší budeme, až budou známa čísla za září. 

Citelný pokles v srpnu zaznamenal autoprůmysl a také strojírenství. Varovné je však prohloubení propadu nových zakázek, a to takřka o desetinu, k němuž v srpnu došlo jak v porovnání s červnem, tak červencem. Zatímco v případě zakázek z tuzemska meziroční propad v měsících červnu až srpnu postupně zvolna zmírňoval, zakázky ze zahraničí se v srpnu poměrně prudce propadaly. Částečně opět může jít o přechodný vliv prázdninové sezóny. Nelze však vyloučit, že zahraniční poptávka po české průmyslové produkci „ztrácí dech“, což by ztížilo oživování tuzemského průmyslu a vedlo k jeho vleklejší krizi. Fakt, že německá průmyslová výroba v srpnu zklamala, tento výhled podporuje.

Ochlazení vyhlížené poptávky po tuzemské průmyslové produkce je patrné z poklesu zakázek zejména v autoprůmyslu, kovoprůmyslu a strojírenství. 

Za celý letošní rok průmysl poklesne nejspíše o deset procent. Propad však může být o něco hlubší, pokud si v závěru roku svoji daň vybere závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)