Vývoj na devizovém trhu ve 38. týdnu (14.9.-18.9.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Pravděpodobnost výrazného utlumení ekonomiky se kvůli covidovým číslům zvyšuje
DE - Index ekonomického sentimentu ZEW v září vzrostl na 77,4 ze srpnových 71,5 bodu
PL - Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 0,1 %
US - Americký Fed bude držet úrokové sazby na "nule" minimálně do roku 2023

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Zasedání bankovní rady České národní banky
DE - Index podnikatelského klimatu Ifo (září)
EZ - Kompozitní index nákupních manažerů PMI (září)
US - Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby (srpen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru dále oslabovala. Ztráty si připsala v první polovině týdne, kdy zamířila nad hladinu 26,80 CZK/EUR (nejslabší hodnoty od konce června). Ve druhé polovině týdne se obchodovalo především v širším okolí hladiny 26,70 CZK/EUR. Vývoj kurzu koruny byl v posledních měsících tažen dominantě vnějšími faktory. S ohledem na silně zrychlující tempo počtu nových případů Covid-19 však začínají mít svoji váhu i domácí faktory. Při pohledu na (1) aktuální explozivní dynamiku počtu nových případů Covid-19, (2) časové zpoždění mezi diagnózou a nutností přistoupit k hospitalizaci pacienta a (3) na kapacitu českého zdravotního systému je jasné, že vláda bude muset ve velmi brzké době přikročit k dalším významným restriktivním opatřením. V tuto chvíli není vůbec nepravděpodobný scénář opětovného uzavření domácí ekonomiky jako tomu bylo na jaře. Pro korunu to znamená, že se bude v nadcházejících týdnech držet pod prodejním tlakem a vyloučit nelze ani její oslabení nad hranici 27 CZK/EUR.
• Klíčovou domácí makroekonomickou událostí bude v příštím týdnu zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) a žádné změny v měnové politice pravděpodobně očekávat nelze. Hlavní úroková sazba tak setrvá na úrovni 0,25 % a diskontní na 0,05 %. Ostatně sazby již v podstatě není ani kam dále snižovat, když se aktuálně nacházíme de facto na technické nule. Rizikem tohoto předpokladu jsou momentálně prudce zrychlující čísla počtu nakažených Covidem-19, které mohou centrální bankéře přimět dokončit snížení sazeb až na technickou nulu už nyní.
• Během září dochází k prudkému zrychlení počtu nakažených Covidem-19 a to jak v Česku, tak i v dalších evropských zemích. Pravděpodobnost, že se počty nakažených budou i v nejbližších týdnech dále prudce zvyšovat je přitom vysoká, což sebou samozřejmě přinese i negativní hospodářské konsekvence. Pro 4. čtvrtletí letošního roku se tak vrací do hry alternativní scénář ČNB z letošního května – tzv. scénář druhé pandemické vlny. Tento scénář, ve kterém ČNB např. uvádí oslabení koruny vůči euru nad hladinu 30 Kč/EUR, nelze brát dogmaticky. Jednoznačně z něj však vyplývá potřeba dále výrazně uvolnit měnovou politiku, což je však již tzv. standardními nástroji v domácích podmínkách nerealizovatelné.
• Zatímco na zářijovém zasedání ČNB se úrokové sazby pravděpodobně měnit nebudou, tak na zasedání v listopadu je naopak vysoce pravděpobně, že centrální bankéři sazby sníží. Na rovinu je však třeba říci, že snížení hlavní sazby ze současných 0,25 % na 0,05 % nic neřeší. ČNB se tak ve 4. čtvrtletí nevyhne minimálně velmi intenzivní diskuzi o dalším uvolnění měnové politiky prostřednictvím tzv. alternativních nástrojů. Ve hře může být kurzový závazek č.2 či nákupy cenných papírů v rámci kvantitativního uvolňování. Naopak záporné úrokové sazby jsou v českém prostředí nepravděpodobné.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru v tomto týdnu oslabila až těsně pod hladinu 22,80 CZK/USD. Ve druhé polovině týdne však postupně ztráty umazávala a zkraje pátečního odpoledne se nacházela na dohled úrovni 22,60 CZK/USD. I nadále platí, že důležitou podmínkou pro další oslabení české měny je adekvátní vývoj na měnovém páru EURUSD (oslabení eura). Vzhledem k explozivnímu nárůstu počtu nakažených Covidem-19 v ČR však nelze vyloučit ani výraznější oslabení koruny bez ohledu na vývoj na eurodolaru. Hlavní makroekonomickou událostí v USA bylo v tomto týdnu zasedání americké centrální banky (Fed) – komentář je v oddílu EURUSD.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna vůči polskému zlotému zkraje týdne nejprve oslabila až téměř na úroveň 6,04 CZK/PLN (tříměsíční minimum koruny) a následně se obchodování stabilizovalo v blízkosti hranice 6 CZK/PLN.
• Po srpnové odmlce v tomto týdnu zasedala polská centrální banka (NBP), která v souladu s předpoklady ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba tak zůstává na 0,1 % a depozitní na 0 %. NBP pozitivně ocenila, že rychlost hospodářského oživení v posledních měsících překonává odhady. Výraznější změnu prognóz však zatím NBP neuskutečnila. Otázkou je, co přinesou nadcházející týdny, když počet případů Covid-19 začíná v celé Evropě silně zrychlovat a ani Polsko se tomuto vývoji pravděpobně nevyhne. Říjnové zasedání NBP se tak může nést v pesimistickém duchu a místo stability bude spíše akcentována potřeba dále uvolnit měnovou politiku.
• Z makroekonomických statistik byla zveřejněna zářijová inflace (-0,1 % m/m a +2,9 % r/r). Jádrová složka inflace v srpnu zpomalila na 4,0 % r/r z červencových 4,3 % r/r. V tomto směru je situace v Polsku velmi podobná té v ČR. Navzdory prudkému poklesu HDP ve 2. čtvrtletí a silně deflačním tendencím v eurozóně je aktuálně inflace v Polsku stále vysoká. V nadcházejících měsících však budou inflační tlaky přece jen odeznívat. Smíšeně lze hodnotit výsledek průmyslu. Průmyslová produkce v srpnu poklesla o 5,8 % m/m, zatímco vzrostla o 1,5 % r/r. V souhrnu za období leden až srpen byl průmysl meziročně o 4,5 % nižší a tento výpadek se od konce letošního roku již velmi pravděpodobně dohnat nepodaří.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se obchodování v tomto týdnu udrželo v rozmezí 1,075 – 1,19 USD/EUR, pokud nepočítáme krátké oslabení eura pod 1,175 ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách.
• Klíčovou makroekonomickou událostí tohoto týdne bylo zasedání americké centrální banky (Fed). Zasedání centrálních bankéřů bylo o to zajímavější, že šéf Fedu J. Powell v srpnu v Jackson Hole avizoval úpravy měnověpolitických cílů – větší toleranci Fedu k inflaci a zároveň větší důraz na zaměstnanost. Na středečním zasedání konkrétně Fed úrokové sazby podle předpokladů ponechal beze změny v rozmezí 0 – 0,25 % a neměnný zůstává i program kvantitativního uvolňování s měsíčním objemem nákupů cenných papírů ve výši 120 mld. dolarů. Zároveň Fed jasně signalizoval, že hodlá držet de facto nulové úrokové sazby do té doby, než dojde k udržitelnému růstu průměrné inflace nad 2 % a návratu míry nezaměstnanosti na předkoronavirovou úroveň pod 4 %. Letmý pohled na novou makroekonomickou prognózu Fedu ukazuje, že toto období velmi uvolněné měnové politiky bude probíhat minimálně do roku 2023. Teprve v roce 2023 totiž Fed očekává nezaměstnanost na 4 % inflace vyjádřenou prostřednictvím PCE na 2 %. Vzhledem k tomu, že se Fed chce dostat tzv. za tyto cíle, tak nelze vyloučit ještě delší období nulových sazeb a nákupů aktiv. Co se týká makroekonomické prognózy pro letošní rok, tak Fed významně zlepšil odhad poklesu HDP (-3,7 % ve srovnání s -6,5 % v červnu), snížil odhad míry nezaměstnanosti na 7,6 % (v červnu 9,3 %) a zvýšil výhled na inflaci PCE na 1,2 % (v červnu 0,8 %).