Ustojí tuzemská ekonomika případnou odvetu Číny za tchaj-wanskou návštěvu českých politiků? Nešlo by o nic, co už nezažila

Loni Česko vyvezlo do Číny zboží za 44,2 miliardy korun. Tedy za méně než třeba do Rumunska. Představme si, že v důsledku čínské odvety za tchaj-wanskou návštěvu klesne český vývoz na nulu. Na první poslech to zní dramaticky, dokonce tak, že by to snad mohlo tuzemskou ekonomiku rozkymácet. Opravdu?

Uvažme, že v roce 2012 činil český vývoz do Ruska 106,2 miliardy korun, o rok později 103,8 miliardy. V roce 2014 však EU zavedla protiruské sankce, v reakci na anexi Krymu a destabilizaci situace na Ukrajině. V důsledku klesl český vývoz do Ruska na 62,8 miliardy. Mezi lety 2012 a 2016 tedy český vývoz do Ruska spadl o 43,4 miliardy. Tuzemská ekonomika to ovšem nijak nepocítila. Vždyť od roku 2014 se těšila sílící a neutuchající prosperitě, a to vlastně až do letošního úderu koronavirové krize.

Přitom zmíněný propad vývozu do Ruska, jenž nastal v důsledku sankcí, se svým rozsahem prakticky rovná tomu, o tolik může maximálně klesnout český vývoz do Číny v důsledku případné její odvety za návštěvu našich politických špiček na Tchaj-wanu. Pokud opravdu klesne vývoz do Číny na nulu, tedy postupně o 44,2 miliardy, je to prakticky shodné, jako propad vývozu do Ruska v důsledku sankcí, tedy o oněch 43,4 miliardy. Miliarda sem, miliarda tam.

Samozřejmě, jednotlivé firmy, jež jsou na obchodě s čínskou stranou výrazně závislé, musí počítat se značnými nepříjemnostmi. Avšak čistě z makroekonomického hlediska si čínské reakce ani nevšimneme. Jako jsme si nevšimli dopadu ruských sankcí, i když je samozřejmě pocítily firmy, které s ruskou stranu obchodují.

Je navíc krajně nepravděpodobné, že by Peking stopnul veškerý tuzemský vývoz do Číny. Podle všeho dojde k poklesu jen jeho určité části, jako tomu bylo v případě vývozu do Ruska po uvalení sankcí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)