Japonsko je cool

Japonsko moderní doby je ve světě proslulé organickým propojením tradiční svébytné kultury a hlubokých, dodnes vesměs široce respektovaných společenských pravidel, s ultramoderními výdobytky vědeckotechnického rozvoje. To vše dohromady tvoří unikátní a pro konzumenty z celého světa velmi lákavou „exotickou“ směs.

V Japonsku vznikl trend „cosplay“, kostýmových her, které jsou zejména u mladé generace velmi oblíbené. Foto: Shutterstock

Japonsko bylo také po dlouhá staletí schopno do své vlastní kultury postupně vstřebávat a zapracovávat vnější vlivy, nejdříve z Číny i dalších zemí východní Asie a posléze i ze západní Evropy a severní Ameriky. Výsledkem tohoto postupného a velmi selektivního procesu je unikátní kultura, která již dnes má světové renomé a široké řady nadšených vyznavačů po celém světě.

Jedním z nejdynamičtěji rostoucích odvětví, které má také významný mezinárodní přesah, jsou kreativní průmysly. Jejich boom odstartoval v devadesátých letech minulého století, kdy díky rychlému rozvoji nových médií zaznamenaly poměrně překvapivý celosvětový věhlas typické japonské kulturní atributy jako například manga, anime, počítačové hry, samurajské filmy, móda nebo tradiční japonský design a architektura.

Obrovský rozvoj sociálních sítí v posledních desetiletích pak výrazně přispěl ke zvýšení povědomí o produktech japonských kreativních průmyslů a odstartoval také velký zájem o osobní návštěvu Japonska. Tradiční místa jako Kjóto, Nara, Nikkó, Hirošima nebo hora Fudži byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO doplněna například o typickou japonskou kuchyni washoku nebo tradiční japonské divadlo kabuki s pestrými kostýmy a maskami.

Cool Japan Strategy

Vláda v Tokiu si uvědomuje obrovský ekonomický potenciál, který v sobě celosvětový věhlas japonské kultury skrývá, a už v roce 2013 přišla s podpůrnou strategií nazvanou Cool Japan Strategy. Tento koncept, volně inspirovaný britskou vládní politikou Cool Britannia, pokrývá všechny aspekty japonských kreativních průmyslů. Vytváří model organického propojení aktivit a prostředků veřejného a privátního sektoru, který je zaměřený na budování jednotného „cool“ image Japonska ve světě.

Dovnitř země tento koncept slouží zejména k podpoře a udržení tradičních řemesel a kulturního dědictví, stejně jako k vytváření nových projektů využívajících ultramoderních technologií, ale vycházejících z prvků tisíciletého japonského kulturního dědictví. Navenek pak, prostřednictvím sítě četných státních i regionálních zastoupení, se Japonci zaměřují na systematickou prezentaci jednotlivých prvků i celého konceptu v mnoha zemích světa.

Také díky tomu se kreativní průmysl stal jedním z nejlukrativnějších japonských vývozních odvětví a zařadil se po bok automobilového nebo elektronického průmyslu k tahounům japonské ekonomiky.

Přímo v zemi dávají související obory práci více než šesti milionům zaměstnanců a i z tohoto důvodu je dnes Japonsko hned po USA druhým největším světovým exportérem produktů kreativních průmyslů. Velký nárůst cestovního ruchu, který až do doby koronavirové krize každoročně překonával dosavadní rekordy v příjezdu zahraničních turistů, přinesl rozvoj řady návazných odvětví. Přestože předpokládané a velmi očekávané vyvrcholení v podobě úspěšného průběhu olympijských a paralympijských her 2020 v Tokiu bylo zatím o rok odloženo, není pochyb o tom, že Japonsko i do budoucna zůstane jednou z nejoblíbenějších světových turistických destinací.

Zjednodušený styl kresby, používaný v typickém komiksu manga, položil základ pro mnoho globálně úspěšných počítačových her. Foto: Shutterstock

Japonci jsou hraví

Jedním z důležitých odvětví kreativního průmyslu, kde Japonsko dlouhodobě zůstává na úplné špici světového vývoje, je oblast počítačových her a obecně herního průmyslu. Ten byl již před koronavirovou krizí jedním z nejrychleji rostoucích sektorů světové ekonomiky. Počítačové hry jsou velmi rozšířené a v období dvouměsíčního nouzového stavu na jaře 2020 zaznamenaly další strmý nárůst popularity.

V Japonsku je v současnosti zhruba 68 milionů aktivních hráčů videoher, což je více než polovina veškerého obyvatelstva. Na herních festivalech nebo veletrzích typu Tokyo Game Show se během několika dnů obvykle schází statisíce návštěvníků, z nichž mnoho je oblečených do kostýmů svých oblíbených postav. Není tedy překvapením, že v Japonsku vznikl trend „cosplay“, kostýmových her, které jsou zejména u mladé generace velmi oblíbené.

Záliba Japonců ve dvourozměrném světě her se opírá hlavně o bohatou tradici japonských komiksů manga, které podle některých zdrojů představují až 40 procent veškeré tištěné produkce v zemi a jsou oblíbené u všech generací čtenářů. Zjednodušený styl kresby, používaný v takovém typickém komiksu, položil základ pro mnoho globálně úspěšných počítačových her jako například Super Mario, Legend of Zelda nebo Pokémon. Japonsko navíc patří k zemím, které dlouhodobě udávají trend ve vývoji a budoucím zaměření tohoto odvětví. Místní firmy jako Nintendo, SEGA nebo Sony/Playstation patří k ikonám herního průmyslu.

5G sítě v zádech

Japonský trh herního průmyslu o velikosti téměř 15 miliard dolarů je tak po USA a Číně třetím největší trhem na světě. Z tohoto segmentu pak nejrychleji roste oblast mobilních her, která už v roce 2020 dosáhla tržeb více než 6,5 miliardy dolarů. S ohledem na postupné zdokonalování výkonných mobilních telefonů a zejména s nástupem vysokorychlostních 5G telekomunikačních sítí se očekává její další strmý růst.

Česká republika má v sektoru herního průmyslu dlouhodobě velmi silnou pozici, mnohá česká herní studia zaznamenala světový úspěch s řadou herních titulů a některá z nich již úspěšně vstoupila i na japonský trh. Patří mezi ně společnost Warhorse Studios se svojí globálně úspěšnou hrou Kingdom Come: Deliverance. K jejímu uvedení na trh svým dílem přispělo také Velvyslanectví ČR v Tokiu, které spolu s tokijskou kanceláří agentury CzechTourism uspořádalo v prostorách velvyslanectví v květnu 2019 prezentační akci pro potenciální japonské zákazníky a představitele médií.

K příležitostem, jež se českým firmám rýsují na japonském trhu, pak kromě videoher také patří velmi rozšířený segment edukativních her, simulátorů pro praktický výcvik i pro zábavu nebo her zaměřených na amatérskou uměleckou tvorbu (videa, hudba, design, kresby apod.), které jsou v Japonsku také velmi populární a rozšířené.

STANISLAV BENEŠ, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu