Pomoc Africe i exportu – důležitá je rychlost

Česká humanitární a rozvojová pomoc umožní Afričanům lépe zvládat pandemii koronaviru, ale také se stává šancí pro tuzemské exportéry, kteří by se chtěli dlouhodobě uplatnit na subsaharských i severoafrických trzích. Česko se navíc prezentuje jako aktivní země Evropské unie, která podporuje africký rozvoj více než kdokoliv jiný.

Veřejná nemocnice v somálském městě Borama. Foto: Shutterstock

„Kdo rychle dává, dvakrát dává,“ říká Nicol Adamcová, ředitelka subsaharského odboru ministerstva zahraničí. Česká diplomacie podle ní zareagovala na akutní potřeby afrických států pružně. Na tamní boj s důsledky pandemie v pražském Černínském paláci vyčlenili 200 milionů korun. A už nyní registrují poptávku po konkrétních dodávkách – zvláště pro zdravotnická zařízení – ze dvanácti zemí kontinentu. Velký zájem je například o vybavení jednotek intenzivní péče afrických nemocnic.

Nicol Adamcová zdůrazňuje, že hbitě zareagovali také čeští diplomaté v jednotlivých zemích, kteří se i díky svým kontaktům z minulosti rychle spojili s potenciálními zájemci o českou pomoc.

Vázané peněžní dary

Zatímco pomoc Afričanům bude mít v součinnosti s neziskovým sektorem na starosti Česká rozvojová agentura, další část financí poskytne ministerstvo formou vázaných peněžních darů, kdy si afričtí příjemci mohou sami vybrat z české nabídky. „Jde nám o efektivní a rychlou pomoc africkým zemím a zároveň nabízíme českým firmám možnost se do této pomoci zapojit,“ vysvětluje Nicol Adamcová.

Vázané peněžní dary dávají smysl také podle Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. Její výkonná šéfka Jana Vykoukalová považuje za logické, že česká pomoc může otevřít do Afriky cestu tuzemským inovativním produktům: „Taková pomoc může být přínosná i pro budoucí český export.“ Věří, že se v Africe uplatní větší celky typu kompletních „JIPek“, nikoliv pouze spotřební materiál jako roušky nebo respirátory.

Nejenom zdravotnictví

Česká pomoc není určena jenom pro africké zdravotnictví, ale také pro další odvětví, která se potýkají s důsledky pandemie. Afričané mohou využít i nabídek, jež se týkají zlepšování celkových hygienických podmínek, vodního a odpadového hospodářství nebo zajišťování výživy obyvatel. Ministerstvo zahraničí registruje zájem například o technologii čištění odpadních vod nebo mobilní dezinfekční zařízení. Na druhé straně zatím vše nasvědčuje tomu, že africké země nyní považují za jednoznačnou prioritu lépe vybavit své nemocnice či polikliniky.

„Africké země většinou reagovaly na nástup pandemie poměrně rychle. Sledovaly, co se děje v Číně a v Evropě, přijaly nezbytná opatření a uzavřely hranice,“ popisuje tamní situaci Nicol Adamcová. Afričané si ale podle ní zároveň uvědomují, že jejich hendikepem jsou právě nedostatečně vybavená zdravotnická zařízení.

Nicol Adamcová upozorňuje, že veškerá zařízení a technologie, které nyní české firmy do Afriky dodají, budou sloužit dlouhodobě – tedy i poté, co současná pandemie opadne.

JAN ŽIŽKA