Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria

Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.

Jak ovšem naznačují čísla, na vstup Česko v současnosti připravené není, hned několik makroekonomických kritérií nesplňuje. Když se zaměříme na druhou část výroku předsedy vlády, ten sice zní jako požadavek rozumně a oprávněně. Nicméně očekávat v současnosti, kdy světové hospodářství postihla největší katastrofa od druhé světové války a speciálně tvrdě dopadla právě na Itálii a Španělsko, reformu směřující k finanční kázni, je z říše snů.

Otázka přijetí nebo nepřijetí eura má dvě základní roviny, ekonomickou a politickou.

Ekonomická rovina je paradoxně jednodušší. K tomu, aby země Evropské unie přijala euro, musí splňovat definovaná makroekonomická kritéria. Jedná se o kritérium cenové stability, kritérium směnného kurzu, kritéria veřejných financí (rozpočet a dluh) a kritérium úrokových sazeb – vývoj těchto faktorů se v členských zemích nesmí vychylovat od stanovených referenčních hodnot, které mají zajistit, že se přistupující země „naladí“ na notu ostatních zemí v eurozóně. 

Česká republika bez problémů dlouhodobě splňuje poslední dvě zmíněná kritéria: úrokové sazby a veřejný dluh. Naopak v současnosti nesplňuje inflační požadavek, vývoj cenové hladiny u nás se podstatně rozchází s vývojem spotřebitelských cen v eurozóně. Rok 2020 bude navíc velmi specifický a deficit rozpočtu dosáhne o řád vyšší úrovně, než se před krizí čekalo. 

Neplnění kritéria směnných kurzů pak vyplývá hlavně z toho, že Česká republika nevstoupila do Mechanismu směnných kurzů II. (ERM II.). To však není fatální: pokud Česká republika necílí na splnění kritéria, je zjevné, že jej nemusí plnit. Je možné to připodobnit k situaci, kdy na zahradě hrajete s dětmi fotbal, ale vaše hra neplní přesná pravidla fotbalové asociace.

*k březnu 2020. Zdroj: MFČR, ČSÚ, ČNB, Evropská komise. 

Shrnuto a podtrženo, z pohledu ekonomických kritérií momentálně připraveni nejsme. Lze však považovat za realistické, že bychom toho v průběhu několika málo let byli schopni – při zkrocení inflace a návratu ke standardní výši deficitu veřejných financí.

Jinak je tomu v rovině politické, kde nebyl, není a nejspíše ani nebude opravdový zájem o přijetí eura, pokud se dramaticky nezmění nějaká proměnná, podle níž se rozhodují voliči. Česká republika patří mezi země, které se ke vstupu do eurozóny a osvojení si eura jako platidla totiž staví velmi vlažně. Průzkumy analyzující preference přijetí eura mezi českou společností řadí Čechy mezi největší euroskeptiky – procentní rozdíl mezi „jasným ano“ a jasným ne“ je dlouhodobě přes padesát procentních bodů! V jednom z posledních systematických průzkumů CVVM z loňského roku se proti euru namísto koruny postavilo 75 % respondentů.

Toto předurčuje naše další (ne)směřování k euru. Je jednoznačné, že politický střed, který vymezuje tzv. volič-medián, leží mezi odpůrci eura. I proto se žádný vrcholný politik neodvážil přijít s jasným plánem a harmonogramem vstupu do eurozóny, a to i přes výstupy v odborných debatách – například se zástupci exportérů – kdy stejní politici opatrně uznávají jejich argumenty pro přijetí eura.

Dnes můžeme tedy předpokládat, že se vážně o přijetí eura nebude mluvit nejen do konce tohoto volebního období v roce 2021, ale nejspíše ani během následujících 4 let do dalších voleb, které by se měly konat v roce 2025.

Olívia Lacenová

Ve světě finančních trhů začínala na oddělení sales, kde se věnovala klientům obchodujícím prostřednictvím CFD certifikátů. Fascinoval ji zejména svět akcií a komodit, kterým se chtěla věnovat podrobněji. Rok a půl strávila psaním odborných článků na tuto tématiku v redakci Hospodářských novin. Momentálně se zabývá analytickou činností, kde se věnuje hlavně trhům s komoditami a vývoji drahých kovů, které ve fyzické podobě považuje za nejlepší formu zajištění majetku proti nejistotě.

TopForex

TopForex je brokerská společnost umožňující obchodování pro globální klientelu. Nabízí obchodní prostředí platforem xStation a MT4 se zaměřením na obchodování měnových párů a řady instrumentů CFD. TopForex působí na 18 zahraničních trzích.

TopForex je registrovaná obchodní značka Goldenburg Group Limited, což je kyperská investiční firma (CIF) dohlížená a regulována Kyperskou komisí pro burzy a cenné papíry (CySEC) s CIF Licenci číslo 242/14.