MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Měny-forex  |  01.03.2024 15:14:05, aktualizováno 22:11:41

Otázka společné měny, přijetí Eura: Některé aspekty a východiska veřejné a politické debaty o přijetí eura

 

Mgr. Martin Lukeš

Oddělení 5904, Informační podpora a knihovna

 

Společná evropská měna je předmětem odborné i veřejné debaty po celou dobu své existence. S projektem měnové unie se pojí nejen otázky měnové, finanční a hospodářské politiky na úrovni jednotlivých států i Evropské unie jako celku, ale i silné vnitropolitické téma identifikace občanů se společnou měnou. V nedávné době se možnost českého vstupu do eurozóny dostalo znovu do popředí zájmu, mj. díky novoročnímu projevu prezidenta republiky Petra Pavla, kdy prezident vyzval vládu k podniknutí konkrétních kroků k přijetí společné evropské měny. Následná mediální a politická odezva pak demonstrovala, nakolik otázka eura rezonuje českou společností i politickou scénou. Přehledový článek se pokusí ve stručnosti představit vývoj českého veřejného mínění o společné evropské měně, shrnout dosavadní kroky ke vstupu do eurozóny od českého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 a poukázat na objektivní i subjektivní faktory, které vstup do měnové unie ovlivňují, na příkladech vybraných států Evropské unie.

Postoj k Evropské unii, jejím institucím, nebo k euru?

Pohled na motivace se v průběhu existence eurozóny vyvíjel souběžně s měnovou unií samou. Studie, sledující vývoj veřejného mínění, začaly postupem času vedle ekonomických a finančních motivací zohledňovat i vlivy spadající do pole společenských a humanitních věd, a mnohé z nich čistě subjektivní. Stejně tak začaly být patrné nuance ve vnímání Evropské unie nejen jako celku, ale i jejích dílčích součástí, jejichž veřejný obraz se mnohdy diametrálně liší.

Na tuto skutečnost upozorňovala již v roce 1997 studie Manfreda Gartnera z univerzity v St. Gallen Who wants euro – and why? Economic explanations of public attitudes towards single European currency[1]. Studie si dva roky před spuštěním třetí fáze evropské měnové unie povšimla příznačného rozdílu mezi postojem vlád členských zemí a veřejným míněním, upozorňuje na nezanedbatelnou a nevyhnutelnou iracionalitu, která je součástí diskuse o euru, a na příkladu osmi zemí se snaží nalézt kořeny zdánlivé iracionality. Autor uvažuje, že má-li být postoj země založen na racionálních předpokladech, musí brát v potaz čisté zisky a ztráty, které přijetí eura přinese. Tuto hypotézu pak konfrontuje s tezí souvislosti s předchozí fiskální a monetární zodpovědností a členstvím v EMS. Dochází k závěru, že veřejný postoj k euru je tím pozitivnější, čím volnější byla dosavadní peněžní i fiskální politika země a čím déle byla země v EMS. Zdůrazňuje ale zdánlivě drobné rozdíly, zejm. znatelně se lišící postoje k euru a Evropské centrální bance; čím nižší podpora měnové unie v dané zemi panuje, tím jsou tyto nuance výraznější.

Obdobně metodicky postupuje studie Miriam S. Allamové a Achima Goerrese Adopting the Euro in Post-Communist Countries2. Hledá ekonomická, politická a historicko-ideová vysvětlení v oblasti vybraných zemí bývalého východního bloku[2]; poukazuje také na skutečnost, že zkoumá časový úsek mezi vstupem země do EU a obdobím, kdy naplní Maastrichtská konvergenční kritéria, a je tak povinna přijmout společnou měnu, avšak bez definovaného časového rámce. Podrobněji se věnuje právě historickým příčinám, kdy vidí měnu jako jednu z možných součástí národní identity. Historická paměť ale může mít i opačný efekt a namísto preference vlastní měny v některých případech přispívá k vyšší podpoře eura jako prostředku integrace, nebo měnové stability. Zdůrazňuje, že formování veřejných postojů je výrazně více ovlivněno makroekonomickými a historicko-identitárními faktory, než mikroekonomickými, a dalece tak přesahuje pouhou úvahu nad individuálními benefity. Dochází ke čtyřem závěrům: euro může být vnímáno jako záruka kontinuální ekonomické stability; následně poukazuje na vliv historických idiosynkrazií, kdy větší podporu má euro ve státech, které během druhé světové války utrpěly vyšší ztráty na životech; dále je podpora eura ovlivněna politickými okolnostmi, zejména individuální spokojeností s demokracií (kdy vyšší spokojenost je spojena s vyšší podporou eura), a konečně konstatuje existenci souvislosti mezi nižší podporou eura a silnější národní identitou. Teze společné evropské měny jako symbolu identity na mezinárodní úrovni v souvislosti s otázkami finanční a ekonomické stability na příkladech pobaltských zemí rozvíjí studie Assem Dandashlyho a Amy Verdun Euro adoption policies in the second decade – the remarkable cases of the Baltic States[3]. Pobaltské země patřily ke členům Evropské unie, jejichž hospodářství bylo výrazněji zasaženo krizí v letech 2007-2008 až na úroveň dvouciferného poklesu HDP, navzdory tomu se však tamní vlády rozhodly splnit konvergenční kritéria i za cenu zvýšeného dopadu restriktivní fiskální a peněžní politiky na některé segmenty společnosti. Článek blíže popisuje proces přijetí eura v pobaltských zemích, podrobně rozebírá jejich situaci v průběhu finanční krize a upozorňuje na neobvyklost zachování pevných směnných kurzů i v období krize. Prostor je věnován otázce devalvace měny, vkladů a roli poměru vkladů v zahraničních a domácích měnách. Nezanedbatelnou roli v případě postoje pobaltských vlád hrála i etnická otázka: všechny státy mají různě početnou, avšak nezanedbatelnou ruskou menšinu, a jedním z rozhodujících faktorů přijetí společné evropské měny se tak stala otázka hlubší evropské integrace. Odhodlaný postoj lotyšské vlády ilustruje i článek ve Financial Times z konce roku 2013, citující tehdejšího ministra financí Andrise Vilkise, který přijetí eura uvedl výslovně jako prostředek obrany před ruským vlivem[4]. Případ Lotyšska je pozoruhodný zejména výrazným obratem veřejného mínění: tehdejší premiér Valdis

Dombrovskis neshledal referendum za potřebné, neboť přijetí eura bylo zahrnuto v plebiscitu o vstupu do Evropské unie a přijetí měny by pouze zdrželo[5]; i navzdory úvodnímu odporu obyvatelstva a přetrvávající nostalgii po latu se euro pět let po přijetí v lednu 2019 těšilo 83% podpoře obyvatel7. Otázce rozdílných postojů k přijetí eura ve specifickém případě České republiky a Slovenska se věnuje článek Assema Dandashlyho a Amy Verdun Boarding the euro plane: euro adoption in the Czech republic and Slovakia[6]. Studie nachází paralely i rozdíly v polistopadovém vnitropolitickém vývoji obou zemí, odlišném postoji k vlastní měně a otázce slovenského „komplexu méněcennosti“, motivující k asertivnější integrační politice. Autoři považují za významný rozdíl v postoji k euru především vnitropolitický vývoj. Zatímco Slovensko v 90. letech v mezinárodní integraci oproti České republice zaostávalo a potýkalo se s tzv. „obdobím mečiarismu“, které však s devadesátými lety skončilo, v české politice zůstal významným činitelem euroskeptický postoj Václava Klause, zejména v jeho dvou prezidentských funkčních obdobích v letech 2003-2013. Autoři si výsledný rozdíl v postoji obou zemí vysvětlují následujícími způsoby: za první možný důvod pokládají snahu Slovenska vyrovnat se České republice či ji překonat, s poukazem na dřívější tendence, které vedly k rozpadu federace. Tato příčina však není dostatečně podložena a zůstává tak částečnou spekulací. Druhé možné vysvětlení, tedy že přijetí eura posílí pocit integrace do evropských struktur, se v případě obou zemí prokázalo jako liché. Třetí vysvětlení staví na rozdílném vztahu k domácí měně jako symbolu identity; na Slovensku jednoznačně převážilo praktické akcentování ekonomických výhod nad vztahem k slovenské koruně, zatímco česká koruna je silněji vnímána jako součást národní identity. Čtvrtý argument, tedy vliv rozdílné míry euroskepticismu, byl analýzou potvrzen; V. Klaus během svého prezidentského mandátu zastával nejen silný a vokální euroskeptický postoj, ale podle autorů jej promítl do personální politiky při jmenování členů rady České národní banky.

Situace v České republice

Vstup České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 na základě referenda 13. a 14. 6. 2003, které se 77% většinou hlasujících (41.73% oprávněných voličů)9 vyslovilo pro vstup do EU, bylo součástí největšího rozšíření Unie: spolu s Českou republikou řady členských zemí posílilo Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Samotnému vstupu předcházelo mj. přijetí Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, vypracované společně vládou a Českou národní bankou10. Ta krom jiného stanovuje, že „nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně“, a definuje krom jiného koordinovaný postup Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky v oblastech fiskální konsolidace, ekonomické sladěnosti a konvergenčních kritérií. Po naplnění Maastrichtských konvergenčních kritérií11, tedy cenové stability, stability devizového kurzu, konvergence úrokových sazeb a kritérií veřejných financí, je umožněn vstup do tzv. 3. fáze EMU a zavedení eura.

V listopadu 2005 byla za účelem příprav na zavedení eura založena Národní koordinační skupina, prvním koordinátorem se stal Tomáš Prouza (ve funkci od listopadu 2005 do listopadu 2006)12. První zasedání členů Národní koordinační skupiny (dále NKS) se konalo 20. 2. 200613. 8. listopadu 2006 byl do funkce koordinátora vládou jmenován Petr Očko, současně bylo zavedení eura odloženo na rok 201014. Petra Očka ve funkci 28. 3. 2007 nahradil Oldřich Dědek15, který funkci zastával až do roku 2017. V témže roce byla vydána Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně16, která s odkazem na Národní plán zavedení eura v ČR uvádí časový rámec zavedení eura v letech 2009-2010. Vláda v prosinci 2007 přijala „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou17, a s poukazem na nedostatečné změny ve fungování fiskální politiky a nastavení institucionálního rámce vedoucího k vyšší adaptabilitě domácí ekonomiky tak nestanovila cílové datum přijetí eura. Tehdejší politické situaci a návrhu na referendum o přijetí eura se věnuje komentář Petra Holuba18. Návrh na referendum ze strany ODS se opakoval v roce 201119 a 201420. Referendum mělo být spojené s požadavkem na schválení výjimky z přístupové smlouvy, která by umožňovala České republice nepřistoupit k euru. Návrh ODS byl však zamítnut Senátem21.

 

9 Tři čtvrtiny občanů jsou pro vstup. Český rozhlas, 15. 6. 2003. Online. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/ zpravydomov/tri-ctvrtiny-obcanu-jsou-pro-vstup_200306151042_mtaborska  [cit. 2022-02-23] 10Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. In: Zpráva o inflaci – příloha. IV/2003. Online. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a-boxy/Strategie-pristoupeni-Ceske-republikyk-eurozone/  [cit. 2024-02-10]

11 Příloha 2. Stabilita měnového kurzu není kvůli dosavadnímu nepřistoupení k ERM II vyčíslována jinak, než hypoteticky.

12 Euro a Česká republika. In: BusinessInfo.cz, 1. 1. 2023. Online. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/navody/euro-aceska-republika-prijeti-vyhody-nevyhody/5/  [cit. 2024-02-19] 13 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR zahájila činnost. Ministerstvo financí, 20. 2. 2006. Online. Dostupné z: https://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2006/narodni-koordinacniskupina-pro-zavedeni-1704 [cit. 2024-02-19] 14 Koordinací příprav zavedení eura byl pověřen Petr Očko. Ministerstvo financí České republiky, 9. 11. 2006. Online.

Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2006/2006-11-09-tiskova-zprava-5805-5805 [cit. 2024-02-19] 15Koordinátorem příprav zavedení eura v ČR byl jmenován Oldřich Dědek. Ministerstvo financí České republiky, 28. 3. 2007. Online. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2007/2007-03-28-tiskova-zprava-5732-5732 [cit. 2024-02-19]

16 Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně. (Společný dokument vlády ČR a ČNB). 29. 8. 2007. Online. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menova-politika/.galleries/Menova-politika/eurostrategie_070829.pdf [cit. 2024-02-19]

17 Z jednání vlády ČR: Podmínky pro přijetí eura jsou nedostatečné. Vláda České republiky, 19. 12. 2007. Online. Dostupné z:

https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/z-jednani-vlady-cr-podminky-pro-prijeti-eura-jsou-nedostatecne-29064/# [cit. 2024-02-18] 18 HOLUB, Petr. ODS navrhuje referendum k přijetí eura. Český rozhlas Plus, 27. 7. 2007. Online. Dostupné z:

https://plus.rozhlas.cz/ods-navrhuje-referendum-k-prijeti-eura-7836018 [cit. 2024-02-19] 19 MAREŠOVÁ, Václava, PFEIFFEROVÁ, Věra, BREZOVSKÁ, Katka. ODS chce ke vstupu do eurozóny referendum.

iRozhlas, 22. 10. 2011 Online. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ods-chce-ke-vstupu-cr-do-eurozonyreferendum_201110222129_kbrezovska [cit. 2024-02-19] 20ODS chce záruku odmítnutí a referendu k EU. In: Česká televize, 25. 2. 2014. Online. Dostupné z:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/ods-chce-zaruku-odmitnuti-a-referendum-k-euru-326854 [cit. 2024-02-19] 21Senát podle očekávání nepodpořil referendum o zavedení eura v ČR. Senát Parlamentu České republiky, 25. 2. 2015

Online. Dostupné z: https://www.senat.cz/zpravodajstvi/napsali_item.php?id=266&from=M [cit. 2024-02-20]

Další požadavek na referendum vznesl v roce 2015 tehdejší ministr financí A. Babiš. Nezávazné referendum se mělo konat spolu s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Referendum bylo odmítnuto předsedou vlády B. Sobotkou, který stanovení termínu delegoval na následující vládu s odkazem na koaliční smlouvu, která koalici zavazuje nestanovit termín přijetí eura, a přenechat jej následující vládě za předpokladu snížení ekonomických rozdílů mezi Českou republikou a státy eurozóny[7]. Oldřich Dědek v únoru 2017 opouští pozici národního koordinátora kvůli jmenování do bankovní rady České národní banky, od té doby je pozice koordinátora neobsazená[8]. Na agendu koordinátora navázal v roce 2024 ministr pro evropské záležitosti M. Dvořák vytvořením funkce zmocněnce pro vstup do systému ERM II, a do funkce jmenoval člena Národní ekonomické rady Petra Zahradníka[9]. Ministrův krok se však setkal s nesouhlasem vládní koalice, pozice zmocněnce byla zrušena a místo ní pokračuje P. Zahradník v působení jako ministrův poradce. Vyhodnocením výhodnosti vstupu do ERM II byl do října roku 2024 pověřen koordinátor Národní ekonomické rady vlády D. Havlíček2[10].

Problematiku českého postoje k přijetí eura obsáhle komentoval pro Hospodářské noviny náměstek ministra financí Marek Mora[11][12]. Poukazuje na proměny zásad eurozóny od doby vstupu České republiky do EU, zdůrazňuje zejména funkční období prezidenta Evropské centrální banky M. Draghiho a jeho kroky pro stabilizaci měny během měnové krize v letech 2011-2012, i posun v aplikaci tzv. „no bail-out“ klauzule v rámci mimořádných opatření ECB během pandemie koronaviru. Komplexně také rozebírá otázky inflace, finančního sektoru, politického rozměru přijetí eura i integrace. Odkazuje na příklad Švédska, které je členem EU od roku 1994 a v roce 2003 uskutečnilo referendum o přijetí eura s pozitivním výsledkem, avšak stále používá národní měnu, a na rozpor mezi úvodním vstupním závazkem a proměnami vnitřních pravidel eurozóny, jakkoli pochopitelných v reakce na nenadálé situace. Nezávisle na zdrženlivém postoji státních představitelů však význam eura jako přední zahraniční měny pro Českou republiku setrvale vzrůstá, ačkoli nutně nekoresponduje s jeho popularitou[13]. Podle každoroční statistiky Evropské centrální banky, vyhodnocující význam eura jako mezinárodního platidla[14], mělo za rok 2022 euro 81% podíl na veškerých českých exportech a 65,7% podíl na importech zboží, v oblasti služeb pak 83,3 % exportu a 88,3 % importu. Vzrůstá také podíl v eurech denominovaných půjček, z 19,672 milionů eur v prosinci 2021 na 29,141 milionu (z 13,9 % na 19 % celkového objemu půjček), a tvoří tedy 95,5 %, potažmo 97,5 % všech půjček v zahraniční měně. V případě vkladů pak depozity v eurech tvořily 7,8 % v prosinci 2021 a 8,5 % v prosinci 2022.

 

 

Závěrem

Celospolečenský postoj ke společné evropské měně je výsledkem vzájemného působení řady provázaných faktorů, od historických základů, přes prvky státní identity vnímané v různé míře důležitosti, po vnitropolitický vývoj, a nejsou tvořeny výlučně pragmatickou úvahou. Euro jako společná evropská měna pro některé členské země plní roli platidla bez dalších konotací, pro jiné je prostředkem ukotvení v mezinárodní struktuře či naopak prvkem, vůči němuž se z různých důvodů „aspirující“ země vymezují. Zřetelný je postupný růst významu pro evropský prostor, jak v otázkách peněžní politiky, tak platebního styku mezi státy eurozóny a zejména jinými členskými státy Evropské unie, pro něž různou měrou nabývá role rezervní měny.

 

Přehled plnění Maastrichtských kritérií v ČR a doporučení ČNB ke vstupu do ERM II

 

 

Rok Cenová stabilita Udržitelnost veřejných financí (deficit) Výše státního dluhu Stabilita měnového kurzu Konvergence úrokových sazeb Doporučení ČNB ke vstupu do ERM II
2005   ano ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2006
2006   ano ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2007
2007   ne ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2008
2008   ne ano ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2009
2009   ano ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2010
2010   ano ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2011
2011   ano ne ano x ano neusilovat o vstup v průběhu roku 2012
2012   ne ne ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2013   ano ne ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2014   ano ano ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2015   ano ano ano x ano neusilovat o vstup do dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti
2016   ano ano ano x ano neusilovat o vstup do dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti
2017   ne ano ano x ano neusilovat o vstup do dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti
2018   ano ano ano x ano neusilovat o vstup do dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti
2020   ne ne ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2021   ne ne ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2022   ne ne ano x ne nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny
2023   ne ne ano x ano nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny

 

 



[1]GARTNER, Manfred. Who wants euro – and why? Economic explanations of public attitudes towards single European currency. St. Gallen: Departments of Economics. Online. 1997. Dostupné z: www.proquest.com [cit. 2024-02-15] 2 ALLAM, Miriam S., GOERRES, Achim. Adopting the Euro in Post-Communist Countries: An Analysis of the Attitudes toward the Single Currency. Köln: Max.Planck-Institut für Gesellschaftsforschung. Online. 2008. Dostupné z: www.proquest.com 

[cit. 2024-02-14]

[2]Studie zkoumá postoj k euru v České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Slovensku a Slovinsku, tedy zemích, které vstoupily do EU v roce 2004. 

[3]DANDASHLY, Assem, VERDUN, Amy. Euro adoption policies in the second decade – the remarkable cases of the Baltic States. In: Journal of European Integration 42(3), April 2020. Online. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/ 340268558_Euro_adoption_policies_in_the_second_decade_-_the_remarkable_cases_of_the_Baltic_States [cit. 2024-02-14]

[4]Latvia sees joining euro as extra protection against Russia. In: Financial Times, 30. 12. 2013. Online. Dostupné z:

https://www.ft.com/content/199b0a8c-69c0-11e3-aba3-00144feabdc0 [cit. 2024-02-12]

[5]KOLYAKO, Nina. If opposition initiates referendum on euro, Latvia will fall behind euro introduction timetable. In: The Baltic Course, 10. 12. 2012 Online. Dostupné z: https://www.baltic-course.com/eng/analytics/?doc=67191 [cit. 2024-02-11] 7 FRIDRIHSONE, Madara. Five years since Latvia switched to the euro. In: eng.lsm.lv, 2. 1. 2019 Online. Dostupné z:

https://eng.lsm.lv/article/economy/economy/five-years-since-latvia-switched-to-the-euro.a304757/ [cit. 2024-02-11]

[6]DANDASHLY, Assem, VERDUN, Amy. Boarding the euro plane: euro adoption in the Czech republic and Slovakia. In: Review of European and Russian Affairs 9 (2), 2015. Online. Dostupné z: www.proquest.com [cit. 2022-02-13]

[7]Babiš chce nezávazné referendum o přijetí eura v roce 2017. Sobotka to odmítá. In: Hospodářské noviny, 31. 5. 2015. Online. Dostupné z: https://byznys.hn.cz/c1-64093370-babis-chce-nezavazne-referendum-o-prijeti-eura-v-roce-2017sobotka-to-odmita [cit. 2024-02-19]

[8]Pozice národního koordinátora pro zavedení eura v ČR je v současné době neobsazena. Ministerstvo financí České republiky, 1. 12. 2013. Online. Dostupné z: https://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/narodnikoordinator/narodni-koordinator [cit. 2024-02-20]

[9]Ministr pro evropské záležitosti jmenoval zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Vláda České republiky,

[11]MORA, Marek. Komentář náměstka ministra M. Mory pro HN k zavedení eura v ČR (1. část). Ministerstvo financí České republiky, 10. 1. 2024. Online. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/v-mediich/2024/komentarnamestka-ministra-m-mory-pro-hn-k-zaveden-54418 [cit. 2024-02-16]

[12]MORA, Marek. Komentář náměstka ministra M. Mory pro HN k zavedení eura v ČR (2. část). Ministerstvo financí České republiky, 10. 1. 2024. Online. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/v-mediich/2024/komentarnamestka-ministra-m-mory-pro-hn-k-zaveden-54465 [cit. 2024-02-16]

[13]Příloha 1. Hodnoty v tabulce vychází z tiskové zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění „Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023“, dostupné na adrese https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ politicke/mezinarodni-vztahy/5703-clenstvi-ceske-republiky-v-evropske-unii-ocima-verejnosti-duben-kveten-2023 

[14]The international role of the euro, june 2023. European central bank, 21. 6. 2023. Online. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/ire/html/ecb.ire202306~d334007ede.en.html [cit. 2024-02-19]

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na facebooku


Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:

Po   8:09  Koruna hledá stabilitu v blízkosti 24,70 ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Po   8:05  Na eurodolaru opět vládne nuda ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Ne 16:45  Nvidia a Fed na scéně: Co očekávat v novém obchodním týdnu? Libor Stoklásek (AlgoImperial)
So 13:15  Zlato: rekordní závěrečná cena >$2410/oz Richard Vrdlovec (GOLDA.IO)



Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688