Extrémní sucho a lokální povodně hýbou Českem

Změna klimatu, sucho a lokální povodně jsou termíny, které se v posledních letech skloňují snad v každém pádě. Nikdo snad již nepochybuje o tom, že oba tyto extrémy spolu úzce souvisí a je třeba je řešit společně.

Dubnové sucho v letošním roce vystřídaly přívalové deště a lokální povodně. Mluvit o velkém suchu v kontextu posledních dní může být úsměvné, statistiky však hovoří jasně. Půdní horizont je i po deštích nasycen zhruba do půl metru. Bez ohledu na to, zda bojujete se suchem nebo řešíte přívalové deště a lokální povodně, z obou případů vyplývá, že se všichni musíme strategicky připravit na změnu klimatu.

Expert na sucho Michal Nekvasil říká, že v České republice začínáme řešit problémy, které se dříve řešili v rozvojových zemích. „Bojovat proti nedostatku vody jsme už měli začít dávno,“ dodává. Přesto na rozdíl od afrického zemědělce se umíme lépe bránit.

Stejného názoru je také hydrobiolog Jindřich Duras. Podle něj současný pohled na vodu v řece není důvodem k optimismu. „Dlouhodobě jsme žili v relativním dostatku vody, sucho však přichází plíživě a lidé jsou schopní se na něj adaptovat, např. tím, že do určitých oblastí pravidelně dovážíme pitnou vodu,“ říká. Máme mnoho možností, jak hospodařit s vodou. Jedním z projektů, kterým pomáhá Ministerstvo životního prostředí, je program Velká dešťovka. „Můžeme využít zelených střech, které zadrží vodu, budovat zádržné vodní systémy na udržení vody v krajině i zastavěných oblastech,“ dodává Michal Nekvasil, poradce pro klimatické otázky organizace Člověk v tísni.

Zemědělská krajina a problémy spodních vod

Problémem zůstává nestabilita české krajiny, která není schopná účinně zadržet vodu. Více než 53 % naší republiky tvoří zemědělská půda. Podle výpočtů Výzkumného ústavu se pouze do hloubky 30 centimetrů nachází černozem, která je schopná vstřebat vodu. Zbytek tvoří utužená zem. Tedy v momentě, kdy přijdou přívalové deště, většina vody jednoduše odteče. Spodní voda stále chybí.

Tisíce malých obcí byly historicky vázány na studny. Během několika málo let studny vysychají a řada lidí zůstává bez vody odkázána na pomoc druhých. Ocitají se najednou v situaci, kterou dříve nemuseli řešit. Podle Františka Šopka, vedoucího Českého hydrometeorologického ústavu, mohou spodní vody doplnit jen celoplošné srážky, které se opakují po dobu několika měsíců.

Pokud nezměníme svůj přístup nejen k zemědělské krajině, hrozí, že brzy bude voda velmi vzácnou komoditou. Portál Intersucho, který dlouhodobě monitoruje stav sucha v české krajině, zaznamenal patrný pozitivní trend díky vydatným srážkám posledních týdnů. O suchu se dá mluvit přibližně na 19 % území republiky. „Ve středních a severních Čechách sledujeme převážně počínající až mírné sucho. V Podkrušnohoří je však stav horší, tam evidujeme výrazné až extrémní sucho. Na Moravě převládá počínající sucho a ve Slezsku je stav horší, převažuje výrazné až extrémní sucho,“ uvádí portál. Přesto to nestačí.

Významnou roli při boji se suchem hraje uspořádání krajiny, podpora zasakování a udržení vody ve volné krajině i v zastavěných oblastech. Ministerstvo životního prostředí se této problematice intenzivně věnuje již od roku 2014. Rezort od té doby uvolnil na boj se suchem více než 13 miliard korun.

Zájem ze strany měst a obcí roste

Zájem o řešení sucha a dotační podporu ze strany měst a obcí se rok od roku zvyšuje. „Rekordní zájem jsme loni zaznamenali také o dotace na udržení vody ve volné krajině. Na vybudování tůní, mokřadů, travních pásů a jiných opatření proti suchu v krajině se loni sešlo 339 žádostí s požadavkem na téměř 2 miliardy korun. Starostové postupně zjišťují, že přírodní zdroj, jakým je dešťová voda, je ideální alternativou pitné vody a nabízí obrovské rezervy,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Projekt Velká dešťovka

V rámci projektu Velká dešťovka mohou obce například zachytit dešťovou vodu do podzemních nádrží a použít ji k zavlažování obecní zeleně, k chlazení ulic v době letních veder nebo ke splachování ve školách, úřadech a jiných veřejných budovách. Místo odvedení veškeré dešťové vody do kanalizace bude pro obec také efektivnější nechat ji volně zasakovat do půdy, a tím dotovat zásoby podzemní vody.

Vedle podzemních akumulačních nádrží a různých vsakovacích zařízení se příspěvek vztahuje i na výstavbu zelených střech, výměnu nepropustných povrchů u parkovišť či jiných veřejných ploch za propustné. V neposlední řadě resort podpoří výstavbu suchých a polosuchých poldrů, bezpečnostních přelivů hrází a jiná protipovodňová opatření.

Možnosti čerpání finanční podpory

Příjem žádostí běží od 3. února až do 11. ledna 2021, projekty ale budou vyhodnocovány a schvalovány postupně.

„Částka, kterou lze z evropských fondů na projekty nad 200 tisíc korun získat, dosahuje až 85 % z celkových výdajů. U projektů na zvýšení retenční kapacity řek a potoků a zlepšení přirozených rozlivů či například vybudování povodňového parku je spoluúčast žadatelů ještě nižší, dotace jim uhradí dokonce až 95 % celkových způsobilých výdajů projektu,“ dodává ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Dotace bude, po splnění podmínek, udělena všem projektům, které města a obce přihlásí do dotační výzvy, až do vyčerpání alokovaných prostředků.

Typy podporovaných projektů

Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů

• opatření podporující přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách (např. snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt, tůní),
• zvýšení kapacity koryta složeným profilem, úpravy nevhodných opevnění,
• zvýšení členitosti koryta vodních toků s tvorbou mokřin a tůní,
• povodňové parky.

Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků

• retenční zařízení doplněná zelení,
• vybudování dešťové zahrady (přírodní nebo uměle vytvořená terénní prohlubeň, kam jsou svedeny srážkové vody ze střech, chodníků a zpevněných ploch),
• výměna nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné a propustné povrchy,
• výstavba střech s akumulační schopností,
• přestavby konstrukcí střech s okamžitým odtokem srážkové vody.

Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně

• výstavba suchých nádrží (poldrů),
• vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží.

Realita boje se suchem

Aktivní přístup hospodaření s vodou a v boji se suchem zvolilo město Kadaň. Přečtěte si, jaký postup zvolili a jak jednoduše se jim podařilo zlepšit život občanů?

O dotační projekty týkající se efektivního hospodaření se srážkovými vodami je mezi obcemi velký zájem, část našich klientů již podala žádost o čerpání podpory z veřejných zdrojů. Přidáte se k nim? Pokud se také bojíte nedostatku vody, chcete chránit přírodu a udržitelně hospodařit s vodou ve vašem městě či obci, anebo chcete minimalizovat škody spojené s hrozbou lokálních povodní, neváhejte. Pomůžeme vám s přípravou dotačního projektu a doporučíme vhodné projektanty.

Ing. Ondřej Horčička

je ve skupině GRANTEX ADVISORY GROUP partnerem odpovědným za služby dotačního poradenství. Své zkušenosti v oblasti dotační problematiky a veřejné podpory sbírá už od roku 2011, kdy postupně působil na Ministerstvu pro místní rozvoj a následně v agentuře CzechInvest, kde se specializoval na podporu podnikatelských projektů v oblasti rozvoje podnikání a investic. Od roku 2013 působí v poradenské skupině GRANTEX ADVISORY GROUP, nejprve na pozici senior konzultanta pro dotační projekty a od roku 2016 se stal managing partnerem.

GRANTEX ADVISORY GROUP

Poskytuje komplexní profesionální služby i pro ty nejnáročnější klienty. Vynikáme v dotačním poradenství, účetním a mzdovém poradenství, daňovém poradenství, právních službách, auditorských službách a pojištění.

Více na https://www.grantex.cz//.