Rumunsko – Perspektivy energetického trhu na pozadí prodeje aktiv ČEZ
Rumunsko – Perspektivy energetického trhu na pozadí prodeje aktiv ČEZ
02.07.2020 / 10:45 | Aktualizováno: 02.07.2020 / 10:51
Aby v neklidné koronavirové době nedošlo k nájezdu „finančních žraloků“ na aktiva energetických společností, objevil se v dubnové vojenské vyhlášce upravující chod státu během krize COVID-19 bod: „Během stavu nouze jsou procedury pro prodej / nákup většinových podílů společností v národním energetickém systému pozastaveny, bez ohledu na formu jejich vlastnictví“. Tento bod se přímo týká rumunských aktiv ČEZu, který opouští rumunský energetický trh a jeho portfolio bylo předmětem zájmu mnohých energetických a finančních skupin.
Koncem června se potvrdilo, že čtyři soukromé společnosti, India Power Corporation, maďarská energetická skupina MVM (Magyar Villamos Művek), německá energetická skupina E. ON a německá skupina finančních služeb Allianz jsou nejpravděpodobnější uchazeči, kteří budou soutěžit s rumunským státem kontrolovaným konsorciem Hidroelectrica - Electrica - SAPE o rumunská aktiva české skupiny ČEZ.
Podle deníku Ziarul Financiar toto rumunské konsorcium v červnu předložilo závaznou nabídku. Stejné zdroje odhadují, že obchod s elektřinou skupiny ČEZ v Rumunsku je oceněn na přibližně 500 milionů EUR. Největší rumunská větrná farma v majetku ČEZ, která vzbudila zájem společnosti Hidroelectrica, je ceněna na přibližně 400–500 milionů EUR, a část distribuční sítě ČEZ asi na 50 milionů EUR. Hidroelectrica předložila podle deníku svou nabídku 25. června jako součást konsorcia se společnostmi Electrica a SAPE. Společnost již ve své výroční zprávě za rok 2019 uvedla, že má zájem o veškerá rumunská aktiva české společnosti.
Na pozadí diskusí o prodeji resp. změně vlastnických práv a ústupu ČEZu z rumunského energetického trhu by nemělo uniknout pozornosti, že energetika stále patří mezi klíčové rumunské oborové příležitosti. Tento fakt je umocněn vládními plány hospodářské obnovy po pandemii COVID- 19, které zahrnují významné veřejné investice do energetické infrastruktury.
Pro české firmy tak může být velice perspektivní participace na výstavbě nových, nebo na rekonstrukcích a modernizacích stávajících energeticky neefektivních elektráren. V centru sledovanosti českých zájemců by měly být projekty na zvyšování energetické účinnosti, v Rumunsku sílí trend na využití smart technologií. Příležitosti se rovněž naskytují např. v segmentu OZE, malých vodních elektrárnách a rozvodných energetických páteřních sítích.
Z pohledu českého důrazu na jadernou energetiku je a bude zajímavé sledovat turbulence při chystané dostavbě 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Cernavoda. V roce 2015 podepsala rumunská Nuclearelectrica memorandum o dostavbě 3. a 4. bloku se společností CGN - China General Nuclear Power.
Nicméně v lednu 2020 premiér Orban prohlásil, že vláda bude chtít od memoranda odstoupit. Jako důvod poněkud překvapivě uvedl European Green New Deal a nikoliv bezpečnostní důvody, nebo obavy z financování, které provázely rozhodnutí o spolupráci s Čínou od počátku.
Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti
Poslední zprávy z rubriky Akcie v ČR:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři