Rozbřesk: Slabá koruna zahýbala i se zahraničním dluhem ČR

Hlavní událostí dnešního dne budou nepochybně červnové indexy nákupních manažerů za Německo, Francii a rovněž i celou eurozónu, které ukážou, zda jsou tamní ekonomiky již z nejhoršího venku, respektive jak se daří tamnímu průmyslu a službám po uvolnění restrikcí návrat k normálu. Netřeba asi příliš rozvádět, jak moc je úspěch českého průmyslu závislý na vývoji v největší evropské ekonomice, takže dnešní čísla nám mohou dost napovědět i o aktuální situaci v domácí ekonomice. Nezbývá než dodat, že série PMI odstartuje už v 9:15 daty z Francie.

Z tuzemska tento týden prozatím přišla pouze čísla o zahraničním dluhu, která ukazují, že se v prvních třech měsících roku sice zahraniční zadluženost mírně zvýšila (o 112 mld. korun), nicméně v eurech, ve kterých je většina dluhu denominovaná, o necelých osm miliard poklesla na aktuálních 165 mld. Aktuální korunový nárůst je tedy způsoben kurzovým přepočtem, respektive výrazným oslabením koruny v průběhu března. V přepočtu na HDP už sice dosahuje téměř 80 % HDP, nicméně stále je třeba mít na paměti, jak moc je toto číslo ovlivněné úložkami zahraničních investorů v tuzemských bankách a nikoliv faktickými úvěry, bez kterých by se naše ekonomika neobešla. Z části jde tedy stále o pozůstatek z doby kurzového režimu, který do ČR přilákal rekordní množství kapitálu a který zde stále ještě díky pozitivnímu úrokovému diferenciálu zůstává, byť v prvním kvartále se tento „dluh“ bank vůči zahraničí snížil na téměř 5,5 mld. EUR. Mírně naproti tomu vzrostly závazky firem, které jsou odpovědny za největší část vnějšího dluhu, a sice za 42 %.

Kromě závazků bank poklesly rovněž dluhy veřejného sektoru vůči zahraničí, protože stát v březnu splatil jeden ze stávajících eurobondů. Vnější dluh vládního sektoru na konci března dosahoval 28,4 mld. eur a už na konci týdne budeme mít možnost zjistit, jaké má vláda nebo přesněji Ministerstvo financí záměry ohledně dalšího zadlužování (i v zahraničí). Měla by být totiž zveřejněna aktualizovaná strategie řízení likvidity a dluhu, která sice jen vágně naznačí likviditní situaci státu, avšak především poodkryje jeho potřebu financování na domácím a zahraničním trhu.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se včera držela nad úrovní 26,60 EUR/CZK a vyčkávala tak na nové zprávy a zejména pak na středeční výsledek jednání bankovní rady ČNB. Sice se neočekává, že by centrální banka opět snížila svoji hlavní úrokovou sazbu, nicméně něco bližšího o svých dalších záměrech by nastínit mohla. Zejména pokud jde o zvažované nekonvenční nástroje, o nichž někteří bankéři mluvili už v květnu. V mezičase trh nepochybně zaregistruje předběžné PMI z eurozóny, a zvláště pak z Německa, které naznačí, jak (a zda vůbec) se největší evropská ekonomika oklepává z korona-krize.

Zahraniční forex

Začátek týdne se odehrál na eurodolarovém trhu zcela v klidu, když euro spolu s rizikovými aktivy lehce zpevnilo.

Dnes budou v centru pozornosti indexy podnikatelských nálad v eurozóně. Očekává se výrazné zlepšení podnikatelského sentimentu s tím, jak byla redukována karanténní opatření. Pro euro by to mohly být dobré zprávy.

Ve střední Evropě vedle polského zlotého, který se soustředí na víkendové prezidentské volby, stojí za zmínku forint. Ten vyčkává na dnešní zasedání MNB. Centrální banka bude publikovat novou prognózu a zřejmě se přidrží holubičí rétoriky, avšak pokud sazby nezmění, tak by to forintu nemělo výrazněji ublížit.