Dnešek přinese pouze data z polského a amerického trhu práce (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek nám mnoho nových makroekonomických informací nenabídne. V regionu budou zveřejněna data pouze v Polsku, konkrétně květnové statistiky z trhu práce. Meziroční růst tamní průměrné mzdy pravděpodobně dále zpomalí a zaměstnanost vykáže hlubší pokles. Pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti pak dorazí z USA. V důsledku nedávných vyjádření ze strany ČNB, jsme se rozhodli změnit naše očekávání vztahující se k měnovému zasedání bankovní rady, které se koná příští středu. Nyní předpokládáme, že základní repo sazba setrvá na stávajících 0,25%.

Polský trh práce vykáže další zhoršení

Polský trh práce zaznamená další zhoršení. Průměrná mzda by podle očekávání trhu měla v květnu poklesnout meziměsíčně o 2,3 %. Ve srovnání s dubnem půjde sice o nižší pokles, je to však dáno pouze nižší výchozí základnou. V meziroční vyjádření tak růst průměrné mzdy dále zpomalí na 1,6 %. Současná koronavirová krize vede i ke ztrátě pracovních míst. Polská zaměstnanost tak bude nadále meziročně klesat, a to pravděpodobně výrazněji než v dubnu. Není tudíž překvapením, že ve spotřebitelském sektoru stále převládá pesimismus. Na tom nic nezmění ani mírné zlepšení spotřebitelské důvěry, které je očekáváno pro červen.

Jelikož je čtvrtek, přijdou i pravidelná týdenní data o vývoji na americkém trhu práce. S tím, jak se americká ekonomika pomalu zvedá ze dna, je očekáván další pokles nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich počet podle očekávání trhu v minulém týdnu činil 1,3 mil. I tak se však v historickém kontextu jedná o stále vysoké číslo. Ruku v ruce s uvolňováním restriktivních opatření jde i pozvolný nárůst důvěry amerických spotřebitelů a podnikatelů. To by měly dnes ukázat indikátory za měsíc květen.

Ani dnes koruna z hlediska makroekonomických faktorů nebude mít moc důvodů k výraznějším pohybům. Svou roli by tak mohly sehrát narůstající obavy z druhé vlny epidemie, či blížící se jednání Evropské rady, které se uskuteční již zítra.

Evropský automobilový sektor zažívá krušné časy

Evropské sdružení výrobců automobilů včera zveřejnilo květnové počty registrací nových osobních automobilů, které byly ve srovnání s loňskem zhruba poloviční. Oproti dubnu se vlivem postupného rozvolňování protikoronavirových opatření sice pokles zmírnil, i nadále však zůstává výrazný. Dvouciferným tempem se počty registrací snižovaly ve všech státech Evropské unie a také u všech výrobců. Vyhlídky pro následující období však také nejsou zrovna růžové. Již před koronavirovou krizí se výrobci automobilů, včetně navazujících dodavatelských odvětví, potýkali s celosvětovým nedostatkem poptávky a s přechodem na přísnější emisní limity. Současná situace útlum poptávky pravděpodobně dále urychlí. Nepůjde jen o to, že automobily představují luxusní statek, po kterém v době krize poptávka zcela logicky klesá, nýbrž i to, že během karanténních opatření došlo ke změnám, které mohou mít na automobilový průmysl zásadní dopad. Jedná se o stále se rozšiřující trend výkonu práce na dálku, který vede k nižší potřebě i frekvenci se přemisťovat. To může vést k preferenci sdílení automobilů, upřednostnění jiných způsobů dopravy, či jednoduše k pozvolnější obměně stávajících automobilů v důsledku nižšího opotřebení. Vše uvedené však vede k jedinému, k nižší poptávce po automobilech.

Finální čísla Eurostatu potvrdila meziměsíční pokles spotřebitelských cen v květnu o 0,1 %. Meziročně ceny o 0,1 % vzrostly. Jádrová inflace v květnu činila 0,9 %. Za nižším meziročním růstem spotřebitelských cen zatím stojí především nižší ceny pohonných hmot, vliv slabší poptávky lze očekávat stejně jako v ČR až s určitým odstupem.

Koruna během včerejšího obchodování žádný významnější impulz neobdržela a pohybovala se v blízkosti hodnot ze závěru předchozího dne. Trh tak již pravděpodobně vstřebal vyjádření některých centrálních bankéřů, v důsledku nichž upustil od sázek na další snížení úrokových sazeb. I my v důsledku těchto prohlášení měníme naše očekávání ohledně dalšího zasedání ČNB, které se koná 24. června, a počítáme se stabilitou dvoutýdenní repo sazby na současných 0,25 %. Jednoznačný trend včera nevykazoval ani zbytek regionu, či samotný kurz eura k dolaru. Stejné to bylo i na akciových trzích, kde rostoucí trend z první poloviny týdne nejspíše přerušily znepokojující informace ohledně možného výskytu druhé vlny koronaviru.