Evropský fotbalový trh v sezóně před pandemií dosáhl rekordních výnosů

Evropský fotbalový trh dosáhl v sezóně 2018/19 tržeb 28,9 miliard EUR, o 2 % více než v té předchozí. Vyplývá to z 29. vydání Přehledu fotbalových financí Deloitte. Nárůst výnosů evropského fotbalu má na svědomí opět hlavně „velká pětka“ nejvyšších evropských lig. Ta dosáhla rekordních výnosů 17 miliard EUR, o 9 % více než v sezóně 2017/18. Jejich kluby totiž získaly většinu z dodatečných příspěvků UEFA ve výši 700 milionů EUR.

„Velká pětka“ na rozdíl od předchozího období zaznamenala i růst agregovaných provozních zisků, konkrétně 1,4 miliardy EUR, tedy o 7 % více než v sezóně 2017/18.

Výnosy nejbohatší anglické Premier League vzrostly v sezóně 2018/19 o 7 % na 5,9 miliard EUR, zejména díky příspěvkům UEFA do anglických klubů. Premier League je tak oproti druhé La Lize z hlediska výnosů o 73 % větší.

Španělská La Liga nicméně zaznamenala druhý nejvyšší růst v absolutních číslech. V ročníku 2018/19 dosáhla výnosů 3,4 miliard EUR, tedy o 10 % oproti 2017/18. Přeběhla tak německou Bundesligu, která skončila v sezóně 2018/19 třetí s výnosy 3,3 miliardy EUR. Výnosy Bundesligy vzrostly o 6 %, zejména díky 19% růstu tržeb za domácí vysílací práva.

Bundesliga nicméně v letošní narušené sezóně bude pravděpodobně profitovat z dřívějšího obnovení zápasů. La Liga by se pak mohla na druhé místo vrátit v sezóně 2020/21 díky očekávanému zvýšení příjmů z vysílacích práv.

Silný růst výnosů zaznamenaly v 2018/19 i italská Serie A (2,5 miliard EUR, růst o 11 %) a francouzská Ligue 1 (1,9 miliard EUR, růst o 12 %). V Itálii to bylo díky začátku nové tříleté dohody o mezinárodních vysílacích právech, zatímco ve Francii zisky z vysílacích práv rostly díky lepším výsledkům francouzských klubů v soutěžích UEFA.

Nůžky rozdílných výnosů v evropském fotbale se nadále rozevírají. Trend navíc bude podle odhadů Deloitte urychlen i pandemií Covid-19, jelikož velké kluby mají dlouhodobě tržby ošetřené smluvně, zatímco menší kluby spoléhají na příjmy ze zápasových dnů a obchodních smluv uzavřených jen na jednu sezónu.

2019/20: Sezóna jako žádná jiná
Dle odhadů sportovních analytiků Deloitte se příjmy například v Premier League v pandemií narušené sezóně sníží zhruba o 1,1 miliardu EUR. Téměř 50 % z toho bude nenávratně pryč, zejména kvůli ztrátám ze zápasových dnů, náhradám za neodehrané zápasy a ztracené obchodní příležitosti a zápasům hraným za zavřenými dveřmi. Díky posunutí téměř čtvrtiny sezóny na období po 30. červnu by pak tržby v dalším finančním roce mohly dosáhnout nových rekordů. Podobně by na tom mohly být i další evropské ligy. Záleží zejména na úspěšnosti boje s Covid‑19 a rychlosti a povaze ekonomického ozdravení.

Za hranicemi velké pětky
Mimo „velkou pětku“ evropských fotbalových lig zůstala na pomyslné šesté příčce ruská Premier Liga, i když se její příjmy snížily o 8 % (752 milionů EUR). Druhá je pak stále turecká Süper Lig, jejíž výnosy vzrostly o 2 % na 748 milionů EUR.

Výrazný růst výnosů v sezóně 2018/19 zaznamenaly ligy v Belgii, Nizozemsku a Rakousku. Belgická Jupiler Pro League vzrostla o 16 % na 344 milionů EUR, zejména díky růstu vysílacích práv, kdy belgické kluby skórovaly v UEFA soutěžích lépe než v předchozí sezóně. V nizozemské Eredivisie rostly tržby o 20 % na 594 milionů EUR a v rakouské Bundeslize vzrostl počet klubů na 12 a tržby o 45 % na 256 milionů EUR.

Přehled rozdělení výnosů v pěti největších evropských ligách (2018/19, miliony EUR):

Kompletní studii Annual Review of Football Finance si můžete přečíst zde:
https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/technology-media-and-telecommunications/articles/evropsky-fotbal-pred-pandemii-dosahl-rekordniho-skore.html

Český komentář k Přehledu evropských fotbalových financí 2020
Výnosy evropských lig rostly i v sezóně 2018/19. Hlavním tahounem růstu je narůstající podíl vysílacích práv na celkových výnosech jednotlivých soutěží. Vysílací práva na českou ligu jsou prodány až do roku 2024, kdy by mohlo dojít k výraznému navýšení příjmů z vysílacích práv pro jednotlivé kluby v české lize. Největší šancí pro českou soutěž jak proniknout do žebříčku 16 nejvýnosnějších soutěží v Evropě je hlavně výraznější úspěch českých týmu v evropských soutěžích.
Dopady způsobené nákazou COVID-19 mohou v sezóně 2019/20 ještě více rozevřít nůžky mezi bohatšími a chudšími soutěžemi v Evropě. Velké soutěže, kde více než polovinu výnosů tvoří příjmy z vysílacích práv, dokáží tyto výnosy uhájit i v době, kdy se většina zápasů hraje za zavřenými dveřmi bez diváků. Týmy ze soutěží v menších státech, kde naopak více než polovinu výnosů tvoří příspěvky sponzorů a majitelů jednotlivých klubů, pocítí dopady této krize citelněji. Například v české lize příjmy z vysílacích práv tvoří méně než 10 % celkových výnosů a sponzorské příspěvky tvoří více než 58 % výnosů. A vzhledem k tomu, že se i česká soutěž dohrává za zavřenými dveřmi, nemohou si české týmy pomoci ani příjmy ze zápasových dnů, které tvoří v české lize přes 30 % výnosů soutěže.
Fanoušci stále jsou a vždy budou hlavním spotřebitelem zábavy, kterou fotbal nabízí. Fanoušci hladový po novém obsahu a informacích o jejich klubu na všech dostupných mediálních kanálech. Některé české kluby si založili i své vlastní esportové týmy, prostřednictvím kterých se snaží přilákat novou skupinu mladších fanoušků. Nic z toho nepřekoná zážitek fanouška z návštěvy zápasu. České kluby musí investovat do komfortu diváků na zápasech. Kluby se musí snažit přilákat cílovou skupinu, se kterou si dokáží navázat dlouhodobý vztah a přivádět fanoušky na stadion opakovaně.

Některé poznatky z evropské studie:
Poměr mzdových nákladů na celkových výnosech se nadále zvyšuje. V sezóně 2018/19 se tento poměr zvýšil o další procento na 63 % z celkových výnosů.
Anglická Premier League nemá s hráči vyjednanou kolektivní smlouvu, ohledně rozdělení výnosů ze soutěže mezi hráče a samotné kluby. Jine profesionální sportovní ligy jsou v tomto ohledu vice chráněné a anglická Premier League, by měla přijít s řešením jak se lépe chránit proti neustálému zvyšování mzdových nákladu. A nastavit lepší a stabilnější rozdělení rizik a odměn plynoucí s výnosů soutěže mezi hráče a kluby.

Filip Mikel, expert na sportovní byznys v Deloitte

Poznámky
Směnný kurz: Pro převod eur byl použit průměrný směnný kurz za finanční rok končící k 30. červnu 2019 (1 GBP = 1,13 EUR).
Mzdové náklady: Mzdové náklady zahrnují všechny zaměstnance (včetně hráčů, technických a administrativních pracovníků) a obsahují mzdy, nástupní poplatky, bonusy, platby při ukončení smlouvy, příspěvky na sociální zabezpečení a další výdaje na zaměstnanecké benefity.