Růst cen v domácí ekonomice zpomalí, částečně již vlivem nižší poptávky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek bude o datech květnové inflace, která budou zveřejněna jak v České republice, tak i v USA. Zatímco česká inflace by měla dále zpomalit a dostat se již pod 3 %, ta americká pravděpodobně setrvá na dubnových hodnotách. Na pomalejší růst spotřebitelských cen budou v obou případech stále působit především nižší ceny pohonných hmot. V opačném směru zaúřadují vyšší ceny potravin. Ač v případě ČR se již očekává i vliv nižší poptávky, ten bude zesilovat hlavně v následujících měsících. Dnes také zasedá americký Fed, který by měl pokračovat v nákupech aktiv. Změna sazeb se však neočekává.

Inflace v ČR klesne pod 3 %

Domácí ekonomika dnes nabídne hodnoty květnové inflace. My očekáváme meziměsíční nárůst spotřebitelských cen v průměru o 0,2 %, a to zejména z důvodu vyšších cen potravin. Meziroční inflace však podle nás zpomalí na 2,7 % z dubnových 3,2 %. Na nižší růst spotřebitelských cen v meziročním vyjádření budou působit především nižší ceny pohonných hmot. Oslabená poptávka se již pravděpodobně z části odrazí v nižší jádrové inflaci. Její vliv však bude sílit až v následujících měsících. Ve druhé polovině letošního roku tak již čekáme pokles inflace pod dvouprocentní cíl ČNB.

Květnové inflace se dnes dočkáme i ze Spojených států. Očekává se, že americké spotřebitelské ceny setrvají v průměru na dubnových hodnotách. V květnu byla velká část americké ekonomiky uzavřená a prodejci tak neměli moc důvodů ceny měnit. Za nárůstem meziměsíční inflace budou stát především stabilizující se ceny pohonných hmot a vyšší ceny potravin. Efekt nižší poptávky by se měl stejně jako v ČR projevit až s určitým odstupem.

Ve večerních hodinách našeho času zveřejní výsledek svého jednání americký Fed, změna úrokových sazeb se však čekat nedá. Lze předpokládat, že americká centrální banka bude i nadále pokračovat v nákupu aktiv, avšak v postupně se snižujícím rozsahu. Podrobněji o dnešním zasedání píšeme zde https://bit.ly/2UrvgLr.

Z politických událostí budou dnes finanční trhy vyhlížet především zítřejší jednání ministrů financí eurozóny, které naváže na včerejší širší jednání ministrů financí celé EU. Volatilita na finančních trzích tak vlivem těchto dvou událostí bude pravděpodobně i nadále vyšší.

Pokles evropské ekonomiky byl o něco mírnější

V eurozóně byly včera zveřejněny finální odhady vývoje HDP a zaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku. Evropská ekonomika poklesla mezičtvrtletně o 3,6 % a meziročně o 3,1 %. To bylo tedy nakonec o něco méně, než ukazovaly předběžné odhady, které hovořily o -3,8 %, resp. -3,2 %. Mírná revize dat však nemění nic na tom, že evropská ekonomika byla v prvním čtvrtletí silně postižena zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru. Spolu s finálními čísly byla zveřejněna i struktura vývoje HDP. Podle té za poklesem evropské ekonomiky stála z jedné třetiny nižší spotřeba domácností, následovaná fixními investicemi. Fixní investice a spotřeba domácností byly hlavní příčinou nižší ekonomické aktivity také v České republice. Negativně na vývoj evropské ekonomiky ale působil i výsledek zahraničního obchodu a trochu překvapivě vykázala mírně záporný příspěvek i spotřeba vlády. Jednotlivé vlády tak toho pro záchranu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí moc udělat nestihly. Je však faktem, že většina evropských zemí začala zavádět protiepidemická opatření až koncem března. Nejvýraznější mezičtvrtletní pokles HDP vykázala Francie, Itálie, Španělsko a Slovenko, a to ve všech případech o více než 5 %. Finální čísla vývoje evropské zaměstnanosti v prvním čtvrtletí byla zhruba v souladu s předběžnými odhady. Zaměstnanost v eurozóně tak poklesla mezičtvrtletně o 0,2 %, meziročně však ještě rostla o 0,4 %. V důsledku vyšší míry strnulosti lze očekávat, že se aktuální situace na evropském trhu práce projeví až se zpožděním a v druhém čtvrtletním tak pravděpodobně uvidíme pokles zaměstnanosti i v meziročním vyjádření.

Bilance německého zahraničního obchodu se v dubnu snížila na 3,5 mld. EUR, když ještě v březnu vykázala 17,4 mld. Kč. Ve srovnání s tržními výhledy byl dubnový výsledek výrazně horší, když analytici čekali v průměru 11,6 mld. Kč. Za tím stál zejména vyšší než očekávaný propad vývozu. Dubnové výsledky zahraničního obchodu budou špatné ve většině států, když v tomto měsíci byla paralyzována velká část globální ekonomiky a zahraniční směna tak byla výrazně omezena.

Koruna v průběhu včerejšího dopoledne výrazně oslabila, odpoledne však veškeré ztráty odmazala a obchodování uzavírala na mírně silnějších hodnotách. Výkyv směrem vzhůru byl zaznamenán i u maďarského forintu a polského zlotého. Zde však následovala pouze částečná korekce a obě měny tak včera končily na slabších úrovních. Vývoj na regionálních trzích souvisel především s vývojem kurzu eura k dolaru. To nejprve oslabilo, aby v odpoledních hodinách opět posílilo. Investoři nejspíše netrpělivě vyhlíželi, jaké výsledky přinese včerejší jednání ministrů financí Evropské unie, především s ohledem na plán Evropské komise zaměřený na podporu evropské ekonomiky. Ještě před samotným jednáním se vyjádřil německý ministr financí Olaf Scholz, který uvedl, že podle jeho názoru by mohlo být dosaženo dohody mezi jednotlivými státy poměrně brzy. I to tak mohl být pro trhy impulz k obratu.