Jak (ne)vnímat současnou krizi aneb Špatné je silnější než dobré

Ztráty nás trápí více, než nás těší zisky. Nepříjemné zážitky odeznívají pomaleji než ty příjemné. Špatné je zkrátka silnější než dobré.

Dění ve světě dopadá na životy lidí a je jejich součástí, kulisou, mnohdy určující podmínkou. Jeho některé ne zrovna příznivé elementy (pandemie koronaviru a s ní související recese, geopolitická rizika) mnohé z nás trápí a ovlivňují. A není se co divit - miliony lidí přicházejí o práci, o svůj byznys, samotná pandemie má na svědomí i spoustu životů, někomu k horší náladě stačí už jen týdny a měsíce plné omezení.

Lidská mysl je navíc od přírody nastavena tak, aby negativní scénáře a vlivy řešila více než ty příznivé. Z hlediska evoluce bylo podstatnější se dokázat přizpůsobit nepříznivým podmínkám, nikoli si zvykat na pohodlí. Přijít o požitek mohl být důvod k lítosti, nevyhnout se nebezpečí ale mohlo být fatální. A to v nás jako lidech zůstává.

• Odmítání je silnější než náklonnost. Vědecky bylo prokázáno, že když necháte dva lidi žít blízko u sebe, je pravděpodobnější, že se z nich stanou nepřátelé, než že navážou přátelský vztah. Jak jste to měli zavření v bytě nebo domě s nejbližšími vy?
• Nepříznivé zprávy poutají pozornost více než ty pozitivní. Stačí se asi podívat na zprávy v televizi.
• Ztratit dobré jméno je snazší než je získat. Špatnou pověst může mít někdo celý život, zatímco o dobrou lze přijít jedním nesprávným rozhodnutím.
• Špatné zážitky v lidech rezonují déle než ty dobré. Zeptejte se třeba sportovců, kteří v důležitém finále prohráli na penalty, jestli "je to za nimi", a pak těch, kdo tehdy vyhráli, zda ještě cítí něco z tehdejší euforie.