Zveřejněn bude zpřesněný odhad vývoje českého HDP za první čtvrtletí (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden budou zveřejněny indikátory podnikatelského sentimentu, zahrnující PMI z evropských ekonomik (včetně té české) a z USA pak indexy ISM. Jejich květnové hodnoty by již měly ukázat na zlepšení nálady podnikatelů ve většině ekonomik světa, a to vlivem uvolňování protiepidemických opatření. Z Německa a USA dále dorazí nová data z trhu práce hovořící o dalším nárůstu nezaměstnanosti. Tento týden zasedá i ECB, změna úrokových sazeb se však nečeká. Zítra ČSÚ oznámí zpřesněné odhady vývoje českého HDP v prvním čtvrtletí, ve čtvrtek pak čísla o vývoji mezd. Jejich růst pravděpodobně výrazně zpomalil. Kalendář domácích událostí uzavřou páteční maloobchodní tržby, které byly v dubnu podle odhadů zhruba o třetinu nižší než před rokem.

Nálada v podnikatelském sektoru vzrostla ve většině ekonomik

Květnová důvěra podnikatelů pravděpodobně vykáže zlepšení ve většině ekonomik, když tento měsíc již přinesl poměrně výrazné uvolnění protiepidemických opatření u většiny zasažených zemí. Výjimkou zůstává zejména Latinská Amerika, kam se aktuálně přesunulo ohnisko nákazy. PMI indexy ze zpracovatelského průmyslu a z oblasti služeb budou zveřejněny pro velkou část evropských ekonomik, včetně finálních údajů pro celou eurozónu. V obou zmíněných sektorech se u většiny evropských ekonomik očekává mírný nárůstu indexu PMI do 5 bodů. Květnové PMI indexy však i nadále zůstanou hluboko pod referenční hladinou 50 bodů. České PMI ze zpracovatelského průmyslu by se podle nás mělo zvýšit z dubnových 35,1 b. na 38,5 b. V případě sousedního Německa čekáme revizi PMI ze zpracovatelského průmyslu směrem k mírně vyšším hodnotám, a to i přes očekávání výrazného propadu dubnových továrních objednávek. Lepší nálada v podnikatelském sektoru je očekávána také v USA, potvrdit by ji měly ISM indexy z průmyslu i ze služeb.

Mimo PMI, bude v ČR zveřejněn také druhý odhad vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. První odhad Českého statistického úřadu z poloviny května indikoval pokles české ekonomiky mezičtvrtletně o 3,6 % a meziročně o 2,2 %. Míra nejistoty je však nyní neobvykle vysoká a v případě zpřesněného odhadu tak hrozí i výraznější přehodnocení. Zároveň bude zveřejněna i jeho struktura. Podle našich odhadů k poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí nejvíce přispěla spotřeba domácností a zahraniční obchod. Mírně negativně působily i fixní investice, jejich negativní vliv se však pravděpodobně prohloubí v následujících čtvrtletích. Kalendář českých makroekonomických dat je tento týden nabitý, když obsahuje i data o vývoji průměrné mzdy v prvním čtvrtletí a výsledky maloobchodních tržeb za duben. Meziroční růst průměrné reálné mzdy v ČR podle nás zpomalil z 3,6 % na 1,9 %. Významný vliv na to měl především březnový vývoj, který odrážel uzavření velké části české ekonomiky. V této době totiž nezanedbatelná část zaměstnanců pobírala z různých důvodů krácenou mzdu. Z nominálního růstu mezd i nadále velkou část ukrajuje stále výrazná inflace. Paralýza české ekonomiky nabrala největších rozměrů především v dubnu, v důsledku čehož podle nás propadly celkové maloobchodní tržby přibližně o 30 %. Výrazné snížení tržeb v maloobchodě by měla vykázat i eurozóna, trh odhaduje jejich meziroční pokles o zhruba 20 %.

Nová data z trhu práce vyjdou tento týden také v Německu, eurozóně a v USA. Dubnová míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle očekávání analytiků měla vzrůst na 8,2 % z březnových 7,4 %. Údaje z Německa nejspíše ukáží, že nárůst počtu nezaměstnaných pokračoval i květnu. Oproti předchozímu měsíci však zhruba třetinovým tempem. Vzhledem k výrazné strnulosti evropského trhu práce lze očekávat, že počet nezaměstnaných bude narůstat i v následujících měsících. Naopak výrazně flexibilnější americký trh práce vykazoval již v dubnu dvoucifernou míru nezaměstnanosti. Ta podle nás v květnu dále vzrostla na 17,7 %, trh je ve svých odhadech ještě pesimističtější, když čeká necelých 20 %. Ve Spojených státech bude v tomto týdnu zveřejněn také květnový ADF report.

Ve čtvrtek zasedá Evropská centrální banka, změna měnově politických úrokových sazeb se ovšem nečeká. Zveřejněna však bude nová prognóza.

Regionální měny by mohly i v tomto týdnu benefitovat z klesající rizikové averze na trzích, což by mělo vést k dalšímu posílení eura vůči dolaru. U české koruny však vidíme prostor pro další posilování jako limitovaný. Vzhledem k vývoji úrokového diferenciálu je její místo spíše nad úrovní 27 CZK/EUR.

Německá ekonomika odepsala v prvním čtvrtletí 2 %

V minulém týdnu ČSÚ zveřejnil květnové výsledky konjunkturálního šetření. Celková důvěra v českou ekonomiku se nepatrně zvýšila. To souviselo s vyšší důvěrou spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů dále poklesla, s výjimkou průmyslu ve všech sledovaných sektorech. Zhruba 50 % českých podnikatelů, jejichž činnost byla nějakým způsobem ovlivněna současnou koronavirovou pandemií, očekává oživení poptávky na předkrizovou úroveň do konce letošního roku. U přibližně 25 % podniků nebyla poptávka současnou krizí zasažena vůbec. V eurozóně, obdobně jako v ČR, došlo také ke zlepšení nálady u spotřebitelů, zatímco podnikatelé jsou pesimističtější než před měsícem.

Z Německa přišla finální čísla vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Ta potvrdila propad německé ekonomiky mezičtvrtletně o 2,2 % a meziročně o 2,3 %. Spolu s finálními čísly celkového HDP byla zveřejněna i struktura ekonomického růstu. Významný propad byl zaznamenán především u spotřeby domácností, která poklesla mezičtvrtletně o 3,2 %. Analytici přitom očekávali pokles pouze o 2 %. Investice naopak setrvaly zhruba na úrovni posledního čtvrtletí loňského roku a jejich výraznější pokles lze tak pravděpodobně očekávat až ve čtvrtletí druhém. Zveřejněn byl také květnový Ifo index, který indikuje nárůst optimismu v německém podnikatelském sektoru. Zatímco hodnocení současné situace se oproti dubnu ještě nepatrně zhoršilo, očekávání dalšího ekonomického vývoje naopak zaznamenalo výrazné zlepšení.

Finální čísla HDP byla zveřejněna i v dalších evropských ekonomikách. Jen nepatrně bylo HDP revidováno v Polsku a Maďarsku, kde tak i nadále platí, že obě ekonomiky v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně zhruba o 2 %. To, že i v prostředí koronavirové pandemie byly tyto ekonomiky schopny růst, bylo dáno zejména pozdějším zavedením protiepidemických opatření. V druhém čtvrtletí se však poklesu nejspíše nevyhnou. K výraznější revizi vývoje HDP došlo v Itálii a ve Francii, v prvním případě ve směru vyššího a v druhém případě ve směru nižšího poklesu. Ve směru vyššího poklesu bylo revidováno i HDP americké ekonomiky.

V eurozóně podle prvního odhadu květnové inflace poklesly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %. Meziročně spotřebitelské ceny zhruba stagnovaly. Pokud se slabá poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelských cen, tak evropské ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Na nižší meziroční inflaci i nadále významně působí nízké ceny pohonných hmot. V Německu spotřebitelské ceny stagnovaly.

Evropská komise přišla s návrhem záchranného balíčku na podporu ekonomik v bezprecedentním objemu 750 mld. EUR (500 mld. EUR bude přímá pomoc, 250 mld. EUR bude ve formě půjček). Nejvíce by měly získat Itálie, Španělsko, Francie, Polsko, Německo, Rumunsko a Portugalsko.

Koruna se v minulém týdnu vezla na vlně globálního optimismu a posílila pod 27 CZK/EUR. Zpevnila i vůči dolaru, a to až k 24 CZK/USD. Euro vůči dolaru přidalo minulý týden necelé 2 %, z čehož těžil celý středoevropský region. Posílil tak maďarský forint i polský zlotý. V zelených číslech se pohybovaly také akciové trhy. Ropa Brent se i nadále obchodovala kolem 35 USD za barel.