Rozbřesk: ČNB nevylučuje záporné sazby ani znovuzavedení kurzového závazku, korunu svými řešeními vylekala

Určitě by stálo za to, podívat se na nejnovější čísla ze služeb, která ukazují, jak se restrikcemi, respektive s šířením koronaviru popasovala tato významná část ekonomiky. Jak hotely přišly za ani ne tři týdny o dvě třetiny tržeb, cestovní kanceláře nebo letecké společnosti o zhruba polovinu, restaurace o dvě pětiny atp. Stejně tak bychom našli i malou část služeb, kterým i v této době příjmy narůstaly. Šlo o právníky a účetní a vedle nich IT firmy, kterým práce v nouzovém stavu přibyla.

Nezbývá však, než se znovu vrátit k zasedání bankovní rady, které bylo mnohem zajímavější, než se na první pohled mohlo zdát. Pozornost budeme tentokrát věnovat nikoliv samotnému výsledku, ale podkladům, nad nimiž se bankovní rada rozhodovala, a scénářům, s nimiž pracuje. Včera totiž b yla zveřejněna nejenom kompletní prognóza ČNB, ale rovněž dva alternativní scénáře se zásadními implikacemi pro měnovou politiku. Ten první předpokládá prodlužování pandemie, druhý zase druhou vlnu nákazy.

Ale pěkně popořadě. V základním scénáři, který byl prezentovaný už ve čtvrtek, ČNB očekává propad ekonomiky o 8 % a jen vlastně pozvolné oživení. Inflace, na kterou by měla směřovat hlavní pozornost, by na chvíli poklesla pod cílová dvě procenta, a pak se pohybovala těsně nad nimi. Z pohledu úrokových sazeb by ČNB měla mít už v tuto chvíli vlastně splněno, neboť tříměsíční PRIBOR tato prognóza odhaduje na 0,5-0,6 %. Vedle toho alternativní scénáře předpokládající, že nás koronavirus hned tak neopustí, věstí záporné sazby, respektive indikují použití dalších nekonvenčních opatření – více ZDE.

A právě včera o nich na setkání s analytiky mluvil člen bankovní rady Tomáš Holub. Podle něj nyní ČNB analyzuje další možnosti, jak se „poprat“ s případnými deflačními tlaky. Má jít (bez uvedení preferencí) o znovuzavedení kurzového závazku, kvantitativní uvolňování, řízení výnosové křivky, refinancování úvěrů z programu COVID-III anebo o záporné sazby. A právě tento výčet byl z pohledu trhů včera asi nejzajímavější. Má však zatím jít o rozpracování možností, o nichž ČNB bude dál jednat. Na druhou stranu nemusí nastat ani jeden z pandemických scénářů, aby se centrální banka k nějaké další akci (minimálně ke snížení sazeb) rychle odhodlala. Už tento týden se totiž může ukázat, že letošní pokles HDP totiž mírně řečeno podhodnotila. Uvidíme už ve čtvrtek…


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna v průběhu včerejška ztratila více než jedno procento vůči euru a vrátila se tak opět nad hranici 27,50 EUR/CZK. Tentokrát jí k tomu pomohly i zprávy z ČNB, která sice už zasedala minulý čtvrtek, nicméně včerejší setkání bankovní rady s analytiky poodkrylo, jakým směrem se dál může ČNB ubírat. Třeba, že prostor ke snížení sazeb má už jenom omezený, nicméně nechce zcela vyloučit ani možnost záporných úrokových sazeb. Mezi možnosti, kterými by ČNB reagovala na případné deflační tlaky, může být vedle kvantitativního uvolňování dokonce i kurzový závazek. Šlo zatím jen o výčet alternativ, nad kterými se bude rada teprve zamýšlet, nicméně sám o sobě už tak slabou korunu vylekal. Na druhou stranu z možného aktivismu ČNB těžily delší dluhopisy a třeba výnos toho desetiletého se po čase přiblížil k hranici jednoho procenta.

Zahraniční forex

Eurodolar se s ohledem na velmi tenký kalendář očekávaných událostí na počátku týdne prakticky nehnul. Z komunikace centrálních bank zaujal Evans (holubice) z Fedu, který uvedl, že záporné úrokové sazby nejsou vhodným měnovým nástrojem pro USA (naopak Fedu se zjevně líbí QE, neboť dnes začne nákupy ETF s korporátními dluhopisy). To je pro dolar nepochybně dobrá zpráva, neboť dává naději na udržení kladného úrokového diferenciálu proti euru (a dalším měnám).

Dnes bude trh monitorovat výsledek americké dubnové inflace, která zřejmě meziměsíčně poklesla a dostala se v meziročním srovnání někam na úroveň půl procenta.

Ropa

Ropa Brent v průběhu včerejšího obchodování prudce posilovala, nakonec však zisky udržet nedokázala a vrátila se zpět pod 30 USD/barel. Impulsem k cenovému růstu byl překvapivý krok Saúdské Arábie, která se rozhodla dobrovolně navýšit vlastní produkční škrty o jeden milion barelů denně. Od června by tak produkce království měla činit pouze 7,5 mil. barelů denně, téměř o dvě pětiny méně než v březnu. Saúdové zároveň vyzvali ostatní producenty, aby také pomohli se stabilizací ropného trhu, na což prozatím zareagovali snížením těžby SAE a Kuvajt.

To, že ještě hlubší produkční škrty nedokázaly ceně výrazněji pomoci, ukazuje, že ropný trh má možná to nejhorší již za sebou, ale cesta k novému post-koronavirovému normálu bude ještě dlouhá a trnitá. Zásadní totiž nebude ani tak vývoj na nabídkové straně trhu, ale to, jak se bude dařit ropné poptávce, která je závislá na rozvolňování karanténních opatření. A právě nové odhady, jak si stojí globální spotřeba ropy, z dílny americké EIA budou dnes nejvíce zajímat trh.