Data v Německu a USA poodhalí negativní důsledky koronaviru (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní kalendář ekonomických informací je poměrně bohatý. V České republice budou zveřejněna finální data o vývoji HDP v posledním čtvrtletí loňského roku, která pravděpodobně potvrdí mezičtvrtletní růst o 0,3 %. Dozvíme se také první odhad inflace v eurozóně za březen, kde růst spotřebitelských cen nejspíše zrychlí. USA zveřejní hodnotu březnové spotřebitelské důvěry, v které se již zřejmě projeví vliv koronavirové pandemie. Ten je očekáván také v případě vyššího březnového počtu nezaměstnaných v Německu.

ČSÚ potvrdí růst HDP o 0,3 % q/q ve 4Q 2019

Český statistický úřad dnes uveřejní zpřesněný odhad růstu HDP ve 4. čtvrtletí loňského roku, který se oproti předešlému odhadu zřejmě nezmění. Dnešní čísla tak stvrdí růst české ekonomiky v závěru loňského roku o 0,3 % mezičtvrtletně a 1,8 % meziročně. Spolu se zpřesněným odhadem tvorby a užití HDP budou zveřejněny také podrobné sektorové účty.

Zajímavější data je tak nutné hledat v zahraničí. Eurostat dnes ukáže první odhad březnové inflace v eurozóně. Ta by podle očekávání analytiků měla zrychlit z 0,2 na 0,6 % meziměsíčně. Otázkou však je, zdali odhady analytiků již plně zohledňují působení výrazně nižší ceny ropy na světových trzích. V důsledku tak březnová inflace může za očekáváními zaostat.

V Německu a v USA dnes vyjdou měsíční indikátory, které již pravděpodobně ukáží negativní důsledky koronavirové pandemie na ekonomický vývoj. V Německu to bude především údaj o počtu nezaměstnaných, který nejspíše výrazně vzroste. Zatímco my očekáváme nárůst počtu nezaměstnaných o 15 tis., trh je ve svých odhadech ještě odvážnější a čeká zvýšení počtu nezaměstnaných o 25 tis. Zveřejněn bude také počet žádostí o dávky v nezaměstnanosti, kde trh očekává jen velmi malý nárůst. Vzhledem k rychle se měnící situaci je však možné, že v obou případech budou zveřejněná čísla vyšší a obrázek německého hospodářství tudíž pesimističtější. Spojené státy, které nyní zaznamenávají celosvětově nejvyšší přírůstky nakažených, budou svědky poklesu spotřebitelské důvěry.

Inflace v Německu zpomalila a evropský sentiment propadl

V Německu byla včera zveřejněna předběžná data o vývoji inflace za březen. Ty ukazují na meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 %, což je v souladu s mediánovým odhadem analytiků. Dynamika cen tak zvolnila, když únorová inflace činila 0,6 %. Za tím stál především pokles cen pohonných hmot, který odrážel výrazně nižší cenu ropy na světových trzích. Meziročně harmonizovaný index spotřebitelských cen v březnu vzrostl o 1,3 %. K meziroční inflaci v Německu i nadále významně přispívají ceny potravin, jejichž růst v březnu dále zrychlil. To může do jisté míry indikovat i pokračování výrazné dynamiky cen potravin v ČR, kde zatím známe pouze údaj za únor. Zde se navíc přidá efekt slabšího kurzu koruny k euru. Jelikož sběr dat pro výpočet německé inflace probíhal ve zhruba týdenní periodě uprostřed aktuálního měsíce, nelze z včerejších čísel ještě nic vyvozovat ve vztahu k dopadům koronavirové infekce. Finální data německé březnové inflace budou zveřejněna 16. dubna.

Včera byly zároveň publikovány výsledky konjunkturálního šetření z dílny Evropské komise, rovněž za měsíc březen. Ty ukazují na výrazný pokles celkové důvěry v evropskou ekonomiku a také na očekávaný pokles zaměstnanosti. Indikátor ekonomického sentimentu pro celou EU se oproti únoru snížil o zhruba 8 %, indikátor očekávané zaměstnanosti pak o více než 9 %. Nižší důvěru vykázali jak spotřebitelé, tak i podnikatelské subjekty napříč jednotlivými odvětvími. Podle očekávání byl nejvýraznější pokles zaznamenán v odvětví služeb a maloobchodu. Největší obavy u podnikatelů panují ohledně budoucí poptávky. Ačkoliv se jedná o nejvyšší meziměsíční pokles důvěry od roku 1985, jde i tak o poměrně střízlivý odhad, neboť dotazníkové šetření probíhalo ve většině zemí ještě před zavedením radikálních opatření proti šíření koronavirové nákazy. Výjimkou je Itálie, která již s koronavirem bojuje delší dobu a kde důvěra v ekonomiku poklesla o výrazných 17 %. V dubnu tak pravděpodobně můžeme i u ostatních evropských států očekávat obdobně nízké hodnoty. Jednou ze zemí, kde čísla zatím nezahrnují zavedená preventivní opatření je i Česká republika, kde podle údajů Evropské komise poklesla celková důvěra v březnu pouze o 1,5 %. V konjukturálním šetření Evropské komise jsou spotřebitelé i podnikatelé rovněž dotazováni na očekávaný vývoj cen v ekonomice. Zatímco v případě vývoje reálné ekonomiky jdou očekávání ekonomických subjektů jedním směrem, v případě cen očekávají evropští spotřebitelé jejich nárůst a podnikatelé naopak pokles.

Kurz koruny k euru zůstal celý včerejší den v klidu a osciloval v úzkém pásmu kolem hodnoty 27,35 CZK/EUR. Ve vztahu k dolaru koruna mírně oslabila, a to primárně vlivem oslabujícího eura k dolaru. Zbylé dvě měny regionu, polský zlotý a maďarský forint, dnes oslabily jak vůči euru, tak i k dolaru.