Všechny země sousedící s Německem mají zavedený rychlostní limit. Nejčastěji na dálnicích mohou řidiči jet do 130 km/h, v Belgii a ve Švýcarsku dokonce jen 120 km/h. V Německu není maximální rychlost stanovena na 70 % dálniční sítě. Trvalé nebo přechodné omezení je pomocí značení nařízeno na necelých 21 % sítě. Tyto údaje Spolkového úřadu pro silniční provoz jsou ovšem už téměř 5 let staré. Samozřejmě stále platí, že už více než 40 let se v Německu doporučuje jezdit rychlostí do 130 km/h.
O zavedení omezení na všech německých dálnicích se stále bojuje ve spolkovém parlamentu. Nedávno přišla vedení SPD s grafikou, jež ukazuje korelaci mezi rychlostním limitem a počtem mrtvých v silničním provozu. Podle grafiky a článku z roku 2016 platí, že na německých dálnicích v úsecích, kde bylo zavedeno rychlostní omezení, došlo během nehod o život o 26 % lidí méně než na úsecích bez rychlostního maxima. Informace pochází z Německé rady pro bezpečnost provozu (DVR).
Policie a pojišťovny žádají vědecký posudek
Vyšší rychlost = delší brzdná dráha = větší škody nárazem. Zdá se to logické, nicméně až tak prosté to zase není. Policejní odbory naléhají, že by souvislosti měly být co nejdříve detailněji prozkoumány. „Spolková vláda by měla zadat vědecký posudek, abychom dostali opravdu validní čísla ohledně užitečnosti limitu rychlosti,“ vyjádřil se Michel Mertens, viceprezident odborů pro německý Handelsblatt. „Pomocí takové objektivní základny by se mohla dosavadní spíše emotivní diskuse dostat na věcnou úroveň.“
Jednotlivé pojišťovny se na téma omezení rychlosti na německých dálnicích vyjadřují jen zřídka. Například společnost VHV své stanovisko ale formuluje jednoznačně: „Všeobecný limit rychlosti je podle nás jako pojišťovny pro auta smysluplný. Je nepopiratelné, že omezení rychlosti by přispělo i k ochraně klimatu, protože vozidla by produkovala méně CO2.“
Pro jiné velké pojistitele v zemi se jedná o „společenské a politické téma“, takže jejich pozici by měla spíše vysvětlovat jejich asociace GDV. Ta podobně jako policisté navrhuje rozsáhlý praktický test. „Nižší rychlosti skutečně vedou ke kratší době potřebné k zastavení auta s menší kinetickou energií. To ale současně neznamená, že omezení rychlosti povede také vždy k méně nehodám. Je už dokázáno, že nehodová zátěž v úsecích dálnic ve stavbě, kde je maximální rychlost předepsána na 80 nebo 60 km/h, je vyšší než na běžné dálnici bez omezení,“ upozornil Siegfried Brockmann, vedoucí nehodového výzkumu při GDV novináře serveru Versicherungswirtschaft Heute (VWheute). „Zrovna tak existují úseky spolkových dálnic bez omezení, kde provoz probíhá příznivěji, než kdyby tam byla rychlost předepsána. Nehodový děj závisí na větším počtu různých parametrů. A kromě toho by byla důležitá i otázka nastavení toho správného limitu.“
GDV se podle svých slov už zasadila o to, aby se vylepšila situace v oblasti výzkumu k této otázce. „V tomto okamžiku jsou k dispozici jen studie ze 70. let, které popisují zcela jinou úroveň motorizace, a také výsledky z dílčích úseků s vysokou nehodovostí. Zahraniční zkušenosti se nehodí kvůli rozdílné intenzitě provozu a také mentalitě,“ zdůraznil Siegfried Brockmann.
Některé studie ukazují pokles nehodovosti
Některé spolkové země už nechaly provést vědecké studie, jako například Severní Porýní Vestfálsko. Na úseku dálnice A4 mezi obcemi Elsdorf a Merzenich bylo zavedeno v roce 2017 omezení rychlosti na 130 km/h, protože za tři předcházející roky tam došlo k více těžkým nehodám s mnoha zraněnými a devíti mrtvými. Podle sdělení úřadu DVR tam od té doby nedošlo k žádné smrtelné havárii.
V roce 2007 studovalo brandenburské ministerstvo dopravy účinky rychlostního limitu na úseku dálnice A24 v délce 62 km. Kilometry mezi Wittstock/Dosse a Havelland byly do roku 2002 bez omezení, poté byla nejvyšší rychlost omezena na 130 km/h. A výsledek? Počet nehod klesl prakticky na polovinu (ze 654 za 337). Také počet zraněných se snížil o 57 %.
Bude to za pár let zbytečné?
Co se však v diskusi přehlíží? V budoucnu s provozem autonomních vozidel dojde tak jako tak k automatickému nastavení rychlostního limitu. Už nyní mají elektroauta svůj zabudovaný omezovač. Neboť v rychlosti nad 130 km/h stoupají extrémně nároky na senzory na autě a také na výpočetní kapacitu, což by výrazně prodražovalo výrobu automobilek. A ty by přece chtěly přebudovat automobil na zónu odpočinku. Takže není třeba se obávat pirátských robotických vozidel.
RSS
Přebírání zpráv
