Krugman: Epidemie, ekonomika, ekologie

Paul Krugman se na stránkách The New York Times ptá, jak moc by se v jeho rodné zemi měli obávat koronaviru. Podotýká, že sice není epidemiolog, ale „z toho, co víme, to vypadá dost zle“. Ekonom pak kritizuje vládu prezidenta Donalda Trumpa za to, že „snížila kapacitu Spojených států reagovat na nebezpečnou epidemii“. Virus také může napáchat „hodně ekonomických škod“. Obavy by pak mělo vyvolávat i to, že současná vláda „o této hrozbě tvrdí nesmysly“.

Podle ekonoma je současná epidemie přirovnávána k SARS. V roce 2002 byla kvůli této epidemii uplatňována karanténa, která měla znatelný negativní dopad na čínskou ekonomiku a pocítila ji i ekonomika globální. V tuhle chvíli není zřejmé, zda současný vývoj bude připomínat ten z roku 2003, ale jistá je jiná věc: Čínská ekonomika má nyní ve světě daleko větší význam a čistě proto by epidemie měla mít také citelnější dopad.

Z toho by se podle Krugmana mohli v USA radovat ti, kteří věří, že problémy v Číně prospívají Spojeným státům a jejich ekonomice. Poukázal na skutečnost, že například Wilbur Ross nedávno na televizní stanici FOX tvrdil, že epidemie uspíší návrat pracovních míst do USA. Jenže podle Krugmana moderní výrobní řetězce nejsou tím, čím bývaly před několika generacemi. Dnes mají globální povahu a jejich narušení kdekoliv se projeví citelně i na americké ekonomice. Epidemie tak může mít ještě citelnější negativní efekt než obchodní války, o kterých již i někteří členové americké vlády přiznávají, že poškozují spíše domácí ekonomiku než Čínu.

Krugman také v jiném článku kritizuje ministra financí Stevena Mnuchina za jeho poznámky, které zazněly v Davosu a týkaly se změn klimatu. Ekonom podotýká, že každá učebnice základní ekonomie podporuje zavedení daní na aktivity spojené se znečišťováním životního prostředí. Bez těchto daní totiž nemají výrobci ani spotřebitelé žádnou motivaci k tomu, aby o vzniklých škodách nějak přemýšleli a změnili své chování. Spalování fosilních paliv pak poškozuje prostředí významně a Mezinárodní měnový fond odhaduje, že toto odvětví přitom dostává v různé formě dotace, které globálně dosahují asi 5,2 bilionu dolarů (včetně vzniklých škod, které odvětví nijak nepokrývá).

Krugman dodává, že jak pravicově ladění voliči, tak ekologičtí aktivisté často tvrdí, že prudké snížení emisí by znamenalo citelný pokles HDP. Podle ekonoma ale „vše, co víme, ukazuje, že tento pohled je mylný“. Tedy že „můžeme snižovat uhlíkové emise a stále si udržet silné tempo růstu“. A neměli bychom zapomínat, že řada „nákladů“, které generuje spalování fosilních paliv, má ve skutečnosti formu nemocí či smrti. A další náklady přicházejí třeba ve formě požárů, které zuří v Austrálii.

Zdroj: The New York Times