Lidské zdraví závisí na barvě (umělého) světla: lékařské grafy, ukázkové fotografie

Čeští vědci zmapovali naše vnitřní hodiny – ve kterou denní dobu býváme maximálně bdělí, kdy nejlépe koordinujeme své pohyby a nejrychleji reagujeme, nebo v kolik hodin spíme nejklidněji. Průměrný člověk sice neexistuje, každý svůj biorytmus prožívá trochu jinak, ale všichni jsme citliví na světlo a jeho barvu. A podle toho funguje chytrý dům.

Podle biblické knihy Genesis byly nejdříve stvořeny nebe a země, a potom Bůh řekl: „Budiž světlo!,” aby „oddělil světlo od tmy”. Skoro všichni naši předkové každopádně viděli svět jenom skrze sluneční svit (který na zeměkouli dopadá přímo či odrazem prostřednictvím Měsíce), eventuálně díky vzdálenějším hvězdám nebo ohni. Nejlepší podmínky pro práci tedy měli kolem poledne, za soumraku bylo moudré hledat útočiště a během noci obvykle nezbývalo, než počkat na svítání, kdy ze tmy opět pomaličku vystupovaly kontury okolní krajiny.

Lidský organismus se proto během dlouhých milénií vyvíjel i podle tohoto světelného rytmu: Když vnímáme jasné světlo, v našem těle rychleji vzniká hormon serotonin, který přenáší nervové vzruchy, a tedy vybízí k aktivitě. Naopak jakmile kolem převládnou soumračné odstíny, náš organismus přechází spíše na výrobu hormonu melatoninu, jenž uklidňuje, vede k pasivnějšímu rozpoložení, nebo rovnou ke spánku, ovšem přitom napomáhá imunitě, regeneraci či plodnosti.

Takhle, především během dávné prehistorie se formoval přirozený každodenní lidský biorytmus, jehož příklad vidíme na následujícím obrázku. Každý jsme samozřejmě unikátní bytostí – někomu vyhovuje spíše brzké vstávání, jinému naopak pozdější start a odpolední práce. Všichni však potřebujeme být přiměřeně aktivní, pravidelně odpočívat, a mezitím plynule střídat přechodová stádia, abychom mohli žít harmonicky.

Zdroj obrázku: Lékařská fyziologie, Kittnar Otomar a kolektiv, vydáno v roce 2011 nakladatelstvím Grada Publishing a.s., www.grada.cz

Rytmickou harmonii potřebujeme především doma

Příroda bývá půvabná, ale také krutá. My, moderní lidé, proto žijeme v domech, kde máme řadu vymožeností – například umělé osvětlení. Za zateplenými zdmi jsme v relativním  bezpečí, pod bytelnými stropy žijeme poměrně pohodlně. Problém ovšem nastává, pokud naše domy fungují duálně, na bází protikladů: Buďto svítí jasně jako Slunce na poledním nebi, nebo nesvítí vůbec, nic mezitím.

Takže v noci (když se jdeme například napít do kuchyně) a během ranního rozbřesku (když vstáváme do práce) můžeme zažít šok. Náš organismus, evolučně navyklý na plynulé přírodní cykly, očekává něco jako nažloutlé plamínky dohasínajícího ohniště nebo červánky – ale je oslněn prudkým bílým či namodralým světlem. Místo aby naše tělo ještě produkovalo uklidňující hormon melatonin, dostane signál, aby okamžitě a rychle začalo vyrábět serotonin (v noci potom nemůžeme usnout, ráno potřebujeme silné kafe, abychom se vzpamatovali).

Geniální dům skýtá bezpečí, ale přitom respektuje přirozený lidský biorytmus. Svítí jasněji, nebo tlumeněji podle toho, jestli jeho obyvatelé zrovna potřebují být aktivní, nebo spíše odpočívat. Odborně hovoříme o různé „barevné teplotě”, případně o „teplotě chromatičnosti”. Zjednodušeně řečeno, když potřebujeme klid, zářivky by měly vypadat nažloutle či načervenale (během noční chůze do kuchyně nám cestu ukážou decentní přízemní LED pásky, aktivované spuštěním nohou na podlahu).

– A když máme podávat vrcholné výkony, chytrý dům nám poslouží jasným bílým, případně namodralým světlem. (Fotografie pocházejí z dubajské vily, ve které společnost Smarteon projektovala, instalovala a programovala inteligentní elektroinstalaci na míru konkrétní rodině.)

Ovšem jak už bylo napsáno, mezi těmito protipóly se rozprostírá rozmanitá přechodová paleta. Například britská inženýrská společnost Arup zveřejnila následující graf, kde na horizontální ose vidíme čas (v hodinách) a na vertikální ose vidíme barevnou teplotu (v kelvinech). Podle tohoto modelu nastavila inteligentní osvětlení v kalifornské nemocnici Kaiser Permanente San Diego, aby tamní pacienti měli dostatek hormonu melatoninu (ale také, ve správný čas, i serotoninu), cítili se lépe a rychleji se zotavovali.

©Arup, www.arup.com

Chytrý dům napodobuje přírodu, aby se přizpůsobil člověku

Jak vidíme, křivka na předchozím grafu není zcela plynulá – například mezi 18. a 20. hodinou barevná teplota klesne skoro o 2 000 kelvinů, následně však zůstává konstantní – přestože Slunce z našeho pohledu přelétává oblohu po pravidelné dráze (respektive tato trajektorie se jenom pomalu mění během celého roku). Společnost Arup argumentuje, že přirozený lidský biorytmus záleží také na oblačnosti nebo na senzitivitě našich očí, a odkazuje na řadu interních i jiných výzkumů.

Ovšem v Kalifornii panují jiné podnebné podmínky, než ve Spojeném království nebo v České republice, a rozdíly existují také mezi různými regiony naší vlasti. Navíc, jak už bylo napsáno, každý jsme unikátní bytostí, nejenom pokud jde o senzitivitu našich očí. Obecně tedy platí, že lidské aktivitě svědčí „chladnější” barvy světla a „teplejší” odstíny naopak uklidňují, geniální dům však musí být seřízen tak, aby vyhovoval svým jedinečným obyvatelům.

Pro začátek můžete vyzkoušet červené stínítko na lampu, až budete brzy ráno vstávat do práce nebo večer vyprávět dětem pohádku. Komplexní inteligentní systém pro celý dům lze na základě vašich požadavků profesionálně naprojektovat, nainstalovat, vyzkoušet a potom doladit tak, aby byl výsledek perfektní.