Banky a EK budou řešit možné porušení pravidel proti praní špinavých peněz společností premiéra Babiše

S ohledem na závěry Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše jsem se rozhodl získat informaci, jak se evropské banky v různých zemích EU – konkrétně Německa, Rakouska a Slovenska –  vypořádaly s nesrovnalostmi v uvádění skutečného majitele holdingu Agrofert. Evropská komise není první, kdo měl machinace s uváděním skutečného majitele holdingu odhalit. Podle evropské směrnice proti praní špinavých peněz musí být veškeré vlastnické struktury včetně skutečných majitelů kontrolovány bankami již při založení účtu společnosti. Stejně tak musí banky průběžně kontrolovat změny v takové struktuře. Pokud by se zjistilo, že banky či národní dozorové orgány neměří bankám a holdingu stejným metrem, a informace o skutečných majitelích holdingu se v jednotlivých zemích liší či jsou uváděny nesprávně, měla by Evropská komise zasáhnout a zajistit jednotné uplatňování pravidel proti praní peněz.

Hlavním důvodem kontroly skutečných majitelů bankami je dohled nad tím, aby přes bankovní účty neprotékaly neidentifikované finanční prostředky, jež by mohly pocházet z protiprávní činnosti, aby tak nedocházelo k legalizaci výnosů z trestné činnosti, tzv. praní špinavých peněz. Jak je zřejmé, minimálně v případě Česka a Slovenska, Agrofert uváděl či uvádí jako skutečné majitele odlišné osoby, i když pravidla ohledně toho, kdo jsou skuteční majitelé, jsou ve směrnici proti praní peněz stanoveny jednotně. Proto jsem zaslal podnět dozorovým orgánům nad praním špinavých peněz v několika zemích EU. 

Podle finančních výkazů společností ovládaných premiérem Andrejem Babišem jsou tyto společnosti úvěrovány bankami z Německa, Rakouska i dalších zemí. Podnět dozorových orgánů států, jejichž banky významnějším způsobem financují holding Agrofert, je zaměřen na prošetření toho, jak tyto banky ověřily údaje a doklady o skutečném majiteli holdingu a zda tak učinily v souladu se směrnicí proti praní špinavých peněz. Rovněž je relevantní se v souvislosti s auditem Evropské komise ptát, jak dotčené banky provádějí průběžný monitoring vlastnické struktury a skutečného majitele holdingu ovládaného premiérem a zda na závěry Evropské komise ohledně skutečného majitele a ovládajících osob holdingu reagovaly a případně přijaly odpovídající obezřetnostní opatření. 

O jaká opatření by mělo jít? Pokud by bylo zjištěno porušování pravidel proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve vztahu k manipulaci informací o skutečných majitelích, měly by banky a příslušné dozorové orgány v jednotlivých zemích okamžitě začít jednat. Jestliže by banky uvedené ve finančních výkazech holdingu, které doposud vedou jeho účty, zjistily nesrovnalosti v informacích či dokladech o skutečném majiteli, což už několik let víme při pohledu do slovenského rejstříku skutečných majitelů dodavatelů veřejných zakázek, měly by dispozice s účty holdingu okamžitě zmrazit.

Pokud by se zjistilo, že holding premiéra v jednotlivých zemích dodává bankám nesprávné či rozporuplné informace či doklady ohledně toho, kdo je skutečným majitelem holdingu, nebo že banky tyto informace dodané holdingem neprověřují, a jsou-li nesprávné, nepožadují nápravu, měly by národní dozorové orgány vzhledem k těmto bankám okamžitě zahájit konkrétní kroky podle předpisů proti praní peněz.

Jelikož pravidla ohledně skutečných majitelů vycházejí z evropské směrnice, a tedy jedna společnost nebo skupina společností působící ve více zemích by v každé zemi měla uvádět stejné informace a doklady ohledně skutečných majitelů, měla by Evropská komise koordinovat a dohlížet nad tím, že jednotlivé národní dozorové orgány uplatňují vůči všem bankám stejný metr.

Karolína Sadílková

PR Manager a kontakt pro média, Pirátská strana