Vývoj na devizovém trhu v 1. týdnu (2.1.-3.1.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Koruna na úvod nového roku posiluje hlouběji pod hladinu 25,40 (19měsíční maximum)
EZ - Index PMI ve výrobním sektoru v prosinci po zpřesnění zvýšen na 46,3 bodu
US - Schodek obchodní bilance v listopadu činil 63,2 mld. dolarů
US - Spotřebitelská důvěra v prosinci poklesla o 0,3 bodu m/m na hodnotu 126,5

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Průmyslová produkce (listopad), Maloobchodní tržby (listopad)
EZ - Index spotřebitelských cen (prosinec) - předběžný odhad
PL - Index spotřebitelských cen (prosinec) - předběžný odhad
US - Index ISM ve službách (prosinec), Míra nezaměstnanosti a tvorba pracovních míst NFP (prosinec)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Nový rok s českou měnou začal pěkně svižně. To, co se se koruně nepovedlo za celý minulý rok se jí podařilo hned zkraje nového roku – posílit hlouběji pod hladinu 25,40 CZK/EUR. Koruna se tak po dlouhé době drží se svými hodnotami pod prognózu České národní banky (ČNB), když i ve 4. čtvrtletí loňského roku byl její průměrný kurz silnější (25,40 CZK/EUR), než byla prognóza ČNB (25,70 CZK/EUR). Pro déletrvající posílení koruny by se však podle nás muselo sejít hned několik faktorů (pokračující silný optimismus na finančních trzích, výraznější zvýšení expozice investorů na koruně a významně pozitivnější zprávy z české ekonomiky), které může být obtížné splnit. Pravděpodobnější je tak spíše varianta, že se koruna v několikatýdenním nadhledu posune zpět do pásma 25,40 – 26 CZK/EUR, kde by se měla pohybovat po větší část letošního roku.
• Co čekat v letošním roce od české ekonomiky? Domácí ekonomika letos plynule naváže na loňský rok a především v jeho první polovině bude tempo růstu HDP dále zpomalovat. Vývoj domácí ekonomiky bude ve znamení selektivního růstu – dařit se bude sektoru služeb, zatímco průmyslu se bude dařit o poznání méně. Pomyslného dna se průmysl dotkne v první půlce roku, ve druhé polovině by se měla situace zlepšovat (důležitým předpokladem je zde oživení průmyslové aktivity v Německu). Míra nezaměstnanosti však přes zpomalení HDP zůstane nízká, tempo růstu mezd však dále přibrzdí, když rychleji porostou platy ve veřejném sektoru. Spotřebitelská inflace na začátku roku dočasně zrychlí, a to s ohledem na zvýšení spotřebních daní. ČNB ponechá úrokové sazby beze změny minimálně do poloviny letošního roku a pravděpodobně i v jeho druhé půlce. Dopad fiskální politiky do vývoje české ekonomiky bude mírně expanzivní. Koruna by se po větší část roku měla vůči euru pohybovat v rozmezí 25,40 – 26 CZK/EUR, a to s ohledem na stabilitu měnové politiky ČNB a nižší tempo růstu HDP.

Vývoj USD/CZK

• Koruna v loňském roce vůči dolaru oslabila až na 23,70 CZK/USD (září), avšak v závěru roku dokázala posílit. V letošním roce očekáváme mírné posílení koruny, a to s ohledem na předpokládané další uvolnění měnové politiky v USA.
• Vyhlídky na růst americké ekonomiky se v závěru loňského roku zlepšily. Zatímco část loňského roku byla poznamenána obavami z blížící se hospodářské recese v USA (inverzní výnosová křivka na amerických dluhopisech, obavy z totální eskalace obchodního protekcionismu), tak aktuální výhled na růst americké ekonomiky je přeci jen optimističtější. Obchodní konflikt mezi USA a Čínou byl pro letošek „zmražen“ malou obchodní dohodou mezi oběma zeměmi. Spotřebitelský apetit v USA zůstává s ohledem na nízkou nezaměstnanost solidní. Americká centrální banka (Fed) navíc ve druhé polovině loňského roku třikrát v řadě snížila úrokové sazby a v první půlce letošního roku je možné očekávat další snížení o 0,25 až 0,50procentního bodu. Jediným slabším místem zůstávají investice, ale i ty by měly v průběhu roku pozvolna zesilovat. Druhá polovina letošního roku bude ve znamení listopadových prezidentských voleb a v zájmu současného prezidenta D. Trumpa (šance na znovuzvolení) je samozřejmě to, aby americká ekonomika byla před a v době konání voleb v co nejlepší kondici.

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči polskému zlotému se v loňském roce odehrávalo v blízkém okolí hranice 6 CZK/PLN, když častěji se kurz nacházel pod touto hranicí. A na tom se nic nezměnilo ani v závěru loňského a na samém začátku letošního roku. Víceméně v podobném duchu by se mělo obchodovat i letos. Centrální banky v ČR i v Polsku signalizují pro letošek stabilitu úrokových sazeb, když na rychlejší růst inflace nechtějí reagovat kvůli zpomalujícímu růstu HDP a vnějším policko-ekonomickým rizikům. Pokud tedy letos nedojde k divergentnímu vývoji na poli měnové politiky mezi oběma centrálními bankami, tak není ani důvod k výraznější změně kurzu na tomto měnovém páru.
• Co letos očekávat od polské ekonomiky? Mnohé již naznačila druhá polovina loňského roku. Polsko se letos nevyhne zpomalení tempa růstu HDP ke 3 %. Jak výrazné toto zpomalení výsledně bude závisí samozřejmě i na hospodářském vývoji v eurozóně, tedy podobně jako v případě ČR. Klíčovým zdrojem růstu polské ekonomiky bude spotřeba domácností a pozitivně budou přispívat i vládní výdaje. Otazník je naopak nad investicemi, od kterých toho letos příliš očekávat nelze (investice byly přitom v posledních dvou letech důležitým zdrojem růstu polského HDP). Spotřebitelská inflace loni zrychlila na 2,5% inflační cíl Polské centrální banky (NBP) a zkraje letošního roku může zespodu testovat 4 %. NBP však na dočasné vzedmutí inflace reagovat nebude. Pracovní trh v Polsku zůstane letos i přes zpomalení HDP utažený s rekordně nízkou nezaměstnaností a přetrvávajícím tlakem na rychlý růst mezd.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se v závěru loňského roku dařilo euru, které vůči americkému dolaru posílilo nad hladinu 1,12 USD/EUR, na nejsilnější hodnoty od srpna. Se začátkem nového roku však euro část těchto zisků odevzdalo. Ve výhledu na celý letošní rok očekáváme mírné posílení společné evropské měny, a to s ohledem na předpokládané další uvolnění měnové politiky v USA (Americká centrální banka sníží úrokové sazby o 0,25 až 0,50procentního bodu).
• Loňský rok byl ve znamení zpomalování HDP eurozóny, a to především kvůli Německu, které se jen těsně vyhnulo technické hospodářské recesi. Celkem solidně se naopak vedlo druhé největší ekonomice, Francii. Hospodářský vývoj v eurozóně byl po téměř celý loňský rok negativně ovlivněn politicko-ekonomickými riziky (nejistota kolem brexitu, obchodní protekcionismus mezi USA a Čínou). Závěr roku však v tomto směru přinesl zlepšení, když byla uzavřena malá obchodní dohoda mezi USA a Čínou a termín brexitu potvrzen na 31. leden 2020. Snížení zmíněných rizik zároveň s uvolněným měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) zvyšuje šance na pozvolné oživení evropské ekonomiky v letošním roce.
• Co tedy očekávat od letošního roku? Hospodářská recese v eurozóně je poměrně málo pravděpodobná. S ohledem na snížení vnějších rizikových faktorů naopak může dojít k mírnému oživení, i když možná lepší slovo než oživení, je použít termín stabilizace hospodářského růstu na nízkých úrovních. Hlavním motorem růstu HDP bude spotřeba domácností, když míra nezaměstnanosti je v eurozóně již těsně nad hodnotami z roku 2008. Spotřebitelská inflace zůstane po celý letošní rok pod 2 % cílem ECB. Uvolněná měnová politika v kombinaci s umírněnou fiskální expanzí budou výsledně podporovat mírné oživení evropské ekonomiky.