Vývoj na devizovém trhu v 1. týdnu (4.1.-8.1.2021)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Rekordní schodek státního rozpočtu v loňském roce ve výši 367,4 mld. korun
CZ - Listopadová obchodní bilance v listopadu třetí měsíc v řadě silně přebytková
EZ - Meziroční růst spotřebitelské inflace i v prosinci záporný (-0,3 % r/r)
US - Demokraté po doplňovacích volbách mají většinu ve Snemovně reprezentantů i v Senátu

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

Vývoj druhé vlny pandemie Covid19 a informace o mutaci viru
CZ - Index spotřebitelských cen (prosinec)
EZ - Průmyslová prodkukce a zahraniční obchod (listopad)
PL - Zasedání polské centrální banky (NBP)
US - Index spotřebitelských cen (prosinec)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny se na úvod nového roku odehrávalo primárně v rozmezí 26,10 – 26,25 CZK/EUR. Výraznější zisky si česká měna zatím připsat nedokázala, když hranice 26 CZK/EUR pro ni představuje tvrdý oříšek. Ve výhledu na celý letošní rok je však udržitelné posilování koruny hlouběji pod hladinu 26 CZK/EUR pravděpodobnější variantou. Otázkou je, jestli se ho dočkáme již v průběhu 1. čtvrtletí.
• Velmi uvolněná fiskální politika v podobě zrušení superhrubé mzdy také pravděpodobně zbrzdí zpomalování spotřebitelské inflace ke 2 %, tj. na inflační cíl České národní banky (ČNB). To bude ČNB poskytovat argument pro zvýšení úrokových sazeb. Vzhledem k předpokládanému posilování koruny však tzv. utažení měnových podmínek letos provede z velké části kurz a potřeba zvyšovat sazby nebude nakonec ze strany ČNB podle nás tak silná. Zároveň se letos může koruna výrazněji odtrhnout od zbylých středoevropských měn. Maďarská a nově i polská centrální banka (NBP) totiž jednoznačně podporují slabší kurz domácí měny, přičemž NBP v závěru loňského roku proti zlotému několikrát intervenovala. Pokud se ČNB do kurzu koruny nebude vměšovat, tak se letos jeví pravděpobně posilování koruny nejen vůči euru, ale i vůči regionálním protějškům (HUF, PLN).
• Začátek nového roku nezačíná při pohledu na zrychlující třetí vlnu covidové pandemie příliš optimisticky a je jasné, že výrazné ekonomické oživení se odkládá nejdříve do závěru 1. čtvrtletí. Tvrdá čísla z listopadu v podobě zahraničního obchodu (ZO – export +8,1 % r/r, import +2,1 % r/r a přebytek obchodní bilance ve výši 32,2 mld. korun) a průmyslu (-1,7 % m/m a +0,4 % r/r) však v tomto týdnu potvrdily, že výrobnímu sektoru se v závěru loňského roku dařilo vzhledem k okolnostem velmi dobře. Stručně k ZO ve čtyřech bodech – (1) listopad byl třetím měsícem v řadě, kdy přebytek obchodní bilance přesáhl hodnotu 30 mld. korun, (2) za silným přebytkem stál opět primárně export motorových vozidel, (3) dopad covidových omezení na aktivitu ve výrobním sektoru a na výsledky ZO byl v listopadu jen marginální, (4) silně přebytková obchodní bilance však byla i odrazem slabé dynamiky importu, což potvrzuje slabou investiční aktivitu.
• Velmi solidní výsledky v listopadu vykázal i průmysl. Dařilo se až na výjimky (např. strojírenství) většině velkých odvětví zpracovatelského průmyslu, které tak dohánějí jarní ztráty. Indexy podnikatelských nálad naznačují solidní vývoj průmyslové produkce i pro samotný závěr letošního roku. Nejistota se naopak kvůli probíhající pandemii v Evropě přesouvá do 1. čtvrtletí letošního roku

Vývoj USD/CZK

• Vůči americkému dolaru koruna v tomto týdnu dokázala posílit až na úroveň 21,15 CZK/USD (nejsilnější hodnoty koruny od dubna 2018), avšak tyto zisky neudržela a v pátek zkraje odpoledne se obchodovalo v blízkosti hladiny 21,35 CZK/USD.
• Pozornost v úvodu nového roku byla navzdory řadě statistik z americké ekonomiky soustředěna především na politiku. V hledáčku byly především doplňovací volby do Senátu v Georgii. Obě dvě křesla připadla demokratům, čímž je poměr hlasů v Senátu mezi oběma stranami vyrovnaný 50 ku 50 a rozhodující slovo má viceprezident, tj. demokratka K. Harris. Demokraté tak mají většinu v obou komorách Kongresu a dveře pro další fiskální expanzi jsou otevřené. Dopad střelby v Kapitolu na finanční trhy byl nevýznamný.
• Záznam z prosincového zasedání Fedu potvrdil odhodlání Fedu držet silně expanzivní měnovou politiku do té doby, než budou splněny podmínky v podobě dosažení maximální zaměstnanosti a 2% inflace v delším období. V nadcházejících dvou letech jsou skoro nulové úrokové sazby v USA téměř jistotou.

Vývoj PLN/CZK

• Závěr loňského a začátek nového roku byl ve znamení výrazných pohybů zlotého. Přičinila se o to polská centrální banka (NBP), která ke konci roku několikrát intervenovala proti zlotému a zároveň signalizovala možnost snížení úrokových sazeb na lednovém zasedání (13.1.). V úvodu roku zlotý vůči koruně smazal část ztrát a obchodování se přesunulo k hladině 5,80 CZK/PLN.
• Snížení sazeb ze strany NBP je v příštím týdnu je poměrně pravděpodobnou variantou, ale je otázka, zdali se to bude týkat jen hlavní sazby (snížení ze současných 0,1 % na 0 %) a nebo se bude hýbat i s diskontní sazbou (to by znamenalo snížení ze současných 0 % na -0,1 %). Pokud to myslí NBP s oslabením zlotého skutečně vážně, tak pouhé snížení hlavní sazby moc nepomůže a centrální bankéři budou muset sáhnout i na sazbu diskontní. K záporným sazbám se však většina centrálních bankéřů stavěla vždy hodně vlažně, takže nejistota zůstává.
• NBP začala rovněž častěji zmiňovat hranici 4,50+ PLN/EUR jako optimální úroveň pro zlotý, která bude podporovat rychlé hospodářské oživení. Mají intervence oporu v polských statistikách? Pohled na důležité makroekonomické proměnné jako je obchodní bilance či běžný účet platební bilance (obě přebytkové) potřebné argumenty pro intervence moc nenabízejí. Spotřebitelská inflace v Polsku se po celý loňský rok nacházela nad 2,5 % inflačním cílem NBP. V letošním roce inflace sice zpomalí, ale žádné drama to nebude. Rovněž je třeba zmínit, že Polsko bylo v letech 2014 až 2016 v deflaci a k intervencím tehdy RPP, ačkoliv ve zcela jiném personálním složení, nesáhla. Vysvětlení intervencí v závěru roku se tak nabízí spíše jinde, a to ve výsledku hospodaření NBP za rok 2020. Zjednodušeně čím slabší zlotý, tím vyšší zisk NBP a tím i větší podpora plynoucí do polského státního rozpočtu.

Vývoj EUR/USD

• Euro na úvod nového roku posílilo na nová maxima, když se ve středu obchodovalo až těsně pod hladinou 1,235 USD/EUR (nejsilnější hodnoty eura od dubna 2018). Euro se sice nadále pohybuje ve velmi silném apreciačním trendu směrem k hladině 1,25, avšak s každým jeho posílením se zároveň zvyšuje i pravděpodobnost jeho korekce na slabší hodnoty (v pátek zkraje odpoledne se obchodovalo v blízkosti hladiny 1,225). Nadcházející týdny a pravděpodobně i větší část 1. čtvrtletí budou na EURUSD ve znamení rychlých změn a obchodování se bude odehrávat primárně v rozmezí 1,20 – 1,25 USD/EUR.
• Výhled na letošní rok zůstává nakloněn dalšímu oslabení dolaru. Důvody je nutné hledat ve velmi uvolněné měnové a fiskální politice v USA. Doplňovací volby do Senátu v americké Georgii a vítězství demokratických kandidátů navíc otevírají pro letošní rok prostor k dalším výrazným fiskálním stimulům v USA a schodek federálního rozpočtu v relaci k HDP by mohl činit až 10 %.
• Hospodářskou situaci v eurozóně na začátku nového roku je velmi obtížné hodnotit. Na jedné straně byla v tomto týdnu zveřejněna „stará“ čísla z loňského roku, která ukázala, že především situace ve výrobním sektoru byla nad očekávání dobrá (prosincový PMI ve výrobě či listopadové výsledky německého průmyslu). Na druhé straně vývoj v sektoru služeb byl o poznání horší (prosincový PMI ve službách či listopadové maloobchodní tržby). Aktuální vývoj přináší prodlužování a zpřísňovaní restriktivních opatření, což platí beze zbytku i pro největší evropskou ekonomiku Německo. A to se samozřejmě promítne i do poklesu ekonomické aktivity na začátku 1. čtvrtletí. Zároveň však na finančních trzích panuje až překvapivě optimistická nálada, což si lze vysvětlit tak, že trhy v podstatě ignorují aktuální vývoj a soustředí se primárně na budoucnost – horizont od 2. čtvrtletí dále.