Taylor: Project Vesta a další opomíjené způsoby, jak se vypořádat s klimatickými změnami
„Zachycování a ukládání oxidu uhličitého je podle mých vlastních zkušeností často považováno za hodně specifickou technologii, která nemá z hlediska celkového snižování obsahu uhlíku v atmosféře větší význam. Jenže tento dojem je mylný, což ukazuje The Global CCS Institute ve své analýze Global Status of CCS 2019.“ Tvrdí to ekonom Tim Taylor a ze zprávy vybírá následující:
„Zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS) je klíčovou součástí nízkonákladové cesty směrem k dosažení našich klimatických cílů... Jeho vyloučení z portfolia technologií používaných ke snížení emisí by znamenalo zdvojnásobení nákladů. Na to, abychom omezili růst teplot na 1,5°C nad úroveň z předprůmyslové éry, musíme dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050. Většina modelových scénářů ukazuje, že k tomu bude třeba významných investic do technologií, které uhlík z atmosféry stahují. Jednou z mála dostupných je kombinace bioenergie s CCS.“
Počet fungujících CCS projektů není v současné době vysoký. Profesor Sally Benson ze Stanfordu ale tvrdí, že role této technologie se posunula z „něčeho, co může trochu pomoci“, k „nevyhnutelnému“. Největší význam by mohla mít v místech a zemích, kde se spaluje nejvíce fosilních paliv. Dosažení klimatických cílů by například vyžadovalo, aby byly eliminovány všechny emise generované v cyklu spalování zemního plynu. Kdyby v tomto případě byla CCS technologie byla použita přímo tam, kde se plyn spaluje, náklad by dosáhl asi 20 – 25 USD za tunu zachyceného a uskladněného oxidu uhličitého. Nové technologie CCS, které jsou v pilotní fázi projektů, pak naznačují možnost dosažení nákladů kolem 33 USD za tunu tohoto plynu.
„Možná nejagresivnější a také nejméně probádaný způsob je zachycovat uhlík přímo ze vzduchu. Taková metoda by fungovala pouze v případě, kdyby používala jinou energii než tu z fosilních paliv. Na Islandu je například geotermální elektrárna, která uhlík ze vzduchu skutečně stahuje, i když jen v malém množství. Pak jej mění do pevného skupenství,“ píše Taylor. Zmiňuje také Project Vesta, který se zaměřuje na minerál olivín. Podle některých studií by totiž v reakci s mořskou vodou stahoval uhlík z atmosféry a měnil by také jeho skupenství na pevné. Projekt je ale v raném stádiu a chce tuto možnost testovat na pláži, která by byla pokryta olivíny.
„Mimo nadšenců z Project Vesta žádný podobný projekt zachycování uhlíku netvrdí, že jde o technologii, která by sama o sobě řešila problematiku skleníkových plynů,“ píše ekonom. Rozvoj těchto technologií zachycování a skladování uhlíku bude podle něj nakonec záviset zejména na vládní politice. Pokud budou vlády motivovat soukromý sektor ke snižování emisí, odvětví může růst rychleji a ještě více by mu pomohlo, kdyby nečelilo příliš přísné regulaci a popřípadě by se mu dostalo finanční podpory.
Zdroj: The Conversable Economist The Global CCS Institute, The Global CCS Institute
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz