Rozbřesk: Inflace oživí debatu o zvýšení úrokových sazeb

Na jedné straně zpomalující ekonomika a přetrvávající vnější rizika a nejistoty, na straně druhé nejvyšší inflace za posledních sedm let. Asi tak se dají shrnout hlavní vstupy do debaty, v rámci které bude bankovní rada ČNB už příští čtvrtek rozhodovat o úrokových sazbách. Opět se bude muset postavit čelem k vlastní prognóze předpokládající v krátkém čase dvojí zvýšení sazeb a následně jejich téměř trojí pokles, a rozhodnout se tak pro aktivismus, či pokračování stability.

Zatímco růst HDP nebo mzdy v poslední době za prognózou centrální banky zaostávaly, inflace ji o dvě desetiny procentního bodu přestřelila, a dokonce se dostala za hranici tolerančního intervalu, když v listopadu skončila na hodnotě 3,1 %. Dopomohly jí k tomu především vyšší ceny potravin, které zrychlily svůj růst na více než 5 %. Nicméně stále platí, že za většinu aktuální inflace může především bydlení a právě zmíněné potraviny (jsou to dokonce tři čtvrtiny z celkové inflace), tedy položky, na něž pomyslná ruka ČNB dosáhne jen stěží. Rychle rostoucí ceny energií odrážejí dřívější růst cen komodit na zahraničních trzích, nájemné reflektuje nabídku bydlení dlouhodobě bržděnou domácími byrokratickými překážkami.Příběh potravin je zase natolik nepředvídatelný, že jej sama centrální banka zařazuje do inflačních výjimek a v rámci jádrové inflace (která aktuálně dokonce poklesla) od nich zcela odhlíží.

Debata centrálních bankéřů může být příští týden díky vyšší inflaci napínavá, avšak nemusí nakonec vyvrcholit vyššími sazbami, i když své zastánce mít zřejmě budou. Podstatnější než listopadová inflace by při rozhodování centrální banky měl být její dvanáctiměsíční až osmnáctiměsíční výhled. A tedy otázkou, zda současná inflace přináší i zrychlení cenového růstu v budoucnosti. Zdá se, že nikoliv. Trajektorie inflace se může krátkodobě vychýlit nahoru, nicméně v ročním horizontu bude mít opět tendenci vracet se rychle do blízkosti cíle. A totéž už předpokládala samotná prognóza ČNB. Když už pro nic jiného, tak alespoň z titulu vysokého srovnávacího základu, který se v poslední době podepisuje na českých výsledcích docela často. A tak i v prosinci mohou zůstat úrokové sazby tam, kde jsou, stejně jako úrokový diferenciál.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Korunu listopadová inflace nijak nerozhodila a česká měna se dál pohybovala v úzkém pásmu nad hranicí 25,50 EUR/CZK. Vyšší inflace možná už příští týden oživí debatu centrálních bankéřů, avšak vyšší sazby zřejmě hned tak nepřinese. Ostatně v tomto duchu se v úterý vyjádřil i jeden z viceguvernérů ČNB (T. Nidetzký). Vnějších nejistot a rizik neubývá a vlastně se ani nijak nevyjasňují. Silnější koruna zase, jak uvedl další člen bankovní rady (V. Benda) odvedla za ČNB kus práce už nyní, takže překvapení by se finanční trhy nemusely dočkat ani v závěru letošního roku.

Zahraniční forex

Eurodolar se v předvečer dnešního zasedání Fedu posunul mírně výše a vyčkává, s čím přijde americká centrální banka. Ještě předtím budou dnes odpoledne zveřejněna americká inflační data za listopad, ale ta trhem v této konstelaci těžkou pohnou.

Co se týká výstupů z jednání FOMC, tak vzhledem k tomu, že žádná změna v měnové politice se neočekává, budou trhy zkoumat především novou prognózu a v ní pak odhadovanou trajektorii úrokových sazeb v roce 2020. Ta by měla ukázat na to, že většina členů vedení Fedu si přeje stabilitu úroků, přičemž viditelně menší počet si přeje zvýšení sazeb (to by se v mediánovém odhadu mělo objevit až v roce 2021). Takovéto vyznění prognózy by mělo být pro dolar neutrální až mírně pozitivní.

Ropa

Ropa Brent během včerejšího obchodování mírně ztrácela v reakci na překvapivý růst zásob ve Spojených státech a dostala se tak zpět pod úroveň 64 USD/barel. Medvědí sentiment přitom podpořilo nejen navýšení zásob surové ropy, ale také středních destilátů a benzínu. Dnes přijdou na řadu oficiální čísla z dílny EIA a také data k vývoji americké produkce surové ropy.

Právě ta přitom doznala citelné revize ve včerejším aktualizovaném fundamentálním výhledu EIA. Nadále sice platí, že expanze amerických břidlicářů bude hlavním motorem růstu těžby ropy mimo státy kartelu OPEC, avšak tempo růstu zpomalí, přičemž EIA odhaduje, že ke konci roku 2019 dosáhne americká těžba hranice 12,99 mil. barelů denně a ke konci příštího roku pak 13,28 mil. barelů denně. Při neměnném výhledu na globální poptávku a lehce revidovaném výhledu na těžbu kartelu OPEC (v reakci na novou těžební dohodu) tak EIA aktuálně očekává mírný přebytek ropy na globálním trhu jak v tomto, tak i příštím roce.