Plzeňský kraj je třetí v podílu tříděného odpadu - Produkce odpadů a výdaje na ochranu životního prostředí v Plzeňském kraji
V roce 2018 se Plzeňský kraj v produkci podnikových odpadů v kg na 1 obyvatele pohyboval pod průměrem ČR. Nebezpečné podnikové odpady tvořily 3,7 % z celkového podnikového odpadu. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj v podílu nebezpečných odpadů na 1 obyvatele umístil na pátém nejnižším místě a v porovnání s Hl. městem Prahou byla produkce nebezpečných odpadů na 1 obyvatele nižší o 281 kg. I v produkci komunálního odpadu se Plzeňský kraj pohyboval pod průměrem ČR (sedmé nejnižší místo v porovnání s ostatními kraji). Plzeňský kraj patří ke krajům s vyšším podílem tříděného odpadu a v porovnání s ostatními kraji se umístil na třetím nejvyšším místě. Výše investic na ochranu životního prostředí podle místa investice byla v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.
1. Podnikový odpad
V roce 2018 bylo v Plzeňském kraji vyprodukováno 930,7 tis. tun podnikového odpadu (podnikový odpad v jednotlivých krajích se sleduje podle sídla podniku). Meziročně se tento odpad snížil o 232,6 tis. tun, tj. snížení o 20, %. Na 1 obyvatele připadlo v Plzeňském kraji 1 597,4 kg podnikového odpadu. Meziroční pokles činil 410,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 byla hodnota podnikového odpadu nejnižší v roce 2018. Nejvyšší množství podnikového odpadu bylo v rámci časové řady vyprodukováno v roce 2016, kdy na 1 obyvatele připadlo 3 086,4 kg. V průběhu dvou let se tato hodnota snížila o 48,2 %.
V porovnání s průměrem ČR byl podnikový odpad v kg na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší než v ČR jen v letech 2014, 2016 a 2017. V roce 2018 byl podnikový odpad v Plzeňském kraji připadající na 1 obyvatele oproti ČR nižší o 678,9 kg. Nejvíce podnikového odpadu v roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v krajích Hl. město Praha (6 181,9 kg) a Jihomoravském (2 962,5 kg), naopak nejméně podnikového odpadu bylo vyprodukováno na 1 obyvatele v krajích Karlovarském (707,6 kg) a Vysočina (1 139,5 kg). Plzeňský kraj se v množství podnikového odpadu na 1 obyvatele v rámci mezikrajského porovnání umístil na sedmém nejvyšším místě.
Mezi největší producenty podnikového odpadu patří stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Na vyprodukovaném odpadu celkem se v roce 2018 podílelo stavebnictví 39,2 %. V časové řadě 2013 až 2018 dosáhlo stavebnictví nejvyššího podílu na celkovém množství podnikového odpadu v roce 2016, kdy tento podíl činil 69,9 %. Vysoký objem produkce odpadu souvisel s modernizací železniční infrastruktury. Od roku 2017 se podíl odpadu ve stavebnictví začal postupně snižovat. Zpracovatelský průmysl se v roce 2013 podílel na celkovém množství podnikového odpadu 21,9 % a v roce 2018 dosáhl 31,1 %.
V roce 2013 tvořil podíl nebezpečných odpadů z podnikových odpadů celkem 2,1 % a v roce 2018 se tento podíl zvýšil na 3,7 %.
V roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 58,6 kg nebezpečného odpadu. V množství nebezpečného odpadu, který připadl na 1 obyvatele, se Plzeňský kraj umístil na pátém nejnižším místě. Nejnižší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (25,8 kg) bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji a nejvyšší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (339,8 kg) bylo vyprodukováno v Hl. městě Praze. Oproti průměru ČR bylo množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší o 73,0 kg.
2. Komunální odpad
V roce 2018 bylo vyprodukováno v Plzeňském kraji 196,6 tis. tun komunálního odpadu. Za komunální odpad se považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem domácností s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství. Meziročně se zvýšil o 8,6 tis. tun, tj. zvýšení o 4,6 %. V přepočtu na 1 obyvatele činil 337,4 kg. Meziročně se komunální odpad zvýšil o 12,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 se výše komunálního odpadu s výjimkou let 2013 a 2017 neustále zvyšovala. Nejnižší hodnoty dosáhl komunální odpad v roce 2013 a nejvyšší byla zaznamenána v roce 2018. V porovnání s rokem 2013 se v roce 2018 zvýšil komunální odpad v přepočtu na 1 obyvatele o 46,2 %.
V porovnání s ČR byl v časové řadě 2010 až 2018 komunální odpad připadající na 1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší. V roce 2018 byl komunální odpad oproti ČR nižší o 13,8 kg na 1 obyvatele. Nejvyšší hodnota komunálního odpadu na 1 obyvatele v roce 2018 byla zaznamenána v krajích Středočeském (402,4 kg) a Jihočeském (392,3 kg). Nejnižší hodnota připadla na 1 obyvatele v Libereckém kraji (308,1 kg). V množství vyprodukovaného komunálního odpadu na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na sedmém nejnižším místě.
Na celkovém množství komunálního odpadu se v Plzeňském kraji v roce 2018 podílel běžný svoz a svoz objemného odpadu 68,4 % a odděleně sbírané složky 17,9 %. Nejvyšší podíl běžného svozu a svozu objemného odpadu na celkovém komunálním odpadu (75,4 %) byl dosažen v Hl. městě Praze, nejnižší byl tento podíl v Kraji Vysočina (56,7 %). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek z komunálního odpadu celkem byl dosažen ve Zlínském kraji (20,9 %). Nejnižší podíl na celkovém objemu komunálního odpadu (13,9 %) tvořily odděleně sbírané složky ve Středočeském kraji. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli umístil porovnání s ostatními kraji na třetím nejvyšším místě za kraji Zlínským a Hl. městem Prahou.
Odděleně sbírané složky v přepočtu na 1 obyvatele činily v Plzeňském kraji 60,3 kg (čtvrté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek v kg na 1 obyvatele měl Zlínský kraj (69,4 kg), naopak nejnižší podíl na 1 obyvatele připadl v Karlovarském kraji (48,9 kg).
3. Výdaje na ochranu životního prostředí
Objem investic na ochranu životního prostředí podle místa investice dosahoval v roce 2018 v Plzeňském kraji 1 131,8 mil. Kč, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 8,7 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2018 proinvestováno1 942,6 Kč, oproti roku 2017 se tento ukazatel zvýšil o 145,2 Kč na 1 obyvatele. V časové řadě 2013 až 2018 byl vydán nejvyšší objem investic na ochranu životního prostředí v roce 2014, nejméně bylo investováno do životního prostředí v roce 2017. Nejvyšší objem investic v roce 2014 činil 2 493,7 mil. Kč, nejnižší v roce 2017 (1 041,1 mil. Kč). Rok 2018 představoval v rámci časové řady druhý nejnižší výdaj na ochranu životního prostředí v regionu. I když se objem investic v roce 2018 oproti roku 2017 v Plzeňském kraji zvýšil, v mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě za kraji Karlovarským a Libereckým. Nejvíce bylo do ochrany životního prostředí investováno v kraji Hl. město Praha (5 858,8 mil. Kč).
Objem investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora (987,2 mil. Kč) se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 37,7 mil. Kč, tj. zvýšení o 4,0 %. Z hlediska struktury pořízených investic na ochranu životního prostředí (podle sídla investora) bylo vloženo nejvíce investičních prostředků do nakládání s odpadními vodami (45,0 %). Na nakládání s odpady připadlo (25,8 %) a na ochranu ovzduší a klimatu (23,1 %). Oproti roku 2017 se zvýšily investice na ochranu ovzduší a klimatu o 97,9 mil. Kč, naopak se snížily investice do nakládání s odpadními vodami o 54,1 mil. Kč a do nakládání s odpady o 8,5 mil. Kč. V roce 2018 činil objem neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí podle sídla investora 3 162,1 mil. Kč, v porovnání s rokem 2017 se zvýšil jen o 0,6 %. Ze struktury neinvestičních nákladů vyplývá, že největší část finančních prostředků (68,8 %) směřovala do oblasti nakládání s odpady.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Produkce odpadů a výdaje na ochranu životního prostředí v Plzeňském kraji (aktualita v pdf)
-
Produkce podnikového a komunálního odpadu v Plzeňském kraji (tabulka)
29. 11. 2019
Produkce odpadů a výdaje na ochranu životního prostředí v Plzeňském kraji
V roce 2018 se Plzeňský kraj v produkci podnikových odpadů v kg na 1 obyvatele pohyboval pod průměrem ČR. Nebezpečné podnikové odpady tvořily 3,7 % z celkového podnikového odpadu. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj v podílu nebezpečných odpadů na 1 obyvatele umístil na pátém nejnižším místě a v porovnání s Hl. městem Prahou byla produkce nebezpečných odpadů na 1 obyvatele nižší o 281 kg. I v produkci komunálního odpadu se Plzeňský kraj pohyboval pod průměrem ČR (sedmé nejnižší místo v porovnání s ostatními kraji). Plzeňský kraj patří ke krajům s vyšším podílem tříděného odpadu a v porovnání s ostatními kraji se umístil na třetím nejvyšším místě. Výše investic na ochranu životního prostředí podle místa investice byla v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.
1. Podnikový odpad
V roce 2018 bylo v Plzeňském kraji vyprodukováno 930,7 tis. tun podnikového odpadu (podnikový odpad v jednotlivých krajích se sleduje podle sídla podniku). Meziročně se tento odpad snížil o 232,6 tis. tun, tj. snížení o 20, %. Na 1 obyvatele připadlo v Plzeňském kraji
1 597,4 kg podnikového odpadu. Meziroční pokles činil 410,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 byla hodnota podnikového odpadu nejnižší v roce 2018. Nejvyšší množství podnikového odpadu bylo v rámci časové řady vyprodukováno v roce 2016, kdy na 1 obyvatele připadlo 3 086,4 kg. V průběhu dvou let se tato hodnota snížila o 48,2 %.
Podnikový odpad na 1 obyvatele v kg
Česká republika |
V porovnání s průměrem ČR byl podnikový odpad v kg na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší než v ČR jen v letech 2014, 2016 a 2017. V roce 2018 byl podnikový odpad v Plzeňském kraji připadající na 1 obyvatele oproti ČR nižší o 678,9 kg. Nejvíce podnikového odpadu v roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v krajích Hl. město Praha (6 181,9 kg) a Jihomoravském (2 962,5 kg), naopak nejméně podnikového odpadu bylo vyprodukováno na 1 obyvatele v krajích Karlovarském (707,6 kg) a Vysočina (1 139,5 kg). Plzeňský kraj se v množství podnikového odpadu na 1 obyvatele v rámci mezikrajského porovnání umístil na sedmém nejvyšším místě.
Mezi největší producenty podnikového odpadu patří stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Na vyprodukovaném odpadu celkem se v roce 2018 podílelo stavebnictví 39,2 %. V časové řadě 2013 až 2018 dosáhlo stavebnictví nejvyššího podílu na celkovém množství podnikového odpadu v roce 2016, kdy tento podíl činil 69,9 %. Vysoký objem produkce odpadu souvisel s modernizací železniční infrastruktury. Od roku 2017 se podíl odpadu ve stavebnictví začal postupně snižovat. Zpracovatelský průmysl se v roce 2013 podílel na celkovém množství podnikového odpadu 21,9 % a v roce 2018 dosáhl 31,1 %.
Produkce podnikového a komunálního odpadu v Plzeňském kraji
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
Rozdíl 2018-2013 |
|
970,5 |
1 293,0 |
1 158,0 |
1 782,8 |
1 163,3 |
930,7 |
-39,9 |
|
z toho zemědělství, lesnictví a rybářství v % |
0,5 |
0,3 |
0,4 |
0,3 |
0,4 |
0,7 |
0,2 |
zpracovatelský průmysl v % |
21,9 |
18,9 |
21,4 |
16,0 |
26,1 |
31,1 |
9,2 |
stavebnictví v % |
49,1 |
61,8 |
38,6 |
69,9 |
46,0 |
39,2 |
-9,9 |
velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel v % |
4,1 |
3,1 |
2,8 |
3,0 |
7,1 |
4,0 |
-0,1 |
1694,1 |
2252,7 |
2011,7 |
3086,4 |
2008,3 |
1597,4 |
-96,7 |
|
z toho zemědělství, lesnictví a rybářství |
8,0 |
6,9 |
7,1 |
8,2 |
8,0 |
10,9 |
2,9 |
zpracovatelský průmysl |
371,4 |
426,6 |
430,6 |
494,2 |
524,7 |
497,3 |
125,9 |
831,2 |
1 391,8 |
776,2 |
2 158,4 |
923,5 |
626,0 |
-205,2 |
|
velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel |
69,6 |
70,9 |
57,1 |
93,8 |
142,5 |
64,5 |
-5,1 |
20,1 |
25,5 |
21,9 |
26,1 |
27,4 |
34,1 |
14,0 |
|
Podíl nebezpečných podnikových odpadů z podnikových odpadů celkem v % |
2,1 |
2,0 |
1,9 |
1,5 |
2,4 |
3,7 |
1,6 |
Produkce komunálního odpadu v tis. t |
132,3 |
144,5 |
162,8 |
190,8 |
187,9 |
196,6 |
64,3 |
z toho běžný svoz v % |
59,4 |
54,2 |
53,0 |
55,6 |
54,4 |
56,2 |
-3,1 |
svoz objemného odpadu v % |
12,8 |
13,1 |
11,7 |
12,0 |
12,0 |
12,2 |
-0,6 |
odděleně sbírané složky v % |
17,8 |
17,7 |
17,1 |
16,0 |
18,1 |
17,9 |
0,1 |
(z čištění ulic, tržišť, parků atd.) v % |
0,3 |
0,3 |
0,4 |
0,4 |
0,5 |
0,3 |
0,0 |
230,9 |
251,7 |
282,7 |
330,4 |
324,5 |
337,4 |
106,5 |
V roce 2013 tvořil podíl nebezpečných odpadů z podnikových odpadů celkem 2,1 % a v roce 2018 se tento podíl zvýšil na 3,7 %.
Nebezpečný odpad v kg na 1 obyvatele podle krajů v roce 2018
KVK HKK JHČ OLK PLK VYS ULK ZLK MSK PAK STČ LBK JHM PHA
V roce 2018 připadlo na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 58,6 kg nebezpečného odpadu. V množství nebezpečného odpadu, který připadl na 1 obyvatele, se Plzeňský kraj umístil na pátém nejnižším místě. Nejnižší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (25,8 kg) bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji a nejvyšší množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele (339,8 kg) bylo vyprodukováno v Hl. městě Praze. Oproti průměru ČR bylo množství nebezpečného odpadu na 1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší o 73,0 kg.
Komunální odpad na 1 obyvatele v kg
Česká republika |
2. Komunální odpad
V roce 2018 bylo vyprodukováno v Plzeňském kraji 196,6 tis. tun komunálního odpadu. Za komunální odpad se považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem domácností s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství. Meziročně se zvýšil o 8,6 tis. tun, tj. zvýšení o 4,6 %. V přepočtu na 1 obyvatele činil 337,4 kg. Meziročně se komunální odpad zvýšil o 12,9 kg na 1 obyvatele. V časové řadě 2010 až 2018 se výše komunálního odpadu s výjimkou let 2013 a 2017 neustále zvyšovala. Nejnižší hodnoty dosáhl komunální odpad v roce 2013 a nejvyšší byla zaznamenána v roce 2018. V porovnání s rokem 2013 se v roce 2018 zvýšil komunální odpad v přepočtu na 1 obyvatele o 46,2 %.
V porovnání s ČR byl v časové řadě 2010 až 2018 komunální odpad připadající na
1 obyvatele v Plzeňském kraji nižší. V roce 2018 byl komunální odpad oproti ČR nižší o 13,8 kg na 1 obyvatele. Nejvyšší hodnota komunálního odpadu na 1 obyvatele v roce 2018 byla zaznamenána v krajích Středočeském (402,4 kg) a Jihočeském (392,3 kg). Nejnižší hodnota připadla na 1 obyvatele v Libereckém kraji (308,1 kg). V množství vyprodukovaného komunálního odpadu na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na sedmém nejnižším místě.
Na celkovém množství komunálního odpadu se v Plzeňském kraji v roce 2018 podílel běžný svoz a svoz objemného odpadu 68,4 % a odděleně sbírané složky 17,9 %. Nejvyšší podíl běžného svozu a svozu objemného odpadu na celkovém komunálním odpadu (75,4 %) byl dosažen v Hl. městě Praze, nejnižší byl tento podíl v Kraji Vysočina (56,7 %). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek z komunálního odpadu celkem byl dosažen ve Zlínském kraji (20,9 %). Nejnižší podíl na celkovém objemu komunálního odpadu (13,9 %) tvořily odděleně sbírané složky ve Středočeském kraji. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli umístil porovnání s ostatními kraji na třetím nejvyšším místě za kraji Zlínským a Hl. městem Prahou.
Odděleně sbírané složky v přepočtu na 1 obyvatele činily v Plzeňském kraji 60,3 kg (čtvrté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejvyšší podíl odděleně sbíraných složek v kg na 1 obyvatele měl Zlínský kraj (69,4 kg), naopak nejnižší podíl na 1 obyvatele připadl v Karlovarském kraji (48,9 kg).
Odděleně sbírané složky komunálního odpadu v kg na 1 obyvatele podle krajů v roce 2018
KVK JHM ULK LBK PAK OLK STČ MSK PHA HKK PLK JHČ VYS ZLK
3. Výdaje na ochranu životního prostředí
Objem investic na ochranu životního prostředí podle místa investice dosahoval v roce 2018 v Plzeňském kraji 1 131,8 mil. Kč, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 8,7 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2018 proinvestováno1 942,6 Kč, oproti roku 2017 se tento ukazatel zvýšil o 145,2 Kč na 1 obyvatele. V časové řadě 2013 až 2018 byl vydán nejvyšší objem investic na ochranu životního prostředí v roce 2014, nejméně bylo investováno do životního prostředí v roce 2017. Nejvyšší objem investic v roce 2014 činil 2 493,7 mil. Kč, nejnižší v roce 2017 (1 041,1 mil. Kč). Rok 2018 představoval v rámci časové řady druhý nejnižší výdaj na ochranu životního prostředí v regionu. I když se objem investic v roce 2018 oproti roku 2017 v Plzeňském kraji zvýšil, v mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě za kraji Karlovarským a Libereckým. Nejvíce bylo do ochrany životního prostředí investováno v kraji Hl. město Praha (5 858,8 mil. Kč).
Objem investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora (987,2 mil. Kč) se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 37,7 mil. Kč, tj. zvýšení o 4,0 %. Z hlediska struktury pořízených investic na ochranu životního prostředí (podle sídla investora) bylo vloženo nejvíce investičních prostředků do nakládání s odpadními vodami (45,0 %). Na nakládání s odpady připadlo (25,8 %) a na ochranu ovzduší a klimatu (23,1 %). Oproti roku 2017 se zvýšily investice na ochranu ovzduší a klimatu o 97,9 mil. Kč, naopak se snížily investice do nakládání s odpadními vodami o 54,1 mil. Kč a do nakládání s odpady o 8,5 mil. Kč. V roce 2018 činil objem neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí podle sídla investora 3 162,1 mil. Kč, v porovnání s rokem 2017 se zvýšil jen o 0,6 %. Ze struktury neinvestičních nákladů vyplývá, že největší část finančních prostředků (68,8 %) směřovala do oblasti nakládání s odpady.
Investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle kraje sídla investora a podle účelu v Plzeňském kraji (průměr let 2013–2018)
5,3 % 4,5 % 3,4 %
|
|
|
Investice Neinvestiční náklady
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz