Vývoj na devizovém trhu ve 43. týdnu (21.10.-25.10.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Celková důvěra v domácí ekonomiku v říjnu poklesla o 1,0 % m/m na hodnotu 93,6
DE - Index podnikatelského klimatu Ifo v říjnu setrval na hodnotě 94,6
EZ - Evropská centrální banka v říjnu s parametry měnové politiky nehýbala
US - Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v září poklesly o 1,1 % m/m

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index PMI ve výrobním sektoru (říjen)
EZ - Hrubý domácí produkt (3. čtvrtletí) - předběžný odhad
US - Zasedání Americké centrální banky (Fed)
US - Hrubý domácí produkt (3. čtvrtletí) - předběžný odhad, Data z pracovního trhu (říjen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru se v tomto týdnu odehrávalo primárně v rozmezí 25,55 – 25,65 CZK/EUR, když výrazněji koruna posílila v pondělí a ve zbytku týdne se pohybovala ve zmíněném rozmezí. Česká měna se tak vůči euru nachází na téměř tříměsíčním maximu. Koruně v říjnu k posílení mimo jiné pomáhal pozitivní vývoj kolem brexitu a přestože je politická situace ve Velké Británii značně nepřehledná, tak tvrdý brexit k 31. říjnu zůstává jednoznačně tou méně pravděpodobnou variantou. Výrazně pravděpodobnější je naopak posunutí odchodu Velké Británie z Evropské unie na 31. ledna 2020 a předčasné parlamentní volby 12. prosince (o tom by se mělo v britském parlamentu hlasovat v pondělí 28/10).
• Česká měna v posledních týdnech těžila i z jestřábího zářijového zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) na kterém dva členové (M. Mora, V. Benda) hlasovali pro zvýšení sazeb. Podobně jestřábí vyznění listopadového zasedání ČNB je však o poznání méně pravděpodobnější. Viceguvernér M. Mora v tomto týdnu uvedl, že nemůže úplně vyloučit opětovné hlasování pro vyšší sazby, avšak zároveň zmínil, že jeho argumenty pro zvýšení sazeb oslabily. Proti vyšším sazbám se v minulém týdnu vyhradil i A. Michl, který argumentoval riziky ve zpracovatelském průmyslu. V první polovině letošního roku přitom ještě A. Michl společně s V. Bendou představovali dvojici centrálních bankéřů, kteří byli v rámci bankovní rady největšími zastánci vyšších sazeb. Jediným členem bankovní rady, který podle mě může v listopadu zvednout ruku pro zvýšení sazeb, zůstává V. Benda.
• Z domácích makroekonomických statistik stál v tomto týdnu za pozornost indikátor celkové důvěry v domácí ekonomiku, který poklesl o 1,0 bodu m/m na hodnotu 93,6. Důvěra v domácí ekonomice pozvolna klesá po celý letošní rok a aktuálně se nachází na nejslabší úrovni za posledních pět let. Slabší je přitom důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelská důvěra se i přes sestupný trend zatím drží na poměrně solidních hodnotách. Pokles podnikatelské důvěry táhne dolů průmysl a obchod, v menším měřítku služby. S ohledem na vývoj německého průmyslu je další pokles důvěry v domácím průmyslu poměrně dost pravděpodobný. Rezistenci naopak zatím vykazuje stavebnictví, které je daleko více navázáno na domácí poptávku, a stavební firmy v posledních čtvrtletích těžily z oživení stavební produkce.

Vývoj USD/CZK

• Na měnovém páru s americkým dolarem se v první polovině tohoto týdne obchodovalo pod hranicí 23 CZK/USD. Ve druhé polovině týdne převažovaly obchody na horní straně hranice 23 CZK/USD.
• Z makroekonomických statistik objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v září poklesly o 1,1 % m/m. Kompozitní index PMI v říjnu mírně vzrostl na 51,2 bodu a to díky mírnému zlepšení situace ve výrobním sektoru (růst výroby, nových objednávek a zaměstnanosti). Jak výrobní sektor, tak i sektor služeb se však v říjnu nacházely poměrně blízko neutrální hladiny 50 bodů.
• Klíčovou událostí bude v příštím týdnu zasedání Americké centrální banky (Fed). Očekávám, že Fed potřetí v řadě sníží úrokové sazby o 0,25 p. b., a to jak s ohledem na data z americké, tak i z globální ekonomiky. Eskalace obchodního protekcionismu se sice v říjnu zastavila (provizorní dohoda mezi USA a Čínou), avšak rizika i v tomto směru přetrvávají. Zvýšení sazeb je trhem v ceně dolaru z větší části započteno, a pokud by Fed sazby nezvýšil lze očekávat skokové posílení dolaru.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna se vůči polskému zlotému v tomto týdnu pohybovala především několik haléřů pod hranicí 6 CZK/PLN. Jak koruna, tak i polský zlotý, se vůči euru aktuálně nacházejí na několikaměsíčních maximech.
• Z makroekonomických statistik stály za pozornost zářijové maloobchodní tržby, které zpomalily na 4,3 % r/r z říjnových 4,4 % r/r a to především s ohledem na slabší prodeje potravinářského zboží. Jinak se v tomto směru nic nemění – nízká nezaměstnanost, rychlý růst mezd a silná spotřebitelská důvěra podporují růst maloobchodu a tím i spotřebu domácností pro nadcházející měsíce. Polskou ekonomiku na přelomu 3. a 4. čtvrtletí i nadále charakterizuje silná domácí poptávka na straně jedné a rizika z vnějšího prostředí na straně druhé, což se začne významněji promítat i do zpomalení polského HDP a do neochoty Polské centrální banky (NBP) zvyšovat úrokové sazby navzdory rychlejšímu růstu spotřebitelské inflace.

Vývoj EUR/USD

• Obchodování na hlavním měnovém páru v tomto týdnu až na výjimky probíhalo nad hladinou 1,11 USD/EUR. V pondělí dopoledne sice euro mírně posílilo na hladinu 1,118, avšak další zisky si v průběhu týdne nepřipsalo a obchodování se následně odehrávalo především v rozmezí 1,11- 1,116. Nic na tom nezměnilo ani čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB), na kterém naposledy v roli prezidenta vystoupil M. Draghi. Od listopadu povede ECB bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Ch. Lagardeová.
• Čtvrteční zasedání ECB podle předpokladů žádné výraznější změny v nastavení měnové politiky nepřineslo. Ostatně po zářijovém zasedání ECB, na kterém došlo ke snížení diskontní úrokové sazby ještě hlouběji do záporu (-0,50 %) a bylo oznámeno spuštění nového kola nákupu státních dluhopisů zemí eurozóny v měsíčním objemu 20 mld. eur se startem od listopadu, se jedná o logický krok. Překvapivé nejsou ani názorové rozdíly v rámci Rady guvernérů ECB, které byly patrné již během léta a které budou i nadále určovat ráz měnové politiky. Eurozóna není a nikdy nebyla homogenním celkem a ani v blízké budoucnosti nelze očekávat, že bude jednotná měnová politika vyhovovat všem jejím členům. Nebude.
• Pozornost finančních trhů se i v tomto týdnu upínala do Spojeného království (UK). Situace zde zůstává nepřehledná, avšak riziko tvrdého brexitu je přeci jen poměrně malé. Britský parlament sice v úterý schválil návrh zákona, který by měl implementovat dohodu o brexitu do britského práva, avšak následně odmítl schválit harmonogram pro zrychlené schvalování (během pouhých tří dnů) tohoto zákona. Premiér B. Johnson v reakci na výsledek hlasování v britském parlamentu obratem pozastavil vyjednávání, zmínil možnost předčasných voleb, a především zrychlil přípravy na tzv. tvrdý brexit. V pátek ráno však byla zveřejněna zpráva, že B. Johnson poprvé připustil, že nedodrží svůj slib vyvést UK z EU k 31. říjnu za všech okolností. V pondělí (28/10) by měli britští poslanci hlasovat o možnosti konání předčasných na 12. prosince.
• Vývoj německé ekonomiky ve 3. čtvrtletí sice ještě nebyl publikován, avšak pravděpodobnost, že Německo sklouzlo do technické hospodářské recese, je poměrně dost vysoká. Ekonomický útlum navíc pokračuje i na začátku 4. čtvrtletí (kompozitní index PMI za říjen na hodnotě 48,6 bodu, tj. pod neutrální 50). Problematickým místem zůstává zpracovatelský průmysl. Situace se však zhoršuje i v sektoru služeb (v říjnu PMI ve službách poklesl na 51,2 bodu).