Od ledna 2020 si osoby samostatně výdělečně činné připlatí na zálohách na zdravotní pojištění 144 korun měsíčně. Příčinou zvyšování minimálních záloh je růst průměrné mzdy, která se do 1. ledna zvyšuje na částku 34 835 korun.

Průměrná mzda je rozhodující částkou pro výpočet minimálních i maximálních vyměřovacích základů pro odvody zdravotního a sociálního pojistného ve vybraných případech.  

„Konkrétně se jedná o minimální vyměřovací základ pro stanovení odvodů na veřejné zdravotní pojištění OSVČ, kde je roční hranice nastavena nově na částku 209 016 Kč, což představuje minimální měsíční zálohu ve výši 2 352 Kč (letos je 2 208 Kč). U odvodů na pojistné na sociální zabezpečení je minimální měsíční vyměřovací základ určen jako 25 procent průměrné mzdy u hlavní činnosti nebo jako deset procent průměrné mzdy u vedlejší činnosti. To představuje u hlavní činnosti měsíční zálohu 2 544 Kč (letos 2 388 korun) a u vedlejší činnosti zálohu 1 018 korun,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP.  

Průměrná mzda je významná také pro stanovení maximálního vyměřovacího základu u pojistného na sociální zabezpečení jak u zaměstnance, tak u OSVČ. Zde nám vystupuje 48násobek průměrné mzdy, což činí pro rok 2018 částku 1 672 080 Kč.  

„Z hlediska daně z příjmů je průměrná mzda klíčová pro výpočet solidárního zvýšení daně, které představuje 7 % z rozdílu mezi ročními hrubými příjmy a právě 48násobkem průměrné mzdy,“ říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Na měsíčním základě, který je podstatný pro určení měsíční zálohy, se tedy jedná o 7 % z rozdílu mezi měsíční hrubou mzdou a 4násobkem průměrné mzdy. Solidární zvýšení daně u měsíčních záloh na daň se nově uplatní od částek nad 139 340 Kč (za rok 2019 to je 130 796 Kč).  

Nová výše minimální zálohy se platí na rozdíl od zálohy na sociální pojištění vždy od ledna.

Vývoj průměrné mzdy a minimálních záloh (v korunách)

Kalkulačka OSVČ