Carlson: Je akciový trh zmanipulovaný? A jak vlastně ve skutečnosti funguje?

Investor Ben Carlson z Ritholtz Wealth Management se pod dojmem rozhovoru, který pro The Corp poskytl známý Jim Cramer, zamýšlí nad některými základními otázkami týkajícími se stavu a fungování akciového trhu. Ve zmíněném rozhovoru byl Cramer mimo jiné tázán na zmanipulování akciového trhu či na propad roku 2008 a Carlson k tomu uvádí:

Akciový trh nabízí možnost podílet se na korporátním světě. Pokud právě nemáte vlastní firmu, je to nejjednodušší způsob, jak část firemního světa vlastnit. Získáváte tím podíl na ziscích, růstu, dividendách. „Možná je malá část trhu zmanipulovaná. No a co? Vždy tu bude někdo podvádět na obchodech, budou tu ti, kteří mají neveřejné informace a využijí jich, budou tu bohatí investoři, kteří se dostanou k výjimečným obchodům. Jenže přes to vše mají drobní investoři příležitost kupovat akcie ve stovkách nebo tisících firem za pár dolarů tím, že koupí indexový fond či třeba ETF,“ píše Carlson.

I drobný investor „stále obchoduje na tom samém trhu jako ti největší hráči, a to je stejné, jako kdybyste si šli o víkendu zahrát basketbal a měli k dispozici hřiště, na kterém hraje LeBron“, píše investor a dodává: „Pokud se vám nelíbí třeba vysokofrekvenční obchodování či bankéři na Wall Street, nesoupeřte s nimi.“ Akciový trh je přitom zejména „jedním velkým strojem na úročení“. Od roku 1950 například vzrostly dividendy na akcii v indexu S&P 500 z 1 dolaru na 56 dolarů. Zisky se zvedly ze 2 dolarů na 135 dolarů. A jeden dolar investovaný do indexu v roce 1950 by do dnešního dne vydělal asi 1 700 dolarů.

V dlouhém období „není na zhodnocení peněz nic lepšího než akciový trh“. Čím déle přitom investor vydrží, tím lépe. Důležité je přitom mít na paměti jak rovinu návratnosti, tak rovinu rizika. Protože v krátkém období lze na akciích také hodně prodělat. „Pokud ve světě akciových investic existuje nějaké zlaté pravidlo, pak hovoří o tom, že riziko a zisky jsou pevně propojené. Nelze očekávat, že vyděláte mimořádné částky, pokud se nevystavíte riziku velkých ztrát,“ píše Carlson.

„Jednou z prvních věcí, kterou se naučíte ve financích, je to, že hodnota aktiva je dána budoucím tokem hotovosti, kterou bude generovat. V případě akcií jde o budoucí dividendy a zisky, ale nikdo přesně neví, jaká jejich výše skutečně bude. Trhům tak dominují rozdíly v názorech, cílech, časových horizontech a osobnostech těch, kteří na něm obchodují. V kratším období je tedy vše o emocích, ne o fundamentu,“ domnívá se Carlson.

Akcie tak mohou fundamentální hodnoty jednou přestřelovat, podruhé podstřelovat a důvod může spočívat i v následujícím: „Pokud se lidé dostanou do skupiny, mohou ztrácet zdravý rozum.“ Na trhu panují podobné emoce jako u fanoušků, jejichž tým právě prohrál či naopak vyhrál významný zápas. I tak ale trh zůstává sázkou na budoucnost. Což můžeme vnímat jako dlouhodobou sázku na to, že inteligentní lidé a podniky budou dál přicházet s inovacemi a vytvářet hodnotu, uzavírá Carlson.

Zdroj: The Wealth of Common Sence