Možné makro dopady auditu čerpání EU fondů
V posledních dnech je hlavním tématem českých médií předběžná verze zprávy z auditu, který Evropská komise provedla ohledně čerpání peněz z fondů EU zejména ve vztahu k firmám spojovaným s českým premiérem Babišem. Kauza má samozřejmě řadu aspektů, zde se ale v souladu se zaměřením Ranního restartu držme pouze aspektů makroekonomických (hodnocení správnosti závěrů auditní zprávy na tyto stránky v žádném případě nepatří).
Prvním makro aspektem je riziko, že celá kauza vrhne (přinejmenším na jistou dobu, než se věci nějak vysvětlí nebo vyřeší) negativní stín jaksi obecně na vyhlídky české ekonomiky. To by mohlo vést k odlivu části obřích investic vložených do koruny v předchozích letech. Výsledkem by pak bylo třeba i dost významné oslabení koruny (které by dalo ČNB nový prostor pro zvýšení úrokových sazeb).
Koruna v tomto týdnu k euru ve skutečnosti naopak posiluje (od pondělního rána o 20 haléřů, což už není úplně málo). Je toto posilování dáno tím, že oslabující vliv kauzy „Audit“ je převážen posilujícím vlivem kauzy „Powell“, tedy vlivem sílícího názoru trhů, že Fed brzo sníží sazby?
Asi stěží, protože koruna se od pondělního rána pohybuje vcelku způsobně uvnitř koridoru vytvořeného zbylými dvěma středoevropskými měnami (viz graf níže). Navíc není úplně jasné, proč by kauza „Powell“ měla vést k posílení koruny k euru, když se tato kauza týká dolaru. Koruna tedy na kauzu „Audit“ zatím reaguje přesně opačně, než bychom čekali.
Druhým makroekonomickým aspektem inkriminovaného auditu je hrozba pozastavení vyplácení peněz z EU fondů. Evropská komise může o tomto pozastavení rozhodnout na základě svého zjištění (které je součástí oné auditní zprávy), že v Česku špatně fungovaly kontrolní mechanismy.
Pokud by pozastavení bylo trvalé (což je ovšem asi nepravděpodobné), Česko by přišlo až o nízké stovky miliard korun dotací. Pokud by pozastavení bylo jen dočasné, podobně jako např. v letech 2014 a 2018), Česko by nabralo v čerpání zpoždění a mohlo by se snažit toto zpoždění dohnat o to horečnějším čerpáním v pozdějších letech. Tento scénář vysoce nevyrovnaného čerpání už známe, a to zejména z roku 2015. Jakékoli podobné výkyvy v agregátní poptávce jsou makroekonomicky samozřejmě velmi nežádoucí.
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři