Inflační cíl ECB v nedohlednu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně po velikonočním jednorázovém zrychlení opět zpomalila a tento trend si udrží i po zbytek roku. Naopak stagnaci ukáže míra nezaměstnanosti, která v minulém měsíci dosáhla nejnižších hodnot od roku 2008. Podle nás tuzemské mzdy rostly rychleji, než si trh nebo centrální banka myslí, což by mohlo znamenat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Zatím co v Polsku inflace zůstává stabilní a tamní centrální banka tak nemá příliš důvodů k úpravě měnových podmínek v ekonomice.

Inflace v eurozóně po Velikonocích zvolnila

Hlavní statistikou dneška bude spotřebitelská inflace v eurozóně. Očekáváme, že inflace v květnu zpomalila o čtyři desetiny na 1,3 % y/y. Obdobně poklesla i její jádrová složka na 0,9 % y/y. Hlavním důvodem je opadnutí efektu Velikonoc, které měly tento rok jiné načasování než vloni. To se projevuje zejména v cenách služeb a potravin. V následujících měsících očekáváme, že inflace dále zpomalí k jednomu procentu kvůli silnějšímu euru a nižším cenám energií. Míra nezaměstnanosti v eurozóně vykáže v květnu stabilitu na 7,7 %. Už tak se ale jedná o nejnižší hodnotu od roku 2008.

Americký ISM nejnižší od října 2016

Finální statistiky PMI v Evropě nepřinesly žádnou změnu. Nejnižší hodnoty zůstávají v Německu, zatímco Francie se stále drží v pásmu expanze. Při pohledu na detail celé eurozóny je obrázek optimističtější, než se může na první pohled zdát. Celková produkce i nové objednávky včetně těch zahraničních v květnu vzrostly. Indexu táhne dolů nižší zaměstnanost a zásoby.

Americký ISM ve výrobě navzdory očekávání trhu poklesl o sedm desetin na 52,1 bodu a je tak nejnižší od října 2016. Poklesla celková produkce, zásoby i objednávky. Pro druhé čtvrtletí očekáváme zpomalení americké ekonomiky pouze na 1,5 %. Zhoršení americké ekonomiky vnímají i trhy, které v současnosti dávají padesátiprocentní šanci snížení úrokových sazeb centrální bankou na jejím červencovém zasedání. Podle nás však k tomuto kroku dojde až v druhém čtvrtletí příštího roku.

Tuzemské mzdy opět zrychlily

Pro tuzemskou ekonomiku bude dnes zásadní statistiku růstu mezd za první čtvrtletí. Utažený trh práce stále vytváří tlak na zvyšování mezd. K tomu se přidává i dvouciferný růst platů ve veřejném sektoru. Průměrná nominální mzda v Česku tak podle našeho odhadu přidala v prvním čtvrtletí 7,8 %, reálná mzda pak 5,0 %. ČNB i trh však očekávají růst pouze kolem 4 %. Rychlejší růst mezd by tak po oživení spotřeby domácností mohl být dalším impulzem pro centrální banku pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Více v našich měsíčních odhadech na http://bit.ly/2Ie7sUv.

Polská spotřebitelská inflace podle našich odhadů v květnu meziročně zrychlila pouze o desetinu na 2,3 %. Hlavní tahounem vyšších cen byly potraviny, nárůstu však nebyl tak razantní jako v dubnu. Navíc se k tomu přidávají vyšší ceny dopravy. V delším horizontu očekáváme, že se polská inflace stabilizuje v pásmu 2,2-2,5 % y/y, což by mělo nechat centrální banku v klidu i v následujících měsících. Nejnovější komentář se dozvíme už zítra, kdy zasedá tamní bankovní rada.

Regionálním měnám pomohlo silnější euro

Květnový vývoj tuzemského indexu nákupních manažerů ukázal stabilitu. I tak se jedná o nejnižší hodnoty od roku 2012. Index klesá více méně od začátku minulého roku, kdy tuzemská ekonomika začala zpomalovat, a následuje tak Německo. Poklesly objednávky, objem výroby i celková poptávka. Pokles o dvě desetiny na 48,8 bodů zaznamenali i v Polsku, naopak v Maďarsku index vzrostl. Celý komentář naleznete na http://bit.ly/2WD8FOl.

Státní rozpočet se v květnu propadl do deficitu 50,9 mld. Kč. Výsledek je tak nejhorší od roku 2012. Lehce zaostává většina daňových položek, zatímco běžné výdaje rostou podle schváleného rozpočtu. Od ještě vyššího deficitu zachraňuje vládu slabá investiční aktivita. Očekáváme, že se státní rozpočet v následujících měsících svůj deficit zmírní, ale do přebytku se už nedostane. Pro letošek počítáme po třech letech přebytků se schodkem ve výši ,30 mld. Kč. Státní rozpočet tak stáhne celé veřejné finance do zanedbatelného deficitu 0,1 % HDP, což se už dnes odráží na vysoké emisní aktivitě Ministerstva financí. Celý komentář naleznete na http://bit.ly/2Il1cKq.

Zveřejněné statistiky korunu příliš neoslovily. Ta během pondělka posílila vůči euru o desetinu procenta. Obdobně na tom zůstává i polský zlotý. Maďarský forint přijal vyšší PMI oproti očekávání trhu pozitivně, když posílil o půl procenta na úroveň 323,3 HUF/EUR. Pozitivním faktorem pro region tak bylo spíše posílení eura vůči dolaru o tři desetiny procenta na 1,120 USD/EUR.