Fed vede diskusi o důležité Philipsově křivce, která se nechová, jak by měla

Diskuse se odvíjí od Phillipsovy křivky, tedy vztahu mezi inflací a mírou nezaměstnanosti. Centrální banky vycházejí z předpokladu založeného na minulé zkušenosti, že při takto nízké míře nezaměstnanosti by měly mzdy a inflace růst rychleji.

Ale ony si prostě nerostou, jak by měly. Proč? Optimisti říkají, že stačí počkat a nakonec inflace vyskočí tam, kde má. Clarida upozorňuje ještě na jeden zdroj nízké inflace. A to je nízký podíl příjmů práce na národním důchodu. Podíl vyplacených mezd na národním důchodu se pohyboval ještě v 70. a 80. letech kolem 66 procent. Ale od té doby v několika cyklech poklesly na aktuálních 62 procent.

Jiný slovy: ač někdo můžete mít pocit, že trh práce v USA je pod tlakem, tak vlastně není, protože tento podíl zůstává pořád relativně nízký. A proto centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním sazeb. A proč neutrální úroveň sazeb zůstane i v budoucnosti nižší.

Jedním z důvodů, proč tento podíl zůstává nízký, je nárůst příjmové nerovnosti. Domácnosti s vyššími příjmy totiž mají kromě pracovních příjmů výrazně zastoupené i kapitálové příjmy. Dalším důvodem snižování tempa růst populace ve věku 15-65 let, ze které se primárně rekrutuje pracovní populace.
           


David Navrátil