Jak by vlastně měla centrální banka komunikovat s veřejností a co by ECB měla zlepšit?

Po finanční krizi roku 2008 došlo k významnému posunu jak na straně samotné monetární politiky, tak u komunikace centrálních bank. Michael Ehrmann, Sarah Holton, Danielle Kedan a Gillian Phelan na stránkách VoxEU poukazují na názory bývalých členů vedení ECB, které se týkají právě toho, jak by centrální banka měla komunikovat.

Sami centrální bankéři podle jednoho z průzkumů provedených v roce 2016 tvrdili, že jejich komunikace s veřejností je po roce 2008 intenzivnější a že tomu tak pravděpodobně bude i nadále. Je to jednak důsledek toho, že monetární politika se stala složitější a je tudíž třeba ji více vysvětlovat. A k tomu se centrální bankéři také věnují většímu počtu ekonomických témat, která mohou být z pohledu jejich práce relevantní. V neposlední řadě pak komunikaci centrálních bank již řadu let ovlivňují nové komunikační kanály, sociální sítě a podobně.

Ehrmann a jeho kolegové získali v rámci svého průzkumu odpovědi od 27 bývalých členů vedení ECB. Výrazné rozdíly v názorech byly jen výjimečné a za hlavní cíl komunikace s veřejností je většinou považováno budování důvěry a vedle ní také management očekávání a transparentnost. Hlavním cílem komunikace centrální banky jsou pak podle většiny názorů finanční trhy a experti na monetární politiku. Podle některých názorů ale může dojít k tomu, že komunikace s finančními trhy může být přehnaná, a to zejména v případě, kdy by se politika měla odvíjet od očekávání finančních trhů. V této souvislosti byla zmíněna i nutnost vyhnout se „privilegované komunikaci s finančními trhy“.

Podle průzkumu existuje v případě ECB významný prostor pro zlepšení komunikace s neodbornou veřejností. Jen 22 % tázaných se domnívá, že současná komunikace vedená tímto směrem je adekvátní. Nejdůležitějším tématem by pak měly být cíle centrální banky a v této souvislosti se objevilo několik názorů hovořících o problematičnosti inflačního cíle definovaného jako „pod, ale blízko 2 %“ (takto formulovaný cíl byl platný v době zasílání dotazníků). Významnou roli by pak v komunikaci ECB měl hrát ekonomický výhled a odůvodnění toho, proč je monetární politika nastavena daným způsobem. Jako relativně méně důležité se bývalým členům vedení ECB naopak jeví reakční funkce banky a budoucí nastavení politiky.

Většina tázaných se domnívá, že ECB by i nadále měla používat takzvanou forward guidance, kdy informuje o budoucím nastavení politiky. Jen třetina tázaných se ale domnívá, že by ECB měla hovořit o konkrétních datech, kdy dojde k posunu v politice. A mírná většina si myslí, že tato forma forward guidance by používána být neměla. Asi třetina má za to, že v případě ECB dochází k přílišné prezentaci jednotlivých názorů členů jejího vedení, přibližně 22 % věří v opak.

Padl také dotaz na budoucí monetární politiku ECB. Zde byla zmiňována potřeba jejího zjednodušení, transparentnosti, větší participace jednotlivých centrálních bank zemí eurozóny a v neposlední řadě nutnost vyhnout se tomu, aby zaznívala řada vzájemně si odporujících hlasů týkajících se nastavené monetární politiky. Ve vztahu k neodborné veřejnosti by pak měla zaznívat méně složitá komunikace a i zde by měly být aktivnější jednotlivé centrální banky.

Zdroj: VoxEU