Léky na recept přes internet? V žádném případě, volají lékárníci.

Předsedové Okresních sdružení lékárníku se jednoznačně ohradili proti tomu, aby se léky na recept vydávaly zásilkovým způsobem. Zároveň v souhrnné zprávě České lékárnické komory (ČLnK) volají po sjednocení výše doplatků na léky v jednotlivých lékárnách nebo vyšším financování lékárenské péče.

Zásilkový výdej léčiv na předpis

V polovině března navrhl poslanec Patrik Nacher (nestr. za hnutí ANO), aby se změnil zákon, který zakazuje výdej léků na předpis zásilkovým způsobem. Zatím tedy nejde objednávat léky na předpis přes internet - zakazovala to česká i evropská legislativa. To se ale Nacherovi nelíbí. "V současnosti se situace velmi radikálně změnila. Především v souvislosti se zavedením elektronického receptu a několika registrů, spojených s výdejem léků, byla všechna původní rizika eliminována. Nyní tedy u zásilkového výdeje léků, a to dokonce i těch na předpis, vysoce převažují klady nad příp. riziky," píše Nacher v pozměňovacím návrhu.

"Takovýto výdej léků má značný přínos pro všechny pacienty, kteří, z různých důvodů, preferují dodání léků až do bytu. Existují však velké skupiny pacientů, pro které má zásilkový výdej léků naprosto zásadní přínos. Posunuje u nich předpis a výdej léků na radikálně zcela jinou kvalitativní úroveň. Jedná se o chronické pacienty a ty, u kterých se opakuje předpis stejných léků bez potřeby osobní účasti pacienta u lékaře za účelem jeho vyšetření či kontroly a kteří jsou současně imobilní." dodává Nacher.

Jenže lékárníci jsou jednoznačně proti návrhu, jak uvedli na svém webu. Podle nich je totiž osobní kontakt s lékárníkem důležitý a prakticky nenahraditelný, aby mohli řešit lékové problémy v širším smyslu. Může například jít o doporučení ke kombinaci předepsaného léku s jiným léčivem, které pacient užívá, nebo o doporučení vhodné doplňkové léčby k předepsaným lékům.

Sami přišli s jiným řešením - návštěvní službou lékárníka přímo u pacientů a rezervačním systémem. Tím by zajistili bezpečnost vydávání léků na předpis i pro pacienty, kteří nejsou schopní se do lékárny dostat. "Jde o návštěvu lékárníka u pacienta na jeho výzvu nebo na indikaci lékařem u osob, které se z důvodu svého zdravotního stavu nemohou pro své léky předepsané na předpis dostavit do lékárny osobně," řekl prezident ČLnK Lubomír Chudoba. Kde by však našli personál pro vydávání léků u pacientů doma, neupřesnili.

Stejné doplatky

Jednou z klíčových změn, kterou lékárníci navrhují zákonodárcům, je zavedení stejných doplatků za léčivé přípravky. V současné době totiž mohou pacienti platit v různých lékárnách za stejný lék jinou částku.

"Stejné doplatky jsou v Evropě zcela běžné, mají svůj smysl. Jsou vyjádřením práva pacienta na rovné podmínky přístupu ke zdravotní péči, jejíž součástí jsou i léčivé přípravky. Nedílnou součástí změny je také správné nastavení ochranných limitů pro různé skupiny pacientů," upozornil Chudoba.

Podfinancování lékárenské péče

Podle ČLnk je každý rok lékárnám ubíráno z jejich odměň revizemi cen léků. Zároveň se zvedají povinné náklady v důsledku nejrůznějších opatření jako je například stále problematická protipadělková směrnice, GDPR či e-recept a stále se zpřísňující administrativní povinnosti. Podle nich je lékárenský sektor dokonce nejvíce podfinancovaný v celém zdravotnictví s reálně klesajícími příjmy. Zdravotní pojišťovny přitom navrhují v roce 2020 zvýšení financování všech segmentů zdravotnictví o 4 % - kromě toho lékárenského. Tomu slibují zvýšení o pouhé 0,4 %. "Tento naprosto nevyvážený návrh lékárnici důrazně odmítají," ohrazuje se ČLnK.

Je to i zmíněná protipadělková směrnice, která jí dělá vrásky na čele. "Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků neúnosné. ČLnK si nechala zpracovat také nezávislou Studii dopadu Direktivy 2011/62 EU pro lékárny v České republice, kterou začátkem dubna předala ministrovi zdravotnictví spolu s opakovaným požadavkem na úhradu nákladů lékáren. Celkové náklady na zavedení FMD pro všechny lékárny na území ČR jsou jen pro rok 2019 dle studie vyčísleny na více než 640 miliónů Kč," doplnil k tématu viceprezident ČLnK Aleš Krebs.