AP: Při odložení brexitu bude hospodářství dál vězněm nejistoty

Odchod Británie z Evropské unie by mohl být tento týden opět odložen, možná dokonce až o rok. Britské hospodářství by tak ale zůstalo vězněm nejistoty, která podrývá důvěru v něj, napsala agentura AP. Zatímco o přínosu brexitu se během brexitové politické krize, která rozdělila společnost, různé tábory vytrvale přely, nikdo nepopírá, že nejasnost panující kolem odchodu z EU hospodářství poškodila. Loni rostla britská ekonomika nejpomaleji od roku 2012, jen o 1,4 procenta.

Podniky jsou stále opatrnější a odložily či dokonce zrušily plány na investice, neboť neví, jak bude po brexitu vypadat obchodní vztah Británie s jejím největším partnerem - zbytkem Evropské unie. Zahraniční investice do země se také snížily, což je znamením nedostatku důvěry.

Odklad termínu sice snižuje pravděpodobnost brexitu bez dohody, při kterém by byl odchod z EU v pátek neřízený s bolestivým dopadem na hospodářství, zároveň ale prodlužuje nejistotu pro podniky.

"Existuje velký rozdíl mezi odkladem, dokonce i dlouhým odkladem, a dohodou s přechodným obdobím s jasným koncem," uvedl před časem guvernér britské centrální banky Bank of England Mark Carney. "Ať už míříme kamkoli, ekonomice by prospělo, kdybychom měli přechodné období na cestě do nového světa," dodal.

Řada společností začala bít na poplach: generální ředitel společnosti Airbus Tom Enders varoval, že by firma mohla přesunout výrobu křídel svých letounů jinam a nejistotu kolem brexitu označil za "hanbu". Jürgen Maier, výkonný ředitel britské součásti německého koncernu Siemens, řekl, že se brexitový pat začíná stávat "terčem posměchu". Společnost EasyJet minulý týden varovala, že nejistota má vliv na objednávky letenek na léto.

Zdrženliví jsou také spotřebitelé, kteří tvoří páteř britského ekonomického růstu, a to mimo jiné proto, že po referendu z roku 2016 vzrostla inflace. To vedlo k pádu libry o 15 procent oproti jiným měnám a k nárůstu nákladů na dovoz.

Podle Střediska pro evropskou reformu je nyní britské hospodářství o 2,5 procenta menší, než kdyby se lidé v roce 2016 rozhodli pro setrvání v EU, a to především kvůli vyšší inflaci a nižším investicím.

Většina britských poslanců je proti brexitu bez dohody, který by podle nich uvedl zemi do hluboké recese, jež by způsobila krach mnoha firem a prudký nárůst nezaměstnanosti. Centrální banka se domnívá, že by recese byla podobná té, která Británii postihla v době světové finanční krize. Tehdy se britská ekonomika zmenšila o šest procent.

V případě, že by Británie v pátek opustila EU bez dohody, by ale trpěl i zbytek EU. Například Belgie, Německo, Irsko a Nizozemsko mají úzké hospodářské vazby na Británii a čelily by ekonomickému šoku.

Odborníci očekávají, že brexit se odloží o devět až jednadvacet měsíců. Předseda Evropské rady Donald Tusk navrhl odklad o rok s tím, že by Británie mohla odejít dřív, pokud by se její parlament konečně shodnul na způsobu, jakým to chce učinit.

Řada ekonomů si ale myslí, že by se britské ekonomice v případě dlouhého odkladu dařilo hůře, než dosud odhadovali. Většina jich totiž počátkem roku předpokládala, že nyní již bude schválena dohoda a Británie hladce přejde do přechodného období, během kterého by se vyjednal nový vztah s EU.

"Prodloužení brexitové nejistoty by pravděpodobně vedlo k tomu, že by podniky pokračovaly v hromadění hotovosti a odkládání kapitálových nákladů," uvedl Samuel Tombs, hlavní ekonom výzkumné firmy Pantheon Macroeconomics.